Štítek: 2018 Stránka 3 z 4

Tak dávnou krásou planou moje básně…

Jana Koliášová

Bahdanovič, Maxim. Přetržený náhrdelník. Výbor z díla.

Knižní překlady běloruské literatury jsou (nejen) v českém prostředí vzácné. Snad je to dáno i tím, že běloruštinou v současné době podle odhadů mluví pouze pětina obyvatel země, a díla psaná tímto jazykem tak mají malý okruh čtenářů i v samotném Bělorusku. I proto je nutno ocenit činnost Slovanské knihovny (při NK ČR), která již r. 2006 vydala výbor z díla významného běloruského básníka Ryhora Baradulina. [1] Avšak možná ještě záslužnější je její počin z minulého roku, jenž nepřímo osvětluje nelehkou dobu na počátku 20. století, kdy Bělorusko prožívalo národní obrození a snažilo se o konstituci své národní,

5/2018 – Mýtus o šťastném mateřství

Od dnešního dne je v prodeji nové číslo Plavu, tentokrát věnované nelehkému mateřskému údělu. K sehnání bude třeba i poslední zářijový víkend na táborském veletrhu Tabook.


„Ženské“ psaní žije!

Eva Marková

Uvykli jsme užívání pojmu ženské psaní ve významu literatury psané ženami. Ale co když opravdu existuje soubor poetologických rysů, které lze chápat jako „ženské“? Pokud takový způsob psaní existuje, pak ho snad bude možné odhalit v textech o tématech bytostně ženských: mateřství, porodech, potratech, adopcích… Ukázky textů odpovídající autorčinu pojetí kategorie „ženského psaní“ naleznou čtenáři na dalších stranách tohoto čísla Plavu. 

V posledních letech i v našem literárním prostředí zdomácněl pojem ženské psaní. To však neznamená, že panuje shoda na tom, co takové označení znamená. Ostatně různých konceptualizací už samotného pojmu žena se v evropských společenskovědních disciplínách dopustili mnozí,

4/2018 – Vyrvané stránky ukrajinské Prahy

I za humny se dá nalézt světová literatura, třeba v podobě nepříliš známé prozaické tvorby meziválečné ukrajinské emigrace v Československu. Pojednává o ní nový Plav, který vyjde zítra.


Splněný sen? Komiksová adaptace Deníku Anne Frankové

Jan Josl a Anna Tučková

Ari Folman, David Polonsky. Deník Anne Frankové.
Z anglického originálu
Anne Frank’s Diary: The Graphic Adaptation přeložila Magda de Bruin Hüblová.
1. vydání. Praha: Triáda, 2017. 151 stran.
 

Před otevřením knihy se v nás mísila zvědavost s nedůvěrou, kterou čtenář se zkušeností s komiksovými adaptacemi děl literárního kánonu nutně zakouší. Jde o jednu z řady adaptací, jejichž hlavním cílem je – přes deklarovanou snahu přiblížit klasiku nečtenářům – vytěžit kvalitní literární námět všemi způsoby? Může si vůbec takový text, jako je deníkový záznam,

Překládání je řehole

Rozhovor s Alenou Morávkovou

S přední českou překladatelkou z ruštiny a ukrajinštiny, která bývá označována za doyena české ukrajinistiky, jsme si povídali o překládaní a překladatelství, o jeho proměnách v průběhu dvacátého století, o cestě Michaila Bulgakova k českému čtenáři, dotkli jsme se tématu ukrajinské literatury v meziválečném Československu. To vše v kontextu profesorčiny osobní překladatelské a profesní historie. 

Miroslav Tomek: Co vás přivedlo k překládání?

Alena Morávková: Měli jsme na fakultě velmi dobrou pedagožku, vlastně dvě: docentku Brčákovou a docentku Koževnikovovu, a ty měly specializaci překladatelství. Vyučovaly nás ve třetím ročníku. Překladatelství mě začalo bavit, takže už od čtvrtého ročníku jsem překládala.

MT: To všechno se odehrávalo na rusistice?

Meze a snění o neomezenosti v současné litevské literatuře

Audinga Peluritytė

Přeložil David Šimeček

Příznačně nazvaný literárně-historický esej z pera Audingy Peluritytė, docentky Vilniuské univerzity, nastiňuje českému čtenáři důležité mezníky ve složitém vývoji litevské literatury, přičemž je zde věnována obzvláštní pozornost autorům a autorkám zastoupeným v aktuálním čísle Plavu. 

Jednou z nejobtížnějších otázek historie současné litevské literatury je otázka týkající se hranic epoch, kulturních období a stylových proudů. Od polsko-litevského povstání (1863–1864) na území bývalé Republiky obou národů proti Ruské říši až do začátku 20. století, kdy byl roku 1904 zrušen zákaz tisku litevských publikací latinkou, žila litevská literatura skrytým životem.

3/2018 – Stovka litevských jar



Život jako umělecký projekt

Miroslav Tomek

Dmitrij Aleksandrovič Prigov. Můj milý, jdeš-li v létě Ruskem: výbor z díla.

Český básník a performer Patrik Linhart o Prigovovi napsal, že nad jeho dílem zůstává našinec i cizinec zlomený jako pstruh. [1] V té době u nás bylo z Prigovova díla známo jen velmi málo. Od října minulého roku se ale může jako pstruh zlomit každý. Slovanská knihovna pod titulem Můj milý, jdeš-li v létě Ruskem vydala obsáhlý výbor jeho poezie a prózy. Svazek k vydání připravil Tomáš Glanc, přední český rusista a popularizátor ruské kultury – kromě něj se ovšem na vzniku knihy podílelo dalších sedm překladatelů.

2/2018 – Britská okultní společnost