Štítek: 6 Stránka 3 z 7

Bibliografie

Petr Jan Vinš

Následující bibliografie shrnuje ve dvou blocích knižně a časopisecky vydané překlady z jidiš. Neexistuje jich mnoho, navíc je velká část z nich vytvořena na základě třetího jazyka, zpravidla angličtiny, němčiny nebo ruštiny. [1]
 

Knižní překlady

Alejchem, Šolem. Darebák Motl. Přeložila Ludmila Javůrková [z ruštiny]. Praha: Svoboda, 1946.

Alejchem, Šolem. První židovská republika. [Překladatel a originál neuveden]. Praha: Židovské zprávy, 1922.

Alejchem, Šolem. Smolař Menachem Mendl. Přeložil Jakub Markovič. Praha: Československý spisovatel,

Cwiszn / Pomiędzy (2010–2014)

Štěpán Balík
 

Polský časopis, jehož název česky zní Mezi, je již dnes bohužel minulostí, byť nedávnou. (Čísla lze však stále objednat.) Vzešel z iniciativy druhé generace polských jidišistů, kteří se narodili v 70. a 80. letech 20. století a měli často jako poslední odborníci možnost čerpat své jazykové dovednosti přímo od polských rodilých mluvčích tohoto jazyka. Příslušníci první generace novodobé judaistiky, hebraistiky a jidišistiky v Polsku začali působit již v 80. letech, přičemž tito historici a filologové se pak stali učiteli generace druhé. Podstatná je rovněž osobnost Chone Šmeruka, který se jidiš dlouhodobě věnoval v Izraeli a od přelomu 80.

Jidiš jako odraz tisícileté historie života v diaspoře

Rozhovor s Gillesem Rozierem

Z francouzštiny přeložila Anna Koubová

Gillesi Rozierovi vyšel před několika lety v češtině román Láska bez odporu, kde jidiš představuje dějotvorný prvek. Motiv to pro známého francouzského autora není náhodný, z jidiš překládá, v jidiš dokonce píše i vlastní texty a působí – nejen v Paříži – jako velký propagátor jidiš kultury. V rozhovoru se vyjadřuje k tomu, jak vnímá postavení jidiš a jaké má představy o jeho budoucnosti. 

Anna Koubová: Téma jidiš se ve vašich románech objevuje často. Například v knize Láska bez odporu [1] se zabýváte vztahem jidiš a němčiny.

6–7/2015 – Srdečné pozdravy z Jidišlandu



Niebelungenlied hledejte pod písmenem P

Rozhovor s Ludvíkem Václavkem

Rozhovor s nestorem české germanistiky Ludvíkem E. Václavkem v prostorách Centra pro výzkum německé moravské literatury v Olomouci začíná pro mě vskutku překvapivě. Známe se osobně už z doby mého studia na katedře germanistiky Univerzity Palackého; když mi ale na uvítanou podá ruku v těžké kovové rukavici z rytířského brnění, můj dávný obdiv k němu se náhle ještě znásobí. Měli pravdu oni studenti, kteří ho starožitným mečem, jenž zdobí jeho kancelář, pasovali na Rytíře krásného slova. Ostatně, přesvědčte se sami. 

Zuzana Henešová: Můžete na úvod říci více k pojmu moravská německá literatura? Přece jen mnoho z nás o ní každý den neslýchá a zdaleka ne každý ji zná,

Psaní bez záruky

Epistolární román o lásce není tím, čím se zdá být

Alexej Sevruk

Šiškin, Michail. Listář. Z ruského originálu Pismovnik (2010) přeložila a doslov napsala Linda Lenz. Odpovědný redaktor Radim Kopáč. 1. vydání. Brno: Větrné mlýny, 2013. 432 stran. 

Život, smrt, láska, válka – věci, o kterých byly popsány stohy papíru. Člověka pokaždé znovu překvapí, když tato témata, kterým se rádo říká „věčná“, někdo znovu netriviálně zpracuje do beletristické podoby a napíše o nich dalších několik set stránek. O nové zpracování těchto univerzálních antropologických konstant, jak se zdá, usiluje také poslední román ruského autora Michaila Šiškina,

6–7/2014 – Das Visegrad



Jak čteme (a žijeme) Kafku

Vít Pokorný

Esej pochází z roku 2008, kdy za něj autor získal 2. místo ve studentské soutěži Cena Maxe Broda. Dosud nepublikovaný text v zájmu zachování autenticity doznal jen mírných redakčních úprav. 

Po více než 130 letech od narození Franze Kafky je stále vhodný čas tázat se, co nám vlastně tento spisovatel přinesl. Zmapovat Kafkův literární dopad, zjistit smysl jeho tvorby a rozluštit jinotajnost jeho textů – to je jistě chvályhodná snaha. Avšak mnohé studie, jež si kladly za cíl reflektovat dílo tohoto spisovatele, končily téměř literární kanonizací. Pěním ód na někoho všeobecně uznávaného se koneckonců nic nemůže zkazit… Poctivá kritičnost,

5–6/2013 – Okcitánské koření



5–6/2012 – Konec světa omeleta