Štítek: 6 Stránka 9 z 11

Albánští autoři v překladech

Sestavila Hana Tomková
 

Překlady albánské literatury do češtiny

Kadare, Ismail. Generál mrtvé armády. Z albánštiny přeložila Hana Tomková. Praha: Odeon, 1990.

Kadare, Ismail. Krvavý duben. Z francouzštiny přeložila Veronika Sysalová. Praha: Odeon, 2007.

Krása země. Albánské pohádky a pověsti. Z albánštiny přeložila Hana Tomková. Praha: Argo, 2009.

Musaraj, Shevqet. S albánskými partyzány. Bojový deník I. úderné divize. Z albánštiny přeložili Dhimitri Pilika a Leopold Joura. Praha: Naše vojsko, 1951.

Národní zpěvy albánské.

Z dějin albánské literatury

Hana Tomková

Do kontextu albánského písemnictví a pozadí vzniku jednotlivých textů, které zde uveřejňujeme, nás ve stručném přehledu dějin albánské literatury – bez nároku na všeobsažnost takového počinu – uvede iniciátorka albánského čísla Plavu a autorka jeho koncepce, Hana Tomková. 

Albánská literatura, která se do mezinárodního povědomí dostává většinou až v posledních desetiletích, neměla pro svůj rozvoj příznivé podmínky. Území dnešní Albánie bylo koncem 15. století okupováno Osmanskou říší a v jejím područí zůstalo téměř pět set let. Okupace znamenala přerušení dosavadních vazeb Albánců na Evropu a zcela změnila strukturu země i obyvatelstva.

Ghykovy zlaté sny

Josef Šlerka

C. Ghyka, Matyla. Zlaté číslo. Z francouzského originálu Le Nombre d’or přeložila Danuše Navrátilová. 1. vydání. Praha: Argo, 2008. 417 stran. 

Od nepaměti přitahuje laiky i odborníky matematický fenomén zvaný zlatý řez. V praxi se jedná o dokonalý poměr, který vznikne rozdělením úsečky na dvě části tak, že poměr větší části k menší je stejný jako poměr celé úsečky k větší části. Vyjádřitelný číselně pak odpovídá přibližně hodnotě 1,618. Nejdivnější na něm je, že se s ním můžeme setkat prakticky všude: od živé přírody přes umění až po technickou analýzu pohybu cen akcií na burze.

Rumunům by prospěla stylová autocenzura

Rozhovor s rumunským spisovatelem Răzvanem Petreskem

Oceňovaný prozaik a dramatik Răzvan Petrescu kriticky hovoří o rumunské literatuře, o jejím nudném realismu a pohrdání stylem, a ironicky si dobírá hledání jejích specifik, trendů a generací. 

Anna Čmejrková: Je něco na rumunské literatuře výjimečného nebo jedinečného?

Răzvan Petrescu: Ano: to, že existuje.

AČ: V rumunském čísle Plavu se sešlo podivuhodně mnoho textů s nadreálnými prvky, které pramení z využití imaginace, snu a nadsázky. Je to náhoda nebo pozorovatelná tendence?

RP: To je jen šťastná náhoda. Domnívám se, že rumunská literatura má dnes zhruba tři podoby: 1.

Skřipec 2009: kauza?

Sestavil Lukáš Novosad

Čtenářům, již porůznu a především na internetu vyjádřili nespokojenost s převodem románu Neala Stephensona Rtuť, patrně přineslo udělení Anticeny Skřipec překladatelům Haně a Martinu Sichingerovým zadostiučinění za peníze vydané za tak pokažený výrobek anebo přinejmenším za čas s ním strávený. Hlasy podezřívající kritiky tohoto překladu a následně i porotu Skřipce takřka z podjatosti byly též na koni. Odmyslíme-li si osobní výpady, byli jsme svědky nebývalého čtenářského zájmu o překladatelské umění. Souvisí to po mém soudu především s fantastickým žánrem, kam Rtuť spadá (byť jde spíše o alternativní historii než o zástupce SF) a který je živen čtenářskou uvědomělostí a živelností,

6/2009 – Pláč a smích země rumunské



K překladu Houellebecqových Elementárních částic

Václav Jamek

Z francouzského originálu Les particules élémentaires přeložil Alan Beguivin,

redaktorka Anežka Charvátová. 1. vyd. Praha: Garamond 2007, 300 s.

Překlad Houellebecqova prvního slavného románu, pořízený překladatelem Alanem Beguivinem, zavdal důvod k polemice přičiněním Aleše Knappa, který mu vytýká především nepřiměřeně hrubou expresivitu, zkreslující podle tohoto kritika ladění a vyznění díla. To by při mimořádné explicitnosti v líčení sexuální motivace a sexuálního chování zřejmě nemělo působit křečovitě ani vulgárně, ale přirozeněji, lehčeji a snad i „subtilněji“.

S touto kritikou v zásadě souhlasím, jde ovšem o jeden aspekt práce, týkající se hlavně rozvahy při volbě výrazových prostředků, jehož důsledkem může být zkreslení dojmu z díla;

6/2008 – Pohádky pro nejmenšiny



Zemřel spisovatel a překladatel Zdeněk Urbánek

Jan Zelenka

Ve čtvrtek 12. června zemřel ve věku 90 let významný český spisovatel, překladatel z angličtiny, kritik a esejista Zdeněk Urbánek. Do české literatury vstoupil téměř před sedmdesáti roky lyrickými básněmi v próze Jitřenka smutku (1939), v témže roce jako jeho tehdejší blízký přítel, básník Jiří Orten. O dva roky později vydal svůj generační román Příběh bledého Dominika a v roce 1945 sbírku povídek Životy a svědomí. Své literární juvenilie Urbánek uzavřel historickým románem Cestou za Quijotem (1949), který se s výjimkou útlé dětské knížky Rychle vpřed (1951) stal na dlouhých čtyřicet let jeho posledním titulem vydaným v oficiálním nakladatelství!

Nepsané pohádky

Rozhovor Marie Kantůrkové s Naďou Dingovou