Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,

nové číslo Plavu představuje rumunskou literaturu druhé poloviny 20. století. Rumunskou stejně jako českou literární produkci této doby poznamenala zkušenost s totalitním režimem, který dal vzniknout fenoménu exilových autorů. Ti jsou sice nedílnou součástí národní literatury, v samotném Rumunsku však – jak v rozhovoru dokládá spisovatel Răzvan Petrescu – leckdy opomíjenou. Proto číslo otvíráme výběrem z textů trojice nejvýznamnějších exilových autorů. Mircea Eliade ve své povídce tematizuje absurdní přebujelost psaných i nepsaných pravidel v totalitárním režimu, vzájemnou nedůvěru mezi lidmi a ostražitost plynoucí ze strachu o sebe a svou pozici. Paul Goma reflektuje postoj rumunské inteligence k Chartě 77 a k možnosti vlastního politického činu. Dumitru Ţepeneag je v čísle zastoupen povídkou naopak intimní, která skrze snová vidění zachycuje krizi víry.

V druhé části čísla naleznete texty autorů mladších, kteří – kromě Bogdana Suceavy – naopak Rumunsko neopustili. Většina z nich představuje odklon od realistického vyprávění: od hororové vize anonymního „nájemníka“ v textu Răzvana Petreska přes pověst o tajemném správci orloje od Vlada Zografiho a humornou minipovídku z „onoho světa“ Mariany Codruţové až po text Bogdana Suceavy, v němž hlavní hrdina a vypravěč od přítomnosti utíká do relativně vzdálené historie a spojuje svůj osud s osobností rudolfínského astronoma a alchymisty Tychona de Brahe. Upozorňujeme i na ukázky z tvorby Any Blandiany, která v sobě spojuje pozoruhodnou básnířku s neobyčejně občansky činnou osobou.

Na závěr ještě dvě poznámky s tématem nesouvisející: V kritice překladu se blokem textů vracíme k udělení letošní překladatelské anticeny Skřipec překladu románu Rtuť, které vyvolalo internetovou diskusi, k čemu taková cena vlastně je a zda může být objektivní. A fanouškům pak oznamujeme, že Plav má na Facebooku svůj profil, který funguje jako přirozený a živý doplněk našich webovek – však nahlédněte.

Letní dvojčíslo bude oddechové – je věnováno kvalitní brakové literatuře.

Anna Čmejrková a Lucie Koryntová



Obsah

Rumunům by prospěla stylová autocenzura
rozhovor s Răzvanem Petreskem

Mircea Eliade: Pelerína
překlad Jiřího Našince

Dumitru Ţepeneag: Pláč
překlad Jitky Lukešové

Paul Goma: Barvy duhy 77
překlad Olgy Chojnacké

Răzvan Petrescu: Deník nájemníka
překlad Jiřího Šabata

Mariana Codruţová: Zločin a trest
překlad Petry Mendlové

Vlad Zografi: Pán času
překlad Jarmily Novotné

Bogdan Suceavă: Pozdravy z Prahy
překlad Jiřího Našince

Dan Lungu: Jsem holt stará komunistka!
překlad Tomáše Vašuta

Adrian Popescu: Ráno na Foru Romanum neboli Moucha
překlad Libuše Valentové

Ana Blandiana: Odliv významů
překlad Libuše Valentové

Horia-Roman Patapievici: Vlastenectví, nebo nacionalismus?
překlad Libuše Valentové

Ghykovy zlaté sny
recenze Josefa Šlerky

Skřipec 2009: kauza?
kritika překladu