Časopis vychází jednou měsíčně
a stojí 135 Kč

Vydává: Spolek SPLAV!
U Studánky 5, 170 00 Praha 7
IČO 266 74 122

   


Aby vám neuteklo žádné nové číslo, přihlašte se k našemu newsletteru:

 

Zásady zpracování osobních údajů

Štítek: 8 Stránka 2 z 8

Jak chutná Austrálie

Magdalena Císlerová

 

Na australskou literaturu a s ní spjaté akce narazíme v našich končinách jenom zřídka. I v anglofonním světě je stále často vnímána jako periferní a zdaleka ne všechny knihy publikované v Austrálii se následně vydávají na britském či americkém trhu, kde by mohly snáze zaujmout zahraniční nakladatele, čímž se ještě snižuje šance na překlad do češtiny. O to větším svátkem byl proto australsko-český literární večer pořádaný na konci srpna Městskou knihovnou v Praze. Provázela jím literární dokumentaristka Barbora Baronová a publiku představila spisovatelku Emily Bitto.

Melbournská rodačka s československými kořeny debutovala v roce 2014 románem The Strays (Zbloudilci),

…

V budoucnu bude privilegiem i sňatek a rodičovství

Rozhovor s Mieko Kawakami vedla a z japonštiny přeložila Anna Křivánková

Rostoucí popularita japonské prozaičky Mieko Kawakami dorazila i k nám. Nejprve v českém překladu Kláry Macúchové vyšel mezinárodní románový bestseller Prsa a vajíčka, loni následoval starší román Nebe. V rozhovoru s oceňovanou autorkou se japanistka Anna Křivánková ptala na mužské výhrady k jejím románům založeným na ženské perspektivě, chudobu v Japonsku, zkušenost s covidovou pandemií nebo odkud čerpá inspiraci.

 

Zdá se, že nemálo japonských mužů, například dnes již zesnulý spisovatel a konzervativní politik Šintaró Išihara,

…

Všechny smrti, vraždy a sebevraždy

Olga Pavlova

Firestone, Shulamith. Dusivá místa.
Z anglického originálu Airless Spaces (1998) přeložila Ester Žantovská.
1. vydání. Praha: tranzit.cz, 2023. 136 stran.

 

Kanadsko-americká autorka Shulamith Firestone (1945–2012) se proslavila publikací The Dialectic of Sex (Dialektika pohlaví, 1970), ve své době základním, ale dnes pozapomenutým dílem druhé vlny feminismu. Zabývala se v něm především dělbou práce při výchově dětí: z nerovného rozdělení těchto povinností podle ní vyplývá hlavní příčina nadvlády mužů, což vede k následnému ekonomickému vykořisťování, rasismu, imperialismu a ekologické nezodpovědnosti.

…

Klimatická fikce po finsku

Jan-Marek Šík

Itäranta, Emmi. Dopisy měsíčního dne.
Z finského originálu Kuunpäivän kirjeet (2020) přeložil Michal Švec.
1. vydání. Praha: Kniha Zlín, 2024. 332 stran.

 

Je tomu deset let, co v češtině vyšla prvotina finské autorky Emmi Itäranta (* 1976) Strážkyně pramene (2012). Snad to byl právě úspěch tohoto poetického příběhu, v němž hlavní postava ve světě sužovaném suchem pečovala o vodní pramen, snad se jedná pouze o souslednost časovou – od roku 2014 se však u nás začala finská fantastika prosazovat ve větší míře.

…

Století proměn. K současné hispanoamerické literatuře

Večer k uvedení čísla 8/2024 věnovaného kafkovským inspiracím v hispanoamerické literatuře proběhne ve čtvrtek 24. 10. v auditoriu Institutu Cervantes.

Z prázdné tmy vesnického diska. Vzdálené kouty rusínské literatury

Večer časopisu Plav 23. října 2023 od 19 hodin

8/2023 – Roztroušený Karpatland

Vychází nový Plav věnovaný vzdáleným koutům rusínské literatury.

Sto let Itala Calvina

Věra Křížová

Letos si připomínáme stoleté výročí narození výrazné osobnosti italské literatury druhé poloviny 20. století, autora, jehož knihy čtenáře baví rozmanitostí témat i způsoby literárního zpracování. Italo Calvino se narodil 15. října 1923 na Kubě v Santiagu de Las Vegas italským rodičům, kteří působili na tamní Zemědělské experimentální stanici. Novorozenému synovi dali na počest své vlasti jméno Italo, na Kubě s ním ale dlouho nepobyli. Rodina se po dvou letech vrátila domů do San Rema. Právě dětství a jinošství prožité v okolní krajině, kdy s otcem botanikem objevuje flóru a kopcovitou krajinu strmě spadající k nekonečné vodní hladině Ligurského moře,

…

Národnobuditeľská literatúra ako „povinná jazda“

Rozhovor s Kvetoslavou Koporovou vedly Alžběta Knappová a Kamila Schewczuková

S Kvetoslavou Koporovou, lingvistkou a předsedkyní Spolku rusínskych spisovateľov Slovenska, jsme hovořily o různých variantách současné rusínštiny a jejich kodifikaci, jejím problematickém postavení na Ukrajině i o tom, nakolik si rozumějí Rusíni z jednotlivých diaspor. Věnovaly jsme se také podobám současné literární tvorby, potřebě překladu a většího kontaktu s jinými literaturami i rusínskému „literárnímu Oscarovi“.

 

Alžběta Knappová: Existuje vůbec jedna rusínština, nebo bychom o ní měli mluvit spíše v množném čísle? Používají se pro případné varianty nějaká speciální označení,

…

V komiksu je všechno vidět

Rozhovor s Jakubem Sedláčkem a Marií Voslářovou vedla Olga Pavlova

Vedle řady jiných významných světových autorek a autorů vydává nakladatelství Paseka pravidelně také Liv Strömquist. Namísto edic věnovaných světové literatuře jsme protentokrát učinili úkrok směrem ke komiksu a věnovali se dílu švédské tvůrkyně, jíž po titulech Ovoce poznání (2014, č. 2018) a Nejrudější růže rozkvétá (2019, č. 2021) letos česky vyšla kniha V zrcadlové síni (2021). O její cestě na tuzemský literární trh, žánrové specifičnosti a překládání komiksu hovořila překladatelka Marie Voslářová a šéfredaktor nakladatelství Paseka Jakub Sedláček.

 

…
« Starší příspěvky Novější příspěvky »