Štítek: 8 Stránka 5 z 8

Vypleněná špajzka stárnoucího Alejandra

Míla Janišová

Jodorowsky, Alejandro. Tanec reality.
Ze španělského originálu
La danza de la realidad (2001) přeložil Miroslav Jindra.
1. vydání. Praha: Malvern, 2020. 380 stran.
 

Biografické a autobiografické texty se v posledních letech těší značné čtenářské oblibě – obálky obvykle zdobí umně vyvedená fotografie autora a v knihkupectvích je nelze přehlédnout. Jejich počet rozšířilo v letošním roce i nakladatelství Malvern, a to překladem titulu Alejandra Jodorowského Tanec reality.

Ačkoli navzájem se autobiografické texty v mnoha ohledech liší, spojuje je způsob, jímž jsou čteny.

8/2019 – Kujná řeč dopisu

Vychází nové číslo Plavu. Tentokrát je věnované dopisům coby literárnímu žánru.

Listovní koleje a sítě na prahu moderny

Rozhovor s Vladimírem Urbánkem

Jak ukazuje toto číslo Plavu, psát se dá o lecčem. Dopis unese všechno, i celý svět, když je to zapotřebí. A v raném novověku si listy posílali lidé, kteří doufali, že právě pomocí korespondence, všeobecné komunikace, bude možné tento svět změnit k lepšímu. Do řady svazků Johannis Amos Comenii Opera Omnia, jež postupně zpřístupňuje celé dílo Jana Amose Komenského, letos přibyl první svazek šestadvacátého dílu, věnovaného korespondenci. Na otázky ohledně raně novověkých korespondenčních sítí, v nichž Komenský působil a do kterých vkládal naděje, odpovídá vedoucí Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu Akademie věd ČR Vladimír Urbánek.

Nejlepší způsob pomalého čtení je překlad

Rozhovor s Annou Agapovou vedla Olga Pavlova

S ruskou bohemistkou a překladatelkou české literatury jsme mluvili o převádění hovorové češtiny do ruštiny, o Švejkovi a také o jedenácti slovech, která pomohou cizinci pochopit českou kulturu.
 

Olga Pavlova: Velkou část života žijete v Petrohradě, kde je většina obyvatel fascinována především finskou kulturou a literaturou. Jak se stalo, že se vaše profesionální dráha spojila s češtinou?

Anna Agapova: Je to pravda, obyvatelé Petrohradu mají Finsko rádi, pravidelně tam jezdí na výlety. Stalo se však, že moje nejlepší kamarádka a spolubydlící studovala bohemistiku,

Zrnko pravdy

Jan Josl

Le Guinová, Ursula. Proč číst fantasy, jak to, že zvířata v knížkách mluví, a odkdy se Američané bojí draků.
Z anglických originálů
Cheek by Jowl (2009) a The Language of Night: Essays on Fantasy and Science Fiction (1992) přeložil Jakub Němeček.
1. vydání. Praha: Gnóm!, 2019. 191 stran.
 

Proč číst fantasy? Možná proto, že všechna veliká díla literatury jsou ve skutečnosti příběhy o dracích a jednorožcích. Významná autorka fantasy Ursula Le Guinová se ve svých populárně-teoretických esejích ve sbírce Proč číst fantasy,

„Teď slyš hlas starých Udmurtů!“

Jan Dlask

Ar-Sergi, Vjačeslav. Iževské noci.
Z udmurtského originálu
Uj vaďsyn – Bubiljos (2000) přeložil Pavel Novák.
1. vydání. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018. 154 stran.
 

Ar-Sergiho novelu přeložil hungarista, jenž se udmurtštinu naučil na letních kurzech tohoto ugrofinského jazyka pořádaných v Udmurtsku na území dnešního Ruska. Právě v této oblasti se udmurtsky také hovoří a píše (azbukou). Než jsem se do knihy začetl, byla má očekávání postavena na značně vratkém základě. Kromě toho, že jsem se před více než deseti lety v Maďarském kulturním středisku osobně setkal s autorem,

Proč číst Sciasciu?

Luděk Liška

Sciascia, Leonardo. Zmizení Ettora Majorany.

Esej Zmizení Ettora Majorany, v němž sicilský autor Leonardo Sciascia detektivním způsobem analyzuje okolnosti zmizení nadějného mladého fyzika, který házel do koše na papír teorie na Nobelovu cenu (31), vyšel v Itálii roku 1975.

„Majoranu jsem přeložil hned, jak to vyšlo. Chtěl jsem představit Sciasciu esejistu. Sciascia nebyl velký fabulátor, ale esejista byl prvotřídní, navíc z tradičního eseje udělal velmi specifický žánr – i zde vypráví příběh, ale jako podnět k široké historické, politické a kulturní reflexi. Další eseje už nepřeložil nikdo,“ vysvětlil recenzentovi Jiří Pelán.

Živoucí nádhera těla

Rozhovor se spisovatelkou Danielou Tarazonovou vedla a přeložila Markéta Riebová

„Vidím, že stavba těla, jeho ústrojnost a možnosti, jeho živoucí nádhera, ale také jeho omylnost a dekadence, jsou v mých textech zásadní,“ říká současná mexická autorka Daniela Tarazonová. A dodává: „Nemám oblíbené autory… Beru si to, co mě motivuje a co mi pomáhá žít, abych dokázala pochopit různé stránky světa a skutečnosti.“ 

Markéta Riebová: Ke psaní vedou různé pohnutky: výzvy představivosti, boj s vlastními démony, snaha podat svědectví o společnosti, ve které člověk žije, potřeba experimentovat a mnohé další. Jaká byla vaše cesta?

Daniela Tarazonová: Má cesta se utvářela,

8/2018 – Mexické hledání

Dnes vyšlo nové číslo Plavu, věnované literatuře moderního Mexika.

Africká, či středoafrická literatura?

Rozhovor s Adrienne Yabouzaovou

Z francouzštiny přeložil Vojtěch Šarše

Spisovatelé pocházející z bývalých francouzských kolonií v Africe se nacházejí v nesnadné situaci: píší ve francouzštině, zároveň se ovšem potýkají s národní identitou a také s přináležitostí k subsaharské části afrického kontinentu, celku složeného z mnoha etnických skupin. V drtivé většině publikují ve Francii pro evropské čtenáře knihy o realitě současné Afriky. Zároveň píší i pro čtenáře africké, k nim se však jejich díla dostávají jen obtížně. To jsou paradoxy, o kterých v následujícím rozhovoru hovoří spisovatelka Adrienne Yabouzaová, která nám kromě dalšího také vysvětlí, proč je většina příspěvků v tomto čísle psaná evropskými jazyky. 

Vojtěch Šarše: Paní Yabouzaová,