Štítek: ukrajinština

DIY a další impulsy z lvovského Mače

Jakub Vaněk

 

Letos se již po desáté konal ve Lvově Měsíc autorského čtení (MAČ). Festival, který od roku 2000 koordinuje brněnské nakladatelství Větrné mlýny, je dlouhodobě koncipován jako středoevropská událost. Vedle měsíčního programu, který se letos odehrával v Brně, Ostravě, Trenčíně, Prešově a v Bratislavě a zahrnul přes šest desítek autorek a autorů z celého světa, se mezi 23. a 26. červencem uskutečnila část festivalového dění právě na západě Ukrajiny, a to pod dramaturgickým a organizačním vedením Lucie Řehoříkové a Hrigoryje Semenčuka.

Jednalo se přitom o nejdelší lvovský běh od začátku ruské invaze.

8/2023 – Roztroušený Karpatland

Vychází nový Plav věnovaný vzdáleným koutům rusínské literatury.

Jak mluví Ukrajina

Alexej Sevruk

Ukrajinština je společně s ruštinou a běloruštinou jedním z východoslovanských jazyků. Uvádí se, že ukrajinsky mluví třicet až čtyřicet milionů lidí, počtem mluvčích tak ukrajinštině patří druhé až třetí místo v rodině slovanských jazyků (po ruštině se sto čtyřiceti a polštině se čtyřiceti miliony mluvčích).

Data z výzkumu provedeného v roce 2017 Centrem Razumkova, neziskovou organizací zaměřenou na mapování veřejných politik, uvádějí, že v samotné Ukrajině považuje ukrajinštinu za svůj mateřský jazyk 60 % obyvatel, 15 % obyvatel Ukrajiny uvádí jako svůj mateřský jazyk ruštinu, 22 % respondentů pak jako mateřské uvedlo oba dva tyto jazyky.

Drobné črty k portrétu doby

Alexej Sevruk

Kononenko, Jevhenija. Katovo poslední přání.
Z ukrajinského originálu
Ostanně bažanňa (2015) přeložila Jiřina Dvořáková.
1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2020. 132 stran.
 

Jevhenija Kononenková se jako spisovatelka prosadila v devadesátých letech minulého století a od té doby si mezi předními současnými ukrajinskými autory vydobyla nepřehlédnutelné postavení. Svědčí o tom mimo jiné i její průnik do českého prostředí. Tvorba Kononenkové je zastoupena v obou reprezentativních antologiích ukrajinské prózy, které v posametovém Česku vyšly (Expres Ukrajina, 2008, a Ukrajina, davaj, Ukrajina,

Ukrajinský Miláček

Petr Šmíd

Pidmohylnyj, Valerjan. Město.
Z ukrajinského originálu
Misto: roman (1929 [1928]) přeložil Miroslav Tomek.
1. vydání. Brno: Větrné mlýny, 2019. 416 stran.
 

Českému čtenáři se dostává poprvé do rukou román, který pro ukrajinskou literaturu znamenal podobný mezník jako pro irskou Vyhnanství Pádraica Ó Conaira nebo Azul Rubéna Daría pro literatury hispanoamerické: je jedním z prvních kontaktů s moderní evropskou prózou. Pidmohylnyj byl překladatelem francouzské literatury a právě poučení, které získal četbou Anatola France či Guye de Maupassanta, mu umožnilo vymanit se z tehdejší módy ukrajinských prozaiků,

Existenční otázka

Zveřejňujeme povídku Valerjana Pidmohylného z Plavu č. 1/2011, věnovaného ukrajinské literatuře. Toto číslo je k dostání v elektronické podobě. Tématu ukrajinské literatury se věnují také čísla Plavu 4/2014 – Poetry in the UA, 8/2015 – Stav nebájení a 4/2018 – Vyrvané stránky ukrajinské Prahy.

4/2018 – Vyrvané stránky ukrajinské Prahy

I za humny se dá nalézt světová literatura, třeba v podobě nepříliš známé prozaické tvorby meziválečné ukrajinské emigrace v Československu. Pojednává o ní nový Plav, který vyjde zítra.


8/2015 – Stav nebájení



4/2014 – Poetry in the UA



1/2011 – Ukrajina