Arnošt Štědrý

Ve mládí byl velkým snopem
a pak se stal misantropem

František Gellner

Orientalista Jindřich Entlicher se narodil 9. 2. 1878 v Brně a pocházel z pražské řemeslnické rodiny. Dle svědectví současníků to byl po celý život velmi nemocný, skromný až zakřiknutý pesimista. Přestože se své orientalistické profesi nemohl či nechtěl věnovat v akademické sféře, zanechal po sobě velmi pozoruhodné průkopnické dílo, z něhož se část bohužel ztratila, a například Sa’dího Golestán na svého nového překladatele do češtiny teprve čeká. Ostatně pro předválečnou českou orientalistiku je charakteristické, že vedle univerzitních osobností světového formátu, jako byli Rudolf Dvořák, Jan Rypka, Rudolf Růžička či Felix Tauer, publikovali své práce i středoškolští učitelé a lidé zastávající jiná, mnohdy významná místa. Kromě Jindřicha Entlichera můžeme jmenovat například básníka, hudebního znalce a pozdějšího ředitele Národní knihovny Jaromíra Boreckého, ředitele Strakovy akademie Josefa Mrkose, Karla Šafáře či Přemysla Hájka.

Vystudoval akademické gymnázium, kde se spřátelil s o několik let mladším Arnem Novákem. Ten po jeho smrti uvedl, že „už v septimě se Entlicher jevil jako budoucí světlo českého jazykozpytu“. Velmi si zakládal na kamarádství s Františkem Gellnerem, o němž svědčí i výše uvedený epigram. Později se stal žákem Rudolfa Dvořáka, ale přesto že vynikal zejména ve studiu předoasijských jazyků, vystřídal snad z důvodů své nezakotvenosti několik oborů od klasické filologie přes orientalistiku a slavistiku až po romanistiku. Nakonec získal aprobaci pro češtinu, latinu a řečtinu a učil na různých středních školách v Praze a Brně. Během svého působení na žižkovském gymnáziu byl profesorem Jaroslava Seiferta, který na něj vzpomíná takto:

V kvintě nebo sextě žižkovského gymnazia přednášel nám profesor Entlicher. Byl to klasický filolog, ale vyznal se dobře i ve východních filozofiích a navíc, což jsme nedovedli pochopit, překládal i šestákové sešity detektivek nejnižší kvality. Pro nakladatele Hynka uváděl do češtiny i dobrodružné romány Salgariho. Byl to starý, trochu směšný mládenec a žil poblíž ústavu se svou matkou. Někdy v dobré pohodě zavřel latinský originál a místo zkoušení vylíčil nám plasticky a patrně i věrně život ve starém Římě. Bývalo to neobyčejně poutavé.

Entlicher překládal z několika jazyků (např. z francouzštiny J. Verna, z italštiny E. Salgariho, z angličtiny J. Goodwina, z řečtiny pak Platóna), ale k jeho nejvýznamnějším překladatelským počinům patří bezesporu jeho práce na klenotu perské literatury Sa’dího Golestánu – Růžové zahrady. Již jako mladý profesorský adept publikuje stať Peršana Sa’dího myšlénky o vychování a překlad první a sedmé hlavy. Přebásnění veršů se ujal Entlicherův gymnaziální kolega profesor F. J. Rypáček. Přesto, že Golestán později přeložil pravděpodobně celý, knižně vyšla pouze pátá hlava pod názvem Myšlenky o lásce a mládí. Zbytek textu se ztratil. Dochováno zůstalo – v literární pozůstalosti Jaromíra Boreckého – pouze několik fragmentů hlavy první, páté a sedmé. Tamtéž lze najít rovněž nepublikovaný Entlicherův překlad z turečtiny (devět gazelů od Bákího).

V roce 1905 vydal Entlicher ještě výbor Pohádky z Tisíce a jedné noci se zasvěceným úvodem o původu pohádek. Byl také autorem vzorců sanskrtského, perského a arabského tvarosloví a věnoval se historii české a slovenské orientalistiky.

Jindřich Entlicher zemřel po dlouhé a těžké nemoci 3. listopadu 1926, nedlouho po svém učiteli Rudolfu Dvořákovi.

Výběrová bibliografie

Sa’dí, Muslíhuddin ze Šíráz. Myšlenky o lásce a mládí/ Šeicha Muslihuddina Sa’diho ze Šírázu. Přel. Jindřich Entlicher. Praha: B. Kočí, 1926.

Sa’dí, Muslíhuddin ze Šíráz. Růžový sad/ Šejcha Muslihu-d-dína Sa’dího ze Šíráz. Praha: B. Kočí, 1906.

Pohádky z Tisíce a jedné noci. Praha: Alois Hynek, 1905.

Pohádky z Tisíce a jedné noci. Český Těšín: Agave, 2002.

 

Zpět na číslo