Jitka Nešporová
Které osobnosti udávají tón v současné švýcarské literatuře? Napoví multimediální výstava Swiss Lib. – Švýcarská literatura na cestách, která bude prezentována na veletrhu Svět knihy.
Specifikem švýcarské literatury je její jazyková rozmanitost. V zemi jsou používány čtyři úřední jazyky – němčina, francouzština, italština a rétorománština. Od počátku šedesátých let 20. století je navíc Švýcarsko de facto přistěhovaleckou zemí; žije zde vedle silné italské, portugalské a turecké komunity i početná srbská, albánská a tamilská diaspora. Tento demografický vývoj pochopitelně s několikaletým zpožděním ovlivnil i literární produkci v zemi a dodává jí pozoruhodný náboj.
České publikum se o tom může přesvědčit během letošního mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy Praha, který se koná od 12. do 15. května 2011. Ke slovu se tu totiž dostane také současná švýcarská literární tvorba. Není to míněno jen obrazně, nýbrž opravdu doslova: V Praze na několik dnů zakotví putovní multimediální výstava Swiss Lib. – Švýcarská literatura na cestách. Na návštěvníky tu kromě knih v podobě fyzicky dostupných svazků bude čekat také pohodlné křeslo, kde si mohou poslechnout audioukázky z vybraných děl, ať už jde o populární žánr slam poetry, písně nebo lyriku ve všech švýcarských jazycích. Chybět nebudou ani videorozhovory s představovanými autory – například s nositelkou Německé a Švýcarské knižní ceny za rok 2010 Melindou Nadj Abonjiovou, autorkou románu Tauben fliegen auf (Holubi vzlétají), který připravuje k vydání v češtině brněnské nakladatelství Jota. Výstava je koncipována jako městečko z knih – kromě titulů do češtiny již přeložených tu čtenáři objeví také několik děl, jež na své české čtenáře a překladatele teprve čekají. Nedočkavci si tu mohou prolistovat alespoň jejich anglické vydání.
Z vybraných dosud nepřeložených titulů budou k dispozici také krátké ukázky v češtině. V tomto čísle Plavu přinášíme dvě z nich: úryvek z románu Herr Blanc (Pan Blanc) Romana Grafa, nejmladšího z představovaných autorů, a z knihy Maurice mit Huhn (Maurice s kuřetem) Matthiase Zschokkeho. Mimochodem, oba tito švýcarští autoři, které dělí věkový rozdíl dvaceti čtyř let, momentálně žijí v Berlíně a oběma po těchto úspěšných románech vyšla kniha další – Graf loni debutoval také jako básník útlým svazkem nazvaným Zur Irrfahrt verführt (Sveden k bloudění), zatímco Zschokke vydal bezmála osmisetstránkový výběr z osobní e-mailové korespondence s kolínským autorem a literárním kritikem Nielsem Höpfnerem – titul knihy je prostý: Lieber Niels (Milý Nielsi).
A které knihy si už dnes mohou čeští čtenáři vychutnat celé? Němčinou ve Švýcarsku hovoří přibližně 65 % obyvatel a z němčiny pochází také nejvíce českých překladů současné švýcarské literatury. Dokládá to i tato výstava – jedinou výjimku z deseti prezentovaných titulů vydaných v posledních letech v češtině představuje Deník z Aranu a jiných míst Nicolase Bouviera, který z francouzštiny přeložila Hana Zahradníčková (vydala Tichá Byzanc v roce 2007). Ostatní díla pak prezentují tvorbu německy píšících autorů.
V rámci Edice moderních švýcarských autorů zlínského nakladatelství Archa vyšly v překladu Milana Tvrdíka dva tituly Klause Merze, mistra krátkých forem. Ten letos na veletrh do Prahy přijede i osobně – výstava představí jeho útlou, stylisticky vytříbenou prózu z roku 1997 Jakub spí (vlastně román) (česky 2009). Ve stejné edici, jen o rok později, vyšla také autobiograficky laděná próza Jürga Amanna Zabít matku (v překladu Aleny Novákové, 2010) a Pokoj posypaný pylem Zoë Jennyové (v překladu Magdaleny Štulcové, 2010; viz recenze v tomto čísle Plavu). Německy píšící švýcarské autory v českém překladu najdeme i v produkci nakladatelství Paseka – v roce 2006 tu vyšel Milenec mé matky, román o osudové lásce, jehož autorem je přední švýcarský prozaik a dramatik Urs Widmer (překlad Michaela Jacobsenová, 2006). V loňském roce pak Paseka vydala román Nejlepší ze všech světů Ireny Brežné. Autorka pochází z Bratislavy a bude také hostem letošního veletrhu (překlad knihy Jana Zoubková, 2010). Výrazným hlasem současné švýcarské literatury je rovněž Peter Stamm, jehož prózy předkládá českým čtenářům nakladatelství Dauphin. Kurátoři výstavy vybrali z dosavadních tří do češtiny přeložených titulů jako reprezentativní ten prostřední – Krajinu náhodného žití. Bezmála pět desítek let čekaly na český překlad pohádky-nepohádky Petera Bichsela – Povídání pro děti v překladu Evy Koryčánkové vydal v roce 2006 brněnský Host. Pozoruhodný je i debut již zesnulé spisovatelky a herečky rumunského původu Aglaji Veteranyiové Proč se dítě vaří v kaši, který v překladu Evy Hermanové vyšel roku 2007 v nakladatelství Kniha Zlín. Z desítky prezentovaných titulů se jako první českého vydání dočkala próza Nechte být, paní Smrti Eriky Pedrettiové, jednaosmdesátileté spisovatelky a výtvarnice narozené v moravském Šternberku. Překlad Lucy Topoľské vyšel již roku 1997 v nakladatelství Votobia.
Výstava je součástí několikaletého projektu na podporu překladů Moving Words. Zahájena byla v únoru v litevském Vilniusu, z Prahy poputuje ještě na Ukrajinu a do Polska. Pražskou expozici i doprovodný program připravila nadace Pro Helvetia Varšava ve spolupráci s Pražským literárním domem autorů německého jazyka a Literárním domem v Curychu. Autorských čtení v Praze se letos zúčastní mimo jiné Klaus Merz (při lyrickém matiné s českým básníkem Petrem Borkovcem), Erica Pedrettiová, Rolf Lappert, Isabel Morfová a Irena Brežná. Romanopisec Rolf Lappert pak v rámci rezidenčního pobytu zůstane v Praze ještě několik dní po skončení veletrhu.