11/2017 – Na železné dráze

Úvodník

Milí čtenáři, vážení cestující,

vlaky jsou součástí našich životů už bezmála dvě století. Lidé za tu dobu železnici oslavovali, zatracovali, báli se jí, naplno ji využívali a v neposlední řadě jí předvídali brzký konec. Nejeden literární příběh se odehrává na nádraží, v kupé či na schůdkách vagonu. V rukou držíte tematický Plav s několika vybranými texty starší i současné literatury, které odrážejí její rozličná pojetí.

Ambivalentní postoj k železnici u Evropanů 19. století přibližuje v rozhovoru Wojciech Tomasik, polský literární vědec, který železnici vnímá jako ikonu modernity otvírající lidem doposud nevídané prostorové možnosti. Otázky mu kladl Michal Špína, odborný konzultant čísla, který se v rámci svého doktorského studia na pražské komparatistice rovněž tématu železnice v literatuře věnuje. V eseji se pak kanadský profesor literatury John Zilcosky zaobírá vztahem železniční dopravy a sexuality u Franze Kafky.

Blok proslulých básníků 19. století z různých míst Evropy, jako byli William Wordsworth nebo Pjotr Vjazemskij, přiblíží první literární ohlasy na vlaky začínající brázdit tento kontinent. Rozhovory cestujících zvolili za rámec svého příběhu například Giovanni Papini nebo David Hare. Do tohoto vydání jsme se rozhodli zařadit také nově přeložený text od známé brazilské prozaičky Clarice Lispectorové Odjezd vlaku, který již v devadesátých letech do češtiny přeložen byl. Důvody k potřebě vzniku nového překladu objasňuje ve svém úvodním komentáři Šárka Grauová.

V příštím čísle se podíváme do různých koutů světa za postkoloniální literaturou psanou nizozemsky.

Přeji vám příjemné počtení (nejen) na cestu.

Anna Paap