Štítek: 11 Stránka 1 z 6

11/2018 – Každá finská větev

Vychází nový Plav, který vás po 13 letech zavede do země tisíců jezer a poodhalí vám tajemství finské přírody.

Spisovatel je čistič vzduchu

Rozhovor se spisovatelkou Tiinou Raevaaraovou vedla a přeložila Anna Jirásková

Tiina Raevaaraová je ve Finsku etablovanou autorkou a držitelkou Runebergovy ceny z roku 2011. Se svými čtenáři komunikuje na několika blozích a poodhaluje zde mimo jiné zákulisí své práce. V rozhovoru se například dozvíte, odkud čerpá inspiraci, jaká je podle ní role spisovatele ve společnosti a jak se současná finská literatura a společnost staví k přírodě.
 

Anna Jirásková: Vzděláním jste genetička a filosofka, věnovala jste se vědeckému výzkumu. Jak jste dospěla k rozhodnutí stát se spisovatelkou na plný úvazek?

Tiina Raevaaraová: V dětství jsem přečetla hodně knih a vždycky jsem si myslela,

Básník vzduch

Matouš Jaluška

Parra, Nicanor. Jiné básně.
 

Chilský básník a fyzik Nicanor Parra, laureát mnoha literárních cen, navrhovaný i na tu Nobelovu, zemřel 23. ledna 2018. V září by oslavil 104. narozeniny. Právě v čase nedosaženého jubilea vyšly Jiné básně jako knižní výbor z jeho poezie – v češtině již druhý a od téhož překladatele. Předchozí antologie, Básně proti plešatění [1] však vznikla jako kolektivní dílo, sestavila ji Anežka Charvátová a Anna Housková napsala doslov. Zato Parru Jiných básní Petr Zavadil již od počátku hněte sám.

Portrét člověka v umění

Zdeněk Polívka

Nabokov, Vladimir. Skutečný život Sebastiana Knighta.
 

Skutečný život Sebastiana Knighta je v rámci Nabokovovy tvorby pozoruhodným dílem už jenom proto, že se jedná o první autorův exilový román vydaný kompletně v angličtině. Jeho výjimečnost ovšem netkví pouze v nezastírané autobiografičnosti či autorově nově přijímané anglickosti, ale především ve způsobu, jakým Nabokov tyto osobní a historické dimenze své tvorby přetváří v osobité, leč zcela odosobnělé umělecké dílo. Dá se říct, že Nabokov se tu vrací k jednomu ze stěžejních problémů stojících u počátků (nejen) anglické románové tradice.

11/2017 – Na železné dráze



Jízdní řád je utopie modernity

Rozhovor s Wojciechem Tomasikem

Z polštiny přeložil Michal Špína

Polský literární historik Wojciech Tomasik považuje železnici za rozhodující činitel v modernizačních procesech 19. století. Železnice přinesla revoluci ve vnímání prostoru, zkracovala vzdálenosti, přispěla ke sjednocování Evropy a stála i u zrodu turismu a populární kultury. Zároveň je však zejména v počátcích vnímána jako nebezpečí, jako hrozba, jež se může vymknout kontrole – mnozí autoři ji považovali za „nelidský způsob dopravy“ a smrt v železniční scenérii se stala oblíbeným motivem. O fenoménu železnice v literatuře s Wojciechem Tomasikem hovořil komparatista Michal Špína. 

Michal Špína: Kdy jste se začal zabývat železnicí v literatuře?

Krajinou stínů

Františka Zezuláková Schormová

Louise Glücková. Noc věrnosti a ctnosti. Z amerického originálu Faithful and Virtuous Night (2014) přeložila Tereza Vlášková. 1. vydání. Praha: Argo, 2017. 100 stran. 

Stojíš na otci, upozornila mne matka. (38) Začátek básně Domorodá krajina, ve které se básnický subjekt ocitá na hřbitově, je pro celou poslední sbírku Louise Glückové Noc věrnosti a ctnosti příznačný. Soubor vyšel v originále roku 2014, český překlad Terezy Vláškové vydalo letos nakladatelství Argo jako čtvrtý svazek edice angloamerických básníků.

Americká poezie má na cestě k nám většinou značné zpoždění a díla jednotlivých básníků se objevují spíše v literárních časopisech či antologiích.

Šílený patchwork plný prapodivných vzorů

aneb české a francouzské pojetí vidovosti

Michael Alexa

Batorová, Joanna. Pískový vrch. Z polského originálu Piaskowa góra (2011) přeložila Iveta Mikešová.

1. vydání. Praha a Litomyšl: Paseka, 2015. 392 stran.  

Pískovým vrchem se Batorová okamžitě vyšvihla mezi čelné polské prozaiky své generace. Byla za román nominována na prestižní ceny Nike a Gdyně, za další román jménem Chmurdálie znovu na Nike. Tuto nejsledovanější cenu získala až v roce 2013, a to za třetí díl „valbřišské trilogie“, jak se Tma, skoro noc se dvěma zmíněnými romány v polském tisku souhrnně označuje.

Balkán mi koluje v krvi

Rozhovor s makedonistou Ivanem Dorovským

Zákulisí překládání z makedonštiny, brněnské balkanistiky a život předního českého slavisty poodhaluje následující rozhovor. Zrcadlí se v něm obraz badatele, vysokoškolského pedagoga, překladatele a v neposlední řadě básníka. 

Oldřiška Čtvrtníčková: Pane profesore, v tomto čísle Plavu představujeme moderní makedonskou literaturu. Český čtenář měl dosud možnost seznámit se s některými překlady makedonských děl, a to velmi často vaší zásluhou. Řada hodnotných literárních děl však dosud do češtiny přeložena nebyla. Které knihy byste čtenářům doporučil?

Ivan Dorovský: Na tuto otázku musím odpovědět poněkud obšírněji. Poválečná makedonská literatura se téměř pět desetiletí rozvíjela v rámci jugoslávského meziliterárního a obecně kulturního společenství,

11/2016 – Makedonská čítanka