Štítek: 2017 Stránka 1 z 4

Genialita odzrňovače bavlny aneb Tak v koloniích vznikl rasismus

Michael Alexa

Katarzyna Surmiak-Domańska. Ku-klux-klan. Tady bydlí láska. Z polského originálu Ku-klux-klan. Tu mieszka miłość (2015) přeložila Jarmila Horáková. 1. vydání. Žilina: Absynt, 2017. 304 stran. 

Katarzyna Surmiak-Domańska je v polském prostředí známá spíše svým působením na varšavském Institutu reportáže než svými knihami. Alespoň to platilo do vydání Ku-klux-klanu, literární reportáže, za kterou byla nominována na prestižní ceny Ryszarda Kapuścińského, Beaty Pawlakové a Nike. Surmiak-Domańska debutovala sbírkou „sexuálních reportáží“ Beznadziejna ucieczka przed Basią (Marný útěk před Bárou, 2007), dokumentující život lesbiček, gayů, transsexuálů a prostitutek odmítnutých společností a toužících po výchově dětí,

Pro surinamskou literaturu bych založil i cirkus

Michiel van Kempen

Rozhovor vedla a z nizozemštiny přeložila Anna Krýsová

Michiel van Kempen je emeritní nizozemský profesor a velký nadšenec do surinamské literatury. V následujícím rozhovoru se ujímá nelehkého úkolu stručně definovat rozdíl mezi koloniální a postkoloniální literaturou v nizozemské jazykové oblasti, konkrétně v Surinamu. Hovoří také o své nejnovější knize, životopisu surinamského spisovatele Alberta Helmana, o digitalizaci starých textů a popularizaci surinamské literatury. 

Anna Krýsová: Rozdíl mezi koloniální a postkoloniální literaturou není jenom rozdílem v chronologickém vývoji literatury. Spíše se tyto dva termíny dají použít jako označení rozdílného způsobu nahlížení na „jiné“ nebo „jinakost“. Které důležité faktory odlišují koloniální literaturu od postkoloniální?

12/2017 – Nizozemí v cizích zemích



Jízdní řád je utopie modernity

Rozhovor s Wojciechem Tomasikem

Z polštiny přeložil Michal Špína

Polský literární historik Wojciech Tomasik považuje železnici za rozhodující činitel v modernizačních procesech 19. století. Železnice přinesla revoluci ve vnímání prostoru, zkracovala vzdálenosti, přispěla ke sjednocování Evropy a stála i u zrodu turismu a populární kultury. Zároveň je však zejména v počátcích vnímána jako nebezpečí, jako hrozba, jež se může vymknout kontrole – mnozí autoři ji považovali za „nelidský způsob dopravy“ a smrt v železniční scenérii se stala oblíbeným motivem. O fenoménu železnice v literatuře s Wojciechem Tomasikem hovořil komparatista Michal Špína. 

Michal Špína: Kdy jste se začal zabývat železnicí v literatuře?

11/2017 – Na železné dráze



Krajinou stínů

Františka Zezuláková Schormová

Louise Glücková. Noc věrnosti a ctnosti. Z amerického originálu Faithful and Virtuous Night (2014) přeložila Tereza Vlášková. 1. vydání. Praha: Argo, 2017. 100 stran. 

Stojíš na otci, upozornila mne matka. (38) Začátek básně Domorodá krajina, ve které se básnický subjekt ocitá na hřbitově, je pro celou poslední sbírku Louise Glückové Noc věrnosti a ctnosti příznačný. Soubor vyšel v originále roku 2014, český překlad Terezy Vláškové vydalo letos nakladatelství Argo jako čtvrtý svazek edice angloamerických básníků.

Americká poezie má na cestě k nám většinou značné zpoždění a díla jednotlivých básníků se objevují spíše v literárních časopisech či antologiích.

Člověk nemůže nikdy uvařit z ničeho

Rozhovor s Janem Kozákem

Starověké mýty se staly inspirací mnoha spisovatelům, kteří se alespoň některými ze svých děl řadí mezi autory fantasy. O vztahu tohoto poměrně nového žánru a dávných bájí jsme mluvili s religionistou Janem Kozákem, odborníkem na staroseverskou mytologii a překladatelem dvojice nedávno vydaných eposů J. R. R. Tolkiena. 

Kristýna Králová: Jaké styčné body spatřuješ mezi fantasy a mýty? Není vlastně fantasy sama jakousi moderní verzí mýtů pro současné publikum?

Jan Kozák: Je zajímavé sledovat, kdy se fantasy jako žánr objevuje a konstituuje. S jistým zpožděním se vynořuje v reakci na určité společenské jevy – na osvícenské odkouzlení světa a na sekularizaci,

Kritika čínského režimu v mezích zákona

Ondřej Macl

Liou Čen-jün. Manžela jsem nezabila. Z čínského originálu Wo pu š‘ Pchan Ťin-lien (2012) přeložila Zuzana Li.

1. vydání. Praha: Odeon 2016. 

České památky si rok co rok vyfotí až statisíce čínských turistů. Chceme-li o nich vědět víc, mohou nám ve věci vzájemného porozumění posloužit mimo jiné překlady současné čínské literatury. Zpěvy staré Číny jsou sice půvabné, ale samy o sobě spíše podporují naše zkreslené představy o této světové velmoci, a podobně činí i současná média. Tahounkou literární osvěty je zejména Zuzana Li, zakladatelka edice Xin, zaměřené na soustavné vydávání moderní čínské tvorby.

10/2017 – Zakořeněno v mýtech



Pozvánka na Den poezie

Josef Straka 

19. ročník mezinárodního básnického festivalu Den poezie s názvem Labyrint světa se koná ve dnech 12.–26. listopadu 2017.

Letošní ročník je inspirován názvem jedné z nejznámějších filosofických knih Jana Amose Komenského. Možná také nepřímo navazuje na téma ročníku minulého, nazvaného Žádný člověk není ostrov, což je citát z básně Johna Donnea. Kontinuita je jednou z ústředních myšlenek festivalu od jeho založení v roce 1999, kdy opravdu byl jediným dnem poezie – do současné, čtrnáctidenní podoby se ustálil teprve postupně; jeho začátek připadá vždy na druhou listopadovou neděli, a proto si 16. listopad, výročí narození K.