Štítek: 2017 Stránka 1 z 4
Giovanni Papini
Z italštiny přeložil Luděk Liška
Co by se stalo, kdyby se celý svět v určitou chvíli najednou zastavil a všechno by zůstalo na svém stávajícím místě? Lidé by znehybněli jako sochy, mohli by však nadále přemýšlet o minulosti i budoucnosti, o všem, čeho dosáhli a čeho ještě dosáhnout chtějí. Byli by šťastní? Byl by to pro někoho z nich faustovský okamžik, který si přejí zadržet? Co o tom soudí tajemný „Člověk, jehož jsem neznal“? A jak se k tomu všemu hodí právě přijíždějící vlak?
Jednoho podivného zimního rána na jednom známém nádraží se mi člověk,
…Michael Alexa
Katarzyna Surmiak-Domańska. Ku-klux-klan. Tady bydlí láska. Z polského originálu Ku-klux-klan. Tu mieszka miłość (2015) přeložila Jarmila Horáková. 1. vydání. Žilina: Absynt, 2017. 304 stran.
Katarzyna Surmiak-Domańska je v polském prostředí známá spíše svým působením na varšavském Institutu reportáže než svými knihami. Alespoň to platilo do vydání Ku-klux-klanu, literární reportáže, za kterou byla nominována na prestižní ceny Ryszarda Kapuścińského, Beaty Pawlakové a Nike. Surmiak-Domańska debutovala sbírkou „sexuálních reportáží“ Beznadziejna ucieczka przed Basią (Marný útěk před Bárou, 2007), dokumentující život lesbiček, gayů, transsexuálů a prostitutek odmítnutých společností a toužících po výchově dětí,
…Michiel van Kempen
Rozhovor vedla a z nizozemštiny přeložila Anna Krýsová
Michiel van Kempen je emeritní nizozemský profesor a velký nadšenec do surinamské literatury. V následujícím rozhovoru se ujímá nelehkého úkolu stručně definovat rozdíl mezi koloniální a postkoloniální literaturou v nizozemské jazykové oblasti, konkrétně v Surinamu. Hovoří také o své nejnovější knize, životopisu surinamského spisovatele Alberta Helmana, o digitalizaci starých textů a popularizaci surinamské literatury.
Anna Krýsová: Rozdíl mezi koloniální a postkoloniální literaturou není jenom rozdílem v chronologickém vývoji literatury. Spíše se tyto dva termíny dají použít jako označení rozdílného způsobu nahlížení na „jiné“ nebo „jinakost“. Které důležité faktory odlišují koloniální literaturu od postkoloniální?
…
Rozhovor s Wojciechem Tomasikem
Z polštiny přeložil Michal Špína
Polský literární historik Wojciech Tomasik považuje železnici za rozhodující činitel v modernizačních procesech 19. století. Železnice přinesla revoluci ve vnímání prostoru, zkracovala vzdálenosti, přispěla ke sjednocování Evropy a stála i u zrodu turismu a populární kultury. Zároveň je však zejména v počátcích vnímána jako nebezpečí, jako hrozba, jež se může vymknout kontrole – mnozí autoři ji považovali za „nelidský způsob dopravy“ a smrt v železniční scenérii se stala oblíbeným motivem. O fenoménu železnice v literatuře s Wojciechem Tomasikem hovořil komparatista Michal Špína.
Michal Špína: Kdy jste se začal zabývat železnicí v literatuře?
…
Františka Zezuláková Schormová
Louise Glücková. Noc věrnosti a ctnosti. Z amerického originálu Faithful and Virtuous Night (2014) přeložila Tereza Vlášková. 1. vydání. Praha: Argo, 2017. 100 stran.
Stojíš na otci, upozornila mne matka. (38) Začátek básně Domorodá krajina, ve které se básnický subjekt ocitá na hřbitově, je pro celou poslední sbírku Louise Glückové Noc věrnosti a ctnosti příznačný. Soubor vyšel v originále roku 2014, český překlad Terezy Vláškové vydalo letos nakladatelství Argo jako čtvrtý svazek edice angloamerických básníků.
Americká poezie má na cestě k nám většinou značné zpoždění a díla jednotlivých básníků se objevují spíše v literárních časopisech či antologiích.
…Ondřej Macl
Liou Čen-jün. Manžela jsem nezabila. Z čínského originálu Wo pu š‘ Pchan Ťin-lien (2012) přeložila Zuzana Li.
1. vydání. Praha: Odeon 2016.
České památky si rok co rok vyfotí až statisíce čínských turistů. Chceme-li o nich vědět víc, mohou nám ve věci vzájemného porozumění posloužit mimo jiné překlady současné čínské literatury. Zpěvy staré Číny jsou sice půvabné, ale samy o sobě spíše podporují naše zkreslené představy o této světové velmoci, a podobně činí i současná média. Tahounkou literární osvěty je zejména Zuzana Li, zakladatelka edice Xin, zaměřené na soustavné vydávání moderní čínské tvorby.
…
Rozhovor s Janem Kozákem
Starověké mýty se staly inspirací mnoha spisovatelům, kteří se alespoň některými ze svých děl řadí mezi autory fantasy. O vztahu tohoto poměrně nového žánru a dávných bájí jsme mluvili s religionistou Janem Kozákem, odborníkem na staroseverskou mytologii a překladatelem dvojice nedávno vydaných eposů J. R. R. Tolkiena.
Kristýna Králová: Jaké styčné body spatřuješ mezi fantasy a mýty? Není vlastně fantasy sama jakousi moderní verzí mýtů pro současné publikum?
Jan Kozák: Je zajímavé sledovat, kdy se fantasy jako žánr objevuje a konstituuje. S jistým zpožděním se vynořuje v reakci na určité společenské jevy – na osvícenské odkouzlení světa a na sekularizaci,
…