Jitka Jeníková
Palestina/Izrael. Izrael/Palestina. Těžko bychom hledali někoho, kdo o nejvleklejším ozbrojeném konfliktu v moderních dějinách nikdy neslyšel. V posledních týdnech se po měsících zdánlivého klidu dostal na velikost malý, ale mírou zoufalství, bolesti, strachu a utrpení nezměrný kout světa znovu do popředí zájmu světových médií. Český čtenář, který by rád lépe porozuměl tomu, proč se v Gaze aktuálně děje to, co se děje, záhy narazí na zásadní problém, co vlastně číst. A od koho. Následující výčet autorů a děl, která vám pomohou vytvořit si plastičtější obrázek tamějšího života a dějin, neaspiruje na vyčerpávající přehled. Je spíše vodítkem, jež se snaží upozornit na autory neprávem opomíjené a na tituly, kterým se nedostává takové pozornosti jako jiným.
Z tvorby arabsky píšících palestinských autorů máme v češtině k dispozici pouze tři tituly. Muži na slunci a jiné povídky Ghassána Kanafáního (1936–1972) vyšly v překladu Ivana Hrbka v roce 1982. Autor se svou rodinou uprchl v roce 1948 po vyhlášení Státu Izrael, tak jako statisíce dalších Palestinců, do Libanonu. Patřil k zakladatelům Lidové fronty pro osvobození Palestiny a jeho život předčasně ukončila bomba, kterou mu do auta nastražila izraelská tajná služba. Autorem zbývajících dvou titulů je Mahmúd Darwíš (1941–2008), jenž je všeobecně považován za jednoho z největších arabských básníků minulého století a beze všech pochybností za největšího básníka Palestiny. Z jeho rozsáhlého díla máme v češtině jen jeden básnický výbor Přicházím do stínu tvých očí (2007, přel. Burhan Kalak) a esejistický, do značné míry autobiografický Deník všedního smutku (1973, č. 1989, přel. Luboš Kropáček), jehož enormní výpovědní síla z něj činí jednu z knih, kterou si k oblasti prostě musíte přečíst.
Z děl Palestinců žijících v exilu a píšících o rodné zemi zaznamenala větší úspěch především Američanka palestinského původu Susan Abulhawa, které v češtině vyšly romány Jitra v Dženínu (2010, č. 2013, přel. Klára S. Kučerová) a Modrá mezi nebem a vodou (2015, č. 2016, přel. Jitka Jeníková).
Podstatně hojněji máme zastoupené překlady z hebrejštiny. Výrazné místo mezi izraelskými autory zaujímá hebrejsky píšící izraelský Arab Sajjid Kašua. Všechny čtyři jeho knihy vyšly v nakladatelství Pistorius & Olšanská a Kašua se v nich primárně věnuje otázce dvojí identity; jak těžké je žít jako Arab ve Státu Izrael, když chcete být jako „oni“, ne jako „vaši“ (k tématu viz též Plav 2/2022). K dalším izraelským autorům, kteří stojí za pozornost, patří Asaf Gavron, Eškol Nevo nebo Dorit Rabinjan, jejíž romantický příběh Všechny řeky (2014, č. 2023, přel. Lenka Bukovská) o vztahu Izraelky a Palestince byl v Izraeli vyškrtnut ze seznamu středoškolské četby s odůvodněním, že „intimní vztahy Židů s nežidy podrývají naši unikátní identitu“. Zajímavým způsobem téma života v Izraeli a Palestině zpracovávají grafické romány Malťana Joea Sacca Palestina (1996, č. 2007) a Gaza: Poznámky pod čarou dějin (2009, č. 2010, oba přeložil Viktor Janiš) a Kanaďana Guye Delisla Jeruzalém: Rok v rozděleném městě (2011, č. 2013, přel. Eva Poskočilová).
Z českých autorů věnujících se palestinsko-izraelskému konfliktu stojí za přečtení knihy novináře Břetislava Turečka, jenž v oblasti dlouhodobě působil, a publikace arabisty Miloše Mendela. Pozoruhodná je historická práce Jana Wannera Krvavý Jom Kippur (2002). O dějinách sionistického hnutí a Izraele pojednává podrobně Země zaslíbená Ariho Šavita (2013, č. 2015, přel. Radim Klekner). Snaha o dialog je ústředním motivem knihy Dopisy přes zeď Izraelce Josiho Kleina Haleviho (2018, č. 2020, přel. Alice Marxová a Jitka Jeníková) a stejně tak novinky Apeirogon Columa McCanna (2020, č. 2023, přel. Pavla Niklová), jež vychází z tragických osudů dvou otců, Izraelce a Palestince, kteří se i po ztrátě svých dětí pokoušejí najít pro své národy smírčí cestu. Jedním z nejvýraznějších a zároveň značně kontroverzních autorů je Izraelec Ilan Pappé. Jeho Deset mýtů o Izraeli (2017, č. 2022, přel. Filip Outrata a Magdalena Jehličková) vás dost možná značně překvapí a přiměje na některé věci pohlížet jinak.
Palestinsko-izraelský konflikt je složitý. Kdyby měl snadné řešení, nebyl by tu s námi už pětasedmdesát let. Bez vzájemného porozumění není v jeho konec ani možné doufat a k porozumění jsou zapotřebí znalosti. Literatura nabízí odpovědi na spoustu otázek, na něž by vás ani nenapadlo se ptát. Čtěte.