Rubrika: Bibliografie Stránka 1 z 4

Překlady, adaptace a ohlasy indonéské literatury

Sestavil Milan Pavlovič

Předkládaný chronologický soupis lze částečně číst jako příběh česko-indonéských styků, jejichž počátky můžeme sledovat za první republiky ve stále častějších obchodních, ale i jiných cestách do tehdejší Nizozemské východní Indie. Četnost překladů přitom odráží vřelé politické vztahy za dob prvního prezidenta Sukarna (1945–1966), stejně jako ochabnutí vzájemných vazeb v éře prezidenta Suharta (1966–1998); institucionální oporu získala filologie zhruba na počátku padesátých let, kdy došlo k založení oboru v Orientálním ústavu a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V otevřenějších dobách nového tisíciletí nedostává kulturní výměna mnoho podnětů ani podpory, přesto úsilím několika jedinců (Jaroslav Olša st.,

Překlady portugalské literatury

Sestavila Karolina Válová

Bibliografie překladů portugalské literatury vydaných v letech 2010 až 2022 (navazující na předchozí bibliografii překladů publikovaných mezi lety 1989 až 2009), přičemž výčet vzhledem k tematice čísla nezahrnuje překlady z literatury brazilské ani z literatur afrických lusofonních zemí:

Andresen de Mello Breyner, Sophia. Dánský rytíř (O cavaleiro da Dinamarca). Přeložily Šárka Grauová, Karolína Jandová. Praha: Baobab, 2020.

Antunes, António Lobo. Návrat karavel (As Naus). Přeložila Marie Havlíková. Praha: Garamond, 2018.

Barreto Guimarães, João Luís. Tulák (Nómada). Přeložila Kateřina Ritterová. Praha: Togga,

Frankofonní maghrebská literatura vydaná v češtině a slovenštině

Sestavila Míla Janišová

Pro ty, kteří ještě nemají dost nebo se teprve začítají, autorka koncepce Míla Janišová sestavila bibliografii dosud vydaných českých a slovenských překladů frankofonní maghrebské literatury.
 

Azzedine, Saphia. Bilqiss [Bilqiss]. Přel. Mária Michalková. Bratislava: Inaque, 2016 [2015].

Ben Jelloun, Tahar. Tichý den v Tangeru [Jour de silence à Tanger]. Přel. Anna a Erik Lukavští. Praha: Dauphin, 2002 [1990].

Ben Jelloun, Tahar. Tati, co je to rasismus [Le racisme expliqué à ma fille]. Přel. Anna a Erik Lukavští. Praha: Dauphin,

Čtení do katastrofy

Sestavila Tereza Šmejkalová

Jak je zřejmé z textů představených v čísle, o klimatické a environmentální krizi nelze psát nezaujatě, protože se nás všech bytostně dotýká a probouzí silné emoce a mnohdy protichůdné názory. Proto také každý bude doporučovat jako důvěryhodné či inspirativní jiné texty – přesně takto kolektivně vznikl i následující výběr. Zároveň ale platí, že ani rozdílné přístupy nejsou zcela v rozporu. Do tohoto století budeme potřebovat všechny: znalost strohých faktů i intuitivní lásku k přírodnímu světu, průkopnické vize a odhodlání bojovat i odvahu připustit si, že minimálně něco určitě nedopadne dobře.
 

Klimatická a environmentální krize,

Moderní asijská fantastika v češtině a slovenštině

Soupis publikovaných překladů

Sestavil a úvodní poznámkou opatřil Jaroslav Olša, jr. 

Tento soupis, který začal vznikat v 90. letech, obsahuje primárně science fiction. V případě fantasy a fantastických příběhů jsou zařazena díla moderní, vyřazena proto byla např. přepracování legend a mytologických příběhů (proto v seznamu nenajdete např. některé povídky japonského klasika Rjúnosukeho Akutagawy), naprosto byly vyřazeny horory (proto zde nenajdete tak populární a mnohokrát do češtiny a slovenštiny přeložené povídky Lafcadia Hearna ad.). Pokud ale autorovi v češtině vyšla science fiction, do soupisu zařazuji i další žánrové povídky – i z toho důvodu, že v některých případech je poměrně obtížné rozlišit, o jaký žánr se jedná,

Bibliografie

Petr Jan Vinš

Následující bibliografie shrnuje ve dvou blocích knižně a časopisecky vydané překlady z jidiš. Neexistuje jich mnoho, navíc je velká část z nich vytvořena na základě třetího jazyka, zpravidla angličtiny, němčiny nebo ruštiny. [1]
 

Knižní překlady

Alejchem, Šolem. Darebák Motl. Přeložila Ludmila Javůrková [z ruštiny]. Praha: Svoboda, 1946.

Alejchem, Šolem. První židovská republika. [Překladatel a originál neuveden]. Praha: Židovské zprávy, 1922.

Alejchem, Šolem. Smolař Menachem Mendl. Přeložil Jakub Markovič. Praha: Československý spisovatel,

Díla filipínských autorů v českých a slovenských překladech

Jaroslav Olša, jr., Charlene Balaanová
 

Tato bibliografie obsahuje seznam tří románů a téměř stovky povídek od více než čtyř desítek filipínských autorů, které vyšly v českých a slovenských překladech. Přes toto relativně vysoké číslo je ale obraz filipínské literatury v našich zemích zkreslen tím, že drtivá většina přeložených děl pochází od autorů zakladatelů či tvůrců starší generace; jenom pětice z nich se narodila po skončení 2. světové války (E. Bizonie, A. Gabot, C. Maraanová, C. Nazareno a M. Syjuco). Moderní a především současná filipínská literatura tak čeká na své české a slovenské propagátory.

Ovšem nebýt mnohaleté buditelské práce slovenského lingvisty a orientalisty Jozefa Genzora,

Literatura věnovaná arménské genocidě

Se zaměřením na české a arménské literární prostředí

Hakob Asatrjan

Z arménštiny přeložila a doplnila Milada Kiliánová
 

Až do roku 1965 bylo téma genocidy Arménů v umělecké literatuře víceméně tabu. Tento přístup prolomilo teprve padesáté výročí genocidy v roce 1965. V 60. a 70. letech tak arménskou poezii a prózu obohatila taková slavná díla jako romány Hořící sady Gurgena Mahariho, Křik oráčů Chačika Daštence a Rákosy se nepoklonily Stephanose Aladžadžjana, novely Hračji Khočara SteskPraotec,

Výherci Soutěže Jiřího Levého

Kateřina Veselovská

Obec překladatelů v roce 2012 vyhlašuje Soutěž Jiřího Levého už podvacáté. Následující seznam zahrnuje překladatele oceněné v předchozích devatenácti ročnících a díla, která si k překladu vybrali. Chybí-li některé kategorie či umístění, nebyla v daném roce udělena. Podrobnější přehled oceněných autorů najdete na webu OP.
 

2010–2011 (19. ročník)

Kategorie próza:
1. cena: Ivana Kinská (Melinda Nadj Abonji: Holubi vzlétají, němčina)
2. cena: Hana Bortlová (Mario Benedetti, povídky, španělština)
2. cena: Eva Maršíková (Margaret Atwoodová: Zápisky z cest,

Bibliografie vybraných uralských literatur

Připravil Michal Kovář
 

Bažov, Pavel Petrovič. Uralské báje. Přel. Raisa Novotná. Praha: SNDK, 1951. Báje ruských kolonistů.

Brzáková, Pavlína. Jamtana. Vyprávění sibiřskejch Něnců. Brantice: Citadela, 1997.

Bulatov, Michail Aleksandrovič. „Smíšek Matti (karelská)“. Kouzelný mlýnek. Pohádky národů Sovětského svazu. Přel. Anna Petříková. Praha: SNDK, 1953. 41–43.

Černý, Václav A., Michaela Tvrdíková a Ivo Vaculín. „Jak Nogolesy hrál karty se Sousedkou (nganasanská)“. O moudrém Chadaunovi a třech sluncích. Pohádky povolžské, uralské a sibiřské. Předmluva Ivo Vaculín. Praha: Lidové nakladatelství,