• Bibliografie #2021 #6

Sestavila Míla Janišová

Pro ty, kteří ještě nemají dost nebo se teprve začítají, autorka koncepce Míla Janišová sestavila bibliografii dosud vydaných českých a slovenských překladů frankofonní maghrebské literatury.
 

Azzedine, Saphia. Bilqiss [Bilqiss]. Přel. Mária Michalková. Bratislava: Inaque, 2016 [2015].

Ben Jelloun, Tahar. Tichý den v Tangeru [Jour de silence à Tanger]. Přel. Anna a Erik Lukavští. Praha: Dauphin, 2002 [1990].

Ben Jelloun, Tahar. Tati, co je to rasismus [Le racisme expliqué à ma fille]. Přel. Anna a Erik Lukavští. Praha: Dauphin,

• Bibliografie #2021 #3

Sestavila Tereza Šmejkalová

Jak je zřejmé z textů představených v čísle, o klimatické a environmentální krizi nelze psát nezaujatě, protože se nás všech bytostně dotýká a probouzí silné emoce a mnohdy protichůdné názory. Proto také každý bude doporučovat jako důvěryhodné či inspirativní jiné texty – přesně takto kolektivně vznikl i následující výběr. Zároveň ale platí, že ani rozdílné přístupy nejsou zcela v rozporu. Do tohoto století budeme potřebovat všechny: znalost strohých faktů i intuitivní lásku k přírodnímu světu, průkopnické vize a odhodlání bojovat i odvahu připustit si, že minimálně něco určitě nedopadne dobře.
 

Klimatická a environmentální krize,

• Bibliografie #2016 #5

Soupis publikovaných překladů

Sestavil a úvodní poznámkou opatřil Jaroslav Olša, jr. 

Tento soupis, který začal vznikat v 90. letech, obsahuje primárně science fiction. V případě fantasy a fantastických příběhů jsou zařazena díla moderní, vyřazena proto byla např. přepracování legend a mytologických příběhů (proto v seznamu nenajdete např. některé povídky japonského klasika Rjúnosukeho Akutagawy), naprosto byly vyřazeny horory (proto zde nenajdete tak populární a mnohokrát do češtiny a slovenštiny přeložené povídky Lafcadia Hearna ad.). Pokud ale autorovi v češtině vyšla science fiction, do soupisu zařazuji i další žánrové povídky – i z toho důvodu, že v některých případech je poměrně obtížné rozlišit, o jaký žánr se jedná,

• Bibliografie #2015 #6

Petr Jan Vinš

Následující bibliografie shrnuje ve dvou blocích knižně a časopisecky vydané překlady z jidiš. Neexistuje jich mnoho, navíc je velká část z nich vytvořena na základě třetího jazyka, zpravidla angličtiny, němčiny nebo ruštiny. [1]
 

Knižní překlady

Alejchem, Šolem. Darebák Motl. Přeložila Ludmila Javůrková [z ruštiny]. Praha: Svoboda, 1946.

Alejchem, Šolem. První židovská republika. [Překladatel a originál neuveden]. Praha: Židovské zprávy, 1922.

Alejchem, Šolem. Smolař Menachem Mendl. Přeložil Jakub Markovič. Praha: Československý spisovatel,

• Bibliografie #2015 #5

Jaroslav Olša, jr., Charlene Balaanová
 

Tato bibliografie obsahuje seznam tří románů a téměř stovky povídek od více než čtyř desítek filipínských autorů, které vyšly v českých a slovenských překladech. Přes toto relativně vysoké číslo je ale obraz filipínské literatury v našich zemích zkreslen tím, že drtivá většina přeložených děl pochází od autorů zakladatelů či tvůrců starší generace; jenom pětice z nich se narodila po skončení 2. světové války (E. Bizonie, A. Gabot, C. Maraanová, C. Nazareno a M. Syjuco). Moderní a především současná filipínská literatura tak čeká na své české a slovenské propagátory.

Ovšem nebýt mnohaleté buditelské práce slovenského lingvisty a orientalisty Jozefa Genzora,

• Bibliografie #2015 #4

Se zaměřením na české a arménské literární prostředí

Hakob Asatrjan

Z arménštiny přeložila a doplnila Milada Kiliánová
 

Až do roku 1965 bylo téma genocidy Arménů v umělecké literatuře víceméně tabu. Tento přístup prolomilo teprve padesáté výročí genocidy v roce 1965. V 60. a 70. letech tak arménskou poezii a prózu obohatila taková slavná díla jako romány Hořící sady Gurgena Mahariho, Křik oráčů Chačika Daštence a Rákosy se nepoklonily Stephanose Aladžadžjana, novely Hračji Khočara Stesk a Praotec,

• Bibliografie #12 #2011

Kateřina Veselovská

Obec překladatelů v roce 2012 vyhlašuje Soutěž Jiřího Levého už podvacáté. Následující seznam zahrnuje překladatele oceněné v předchozích devatenácti ročnících a díla, která si k překladu vybrali. Chybí-li některé kategorie či umístění, nebyla v daném roce udělena. Podrobnější přehled oceněných autorů najdete na webu OP.
 

2010–2011 (19. ročník)

Kategorie próza:
1. cena: Ivana Kinská (Melinda Nadj Abonji: Holubi vzlétají, němčina)
2. cena: Hana Bortlová (Mario Benedetti, povídky, španělština)
2. cena: Eva Maršíková (Margaret Atwoodová: Zápisky z cest,

• Bibliografie #10 #2011

Připravil Michal Kovář
 

Bažov, Pavel Petrovič. Uralské báje. Přel. Raisa Novotná. Praha: SNDK, 1951. Báje ruských kolonistů.

Brzáková, Pavlína. Jamtana. Vyprávění sibiřskejch Něnců. Brantice: Citadela, 1997.

Bulatov, Michail Aleksandrovič. „Smíšek Matti (karelská)“. Kouzelný mlýnek. Pohádky národů Sovětského svazu. Přel. Anna Petříková. Praha: SNDK, 1953. 41–43.

Černý, Václav A., Michaela Tvrdíková a Ivo Vaculín. „Jak Nogolesy hrál karty se Sousedkou (nganasanská)“. O moudrém Chadaunovi a třech sluncích. Pohádky povolžské, uralské a sibiřské. Předmluva Ivo Vaculín. Praha: Lidové nakladatelství,

• Bibliografie #2011 #6

Připravily Tereza Nakaya a Sylva Martinásková

Za posledních dvacet let (1990–2010) byla do češtiny přeložena řada děl klasické i moderní japonské literatury. Mezi nejvýznamnější překladatelské počiny tohoto období bezesporu patří kompletní překlad japonské básnické sbírky z 8. století Manjóšú, o který se zasloužil Antonín Líman a který je po francouzské verzi teprve druhým kompletním překladem tohoto díla na světě. Dalším významným počinem je překlad Příběhu prince Gendžiho (Gendži monogatari) spisovatelky Murasaki Šikibu, který vyhotovil Karel Fiala. Některá již dříve přeložená díla se během posledních dvou desetiletí dočkala svého dalšího,