Autor: Anežka Libánská
Rozhovor s Esmeraldou Santiago
Oficiální historii Portorika po celá staletí utvářely texty psané koloniální elitou, zatímco osudy chudého a zotročeného obyvatelstva upadly v zapomnění. Portorikánská spisovatelka Esmeralda Santiago se v románu Conquistadora pokusila tuto mezeru zaplnit a skrze literární tvorbu stopovat vlastní evropské, africké a domorodé kořeny.
Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?
Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?
Martin Pavlov
Jak se utvářela moderní slovenská poezie v druhé polovině 20. století? A jak lze uchopit pomyslné mezníky jejího vývoje? Svůj pohled na tyto otázky bude v rámci antikvární rubriky Knihovničky slovenské poezie pravidelně přinášet doktorand Ústavu slovenskej literatúry Slovenskej akadémie vied Martin Pavlov. Ve svém aktuálním textu přibližuje důležitou kritiku schematismu v umění v 50. letech 20. století prostřednictvím „práva na smútok“ v prvotinách Milana Rúfuse a Miroslava Válka.
Alfréd Tóth
V osobním záznamu četby debutu Maroše Bafiy – který vychází jako druhý text rubriky Knihovničky slovenské poezie – připomíná Alfréd Tóth, že jádrem básně není téma ani forma, ale nepravděpodobné, a přesto skutečné setkání, událost, která záhadně spojuje píšící a čtoucí já. Tato společná cesta, liminální prostor procházky („na ceste z práce domov“) dovoluje rozvinout vzájemné sblížení, které do jisté míry uniká jazyku. Snad proto se Tóth uchyluje k náznakům, dotýká se vždy jen letmo a samotnou událost ponechává především na naší představivosti.
Rozhovor s Martinou Bařinovou a Ivou Fedačkovou
Čím je specifická literatura latinskoamerických přistěhovalců žijících v USA? Rozhovor s Martinou Bařinovou a Ivou Fedačkovou otevírá témata diaspory, bilingvní identity, rasismu i napětí mezi americkým snem a každodenní realitou a uvozuje tak rubriku, která postupně představí vybrané menšinové autorské hlasy.

