Autor: Nelly Stránka 2 z 52

Umění musí dokázat dát násilí nový rozměr

Rozhovor s Itamarem Vieirou Juniorem vedla a z portugalštiny přeložila Kristina Chalupná Jínová

V překladu Lady Weissové vyšel v nakladatelství Paseka román Křivý pluh brazilského afrikanisty a etnografa Itamara Vieiry Juniora. V mezinárodně oceňované knize zobrazuje život chudé rolnické komunity v bahijském vnitrozemí. Skrze příběh tří žen román rozvíjí témata rasismu, kolonialismu a boje o půdu. V rozhovoru autor mluví o nečekaném světovém ohlasu své knihy a přibližuje výzvy současné afro-brazilské literatury. Zamýšlí se také nad tím, jak může literatura reagovat na historicky zakořeněné násilí a jak sociální sítě proměňují literární debatu.

 

…

Všichni jsme sami uprostřed davu

Jana Vaněčková

Carvalho, Maria Judite de. Tolik lidí, Mariano / Nevyřčená slova.
Z portugalského originálu
Tanta Gente, Mariana | As Palavras Poupadas (2018) přeložila Karolina Válová.
1. vydání. Praha: Volvox Globator, 2025. 224 stran.

 

Všichni jsme sami. Sami a kolem nás tolik lidí. Portugalská autorka Maria Judite de Carvalho psala o ženách, které nikdo nevidí: tichých, zlomených, vlečených osudem, lačných po lásce, jíž se ale nedočkají. Její pro­zaický debut vznikal za Salazarovy diktatury, zní ovšem až překvapivě současně. Na první pohled se může zdát, že číst dnes román o ženských právech z poloviny 20.

…

6/2026 – Ekopoezie?

Vychází nový Plav věnovaný básním v jazycích živého světa.


Životní prostředí jsme my

Rozhovor s Adalbertem Müllerem vedly a z angličtiny přeložily Mariana Machová a Tereza Zavadilová

V Brazílii působili „ekologičtí“ spisovatelé a spisovatelky dávno předtím, než se ekokritika stala akademickým pojmem euroamerického uvažování o literatuře. V rozhovoru to připomíná brazilský literární teoretik Adalberto Müller, který mimo jiné převedl do portugalštiny dílo americké básnířky Emily Dickinson. Dnes se věnuje amazonským domorodým komunitám jazykové skupiny tupí-guaraní a jejich verbálním aktům. Tato společenství nerozlišují mezi přírodou a kulturou – někdy dokonce ani pojem příroda neznají. To, co dnes Západ znovu hledá jako ekologickou moudrost, je pro ně přitom odjakživa samozřejmým způsobem myšlení.

…

Pohledy do doby nedůvěry

Jan-Marek Šík

Raud, Rein. Smrt dokonalé věty.
Z estonského originálu
Täiusliku lause surm (2015) přeložila Anna Sedláčková.
1. vydání. Praha: Maraton, 2025. 231 stran.

 

Román význačné persony estonské literatury a humanitních věd Reina Rauda Smrt dokonalé věty nabízí pohled na různorodé osudy lidí žijících v Estonsku na sklonku tzv. druhé sovětské okupace, která v této nejsevernější z pobaltských zemí trvala od roku 1944 až do opětovného vyhlášení nezávislosti v srpnu 1991. V žánrově rozkročeném textu s postmoderními prvky Raud zachycuje příběhy těch, kteří režim aktivně podporovali i mu odporovali,

…

Odešel spisovatel, který tvrdil, že láska je důležitější než umění

Lenka Kuhar Daňhelová

 

Ve věku 94 let odešel 29. března z tohoto světa bezpochyby největší ze současných polských spisovatelů Wiesław Myśliwski. Spisovatel, který (nepřekvapivě) tvrdil, že slovo je zázrak. Ale současně se netajil tím, že za důležitější než umění považuje lásku.

Informaci o jeho smrti nepřinesla polským divákům ani jedna ze dvou velkých televizí. Ať už byl důvod jakýkoli, spisovatel odešel tak, jak žil, neokázale a bez přehnané pozornosti médií, vůči nimž se ani za svého života nechoval příliš vstřícně: rozhovory poskytoval velmi vzácně, a než přijal pozvání na nějaké veřejné vystoupení,

…

Já jsem ta cesta, smutek je sníh

Michaela Melichová

Mišima, Jukio. Jarní sníh.
Z japonského originálu
Haru no juki (1969) přeložil Igor Cima.
1. vydání. Praha: Rubato, 2025. 510 stran.

 

Koncem loňského roku vydalo nakladatelství Rubato překlad prvního dílu tetralogie Moře hojnosti (Hódžó no umi) Jukia Mišimy, Jarní sníh. V předchozích letech vyšly v Rubatu již dva Mišimovy romány, Zpověď masky (č. 2019) a Zlatý pavilon (č. 2022), a to v překladu Kláry Macúchové. Tentokrát se ovšem překladatelského úkolu ujal Igor Cima,

…

Ve znamení mnoha bitev

Jan Krasický

 

Ne poprvé se režisér Paul Thomas Anderson rozhodl využít pro filmové zpracování fikční svět próz Thomase Pynchona. V roce 2014 dokázal nezapomenutelně zachytit paranoidní a zároveň groteskní atmosféru spisovatelova románu Inherent Vice (Skrytá vada, 2009), tentokrát se jedná o román Městečko Vineland (1990, č. 1997), ve filmové verzi Jedna bitva za druhou (2025). Po deseti letech nabývá Pynchonovo stěžejní téma satiricky vykresleného střetu liberálně smýšlejících aktivistů s mocenskou ideologií v režisérově angažovaném díle až znepokojivých rozměrů.

Při návratu k osobitému dílu se Andersonův adaptovaný scénář původní předloze značně vzdálil.

…

Literatura v nás pěstuje odolnost

Rozhovor s Ljubou Jakymčuk vedl a z ukrajinštiny přeložil Alexej Sevruk

Pod názvem Meruňky Donbasu vyšel v minulém roce v českém překladu výbor z básnické tvorby ukrajinské spisovatelky Ljuby Jakymčuk. Obsahuje jak poemu napsanou před okupací autorčiny rodné Luhanské oblasti v roce 2014, tak verše psané již uprostřed okupace a posléze v Kyjevě. Civilnost jazyka a všednost obrazů se spojují s magičností, která vyvěrá mimo jiné z hornického folkloru. V rozhovoru s překladatelem Alexejem Sevrukem vyzdvihuje Jakymčuk roli ukrajinské literatury – včetně té klasické a pro děti – v budování resilience vůči násilí,

…

5/2026 – Zničíme most

Vychází nový Plav věnovaný návratům v italské próze.