Autor: Nelly Stránka 2 z 50

Trdel – krdel – hrdel aneb Když pr*el hází klacky pod nohy

Jiří Holub

 

Román Barva léta (1991, č. 2024) Reinalda Arenase začíná parodickou a burleskní veršovanou jednoaktovkou, v níž tyran Fifo nechá vzkřísit kubánskou romantickou básnířku Gertrudis Gómez de Avellaneda, aby se zúčastnila jeho oslav. Ta ale místo toho nasedne do člunu a snaží se z Kuby uprchnout na Floridu. Na havanském nábřeží Malecón se shromáždí dav, který jí spílá, zatímco na nejjižnějším floridském ostrově Key West je na její podporu uspořádána velká demonstrace. Následuje básnické klání, v němž se parodují soudobí i minulí klasici kubánské poezie a které v přímém přenosu vysílá televize.

Autoteorie o sexuální práci, umění a zpovědním psaní

Barbora Skalická Doležalová, Saba Vassileva

Giovannitti, Sophia. Pracující dívka: O prodeji umění a prodeji sexu.
Z anglického originálu
Working Girl: On Selling Art and Selling Sex (2023) přeložili Ondřej Trhoň a Toby Wehle.
1. vydání. Praha: Tranzit.cz, 2024. 207 stran.

 

Kdo může psát o sexuální práci a kdo je oprávněn recenzovat knihu, která se tomuto tématu věnuje? V kontextu narůstající popularity autofikce a autoteorie můžeme pozorovat, že roste poptávka po příbězích, které zpracovávají určité společenské téma, nebo nejlépe marginalizovanou identitu formou osobní zpovědi. Snaha o zviditelnění a reprezentaci dosud přehlížených hlasů se ovšem snadno může zvrtnout v moralizující dohled nad tím,

Nemáme jistotu, že nás čeká nějaká budoucnost

Rozhovor s Tamarou Dudou vedl a z ukrajinštiny přeložil Miroslav Tomek

Překladatelka, spisovatelka a dobrovolnice Tamara Duda, rozená Kyjevanka, popsala ve svém úspěšném debutu dění v Doněcku během jara a léta 2014. Svéráznou dobrodružnou fiktivní reportáž Dcerka do češtiny přeložila ukrajinistka Jiřina Dvořáková. V rozhovoru s ukrajinistou Miroslavem Tomkem poodhaluje Tamara Duda své intenzivní studium doněckých reálií a jejich nečekané zdroje, popisuje neustálé hrozby a stres, který s sebou přináší válka, a dotkne se také toho, jakou roli v tom všem hraje gender.

 

Když jste se v roce 2017 rozhodla,

3/2026 – Dobré slovo je jako chleba

Vychází nový Plav věnovaný romské literatuře.


Každý autor, který neskrývá svou menšinovou identitu, je z podstaty věci aktivista

Rozhovor se Sally Cortés vedla a ze španělštiny přeložila Lenka Jandáková

Rozhovor se španělskou autorkou Sally Cortés nabízí osobní i literární reflexi toho, co dnes znamená psát z pozice menšinové identity. Tematizuje nevyhnutelné propojení literatury a angažovanosti, rozkvět romské literatury ve Španělsku, přetrvávající stereotypy ve společnosti i odpovědnost romských autorů a autorek vyprávět své dějiny vlastními slovy. Spisovatelka mluví také o inspiraci magickým realismem, o dystopickém románu Když hvězdy utichnou, z něhož dále přinášíme první kapitolu, či o tom, jak svým dílem pomáhá zvyšovat sebevědomí mladých Romů a Romek.

 

2/2026 – Očima kamenů

Vychází nový Plav věnovaný osobám a právům neživé přírody.


Hory tu chodí dětem za kmotry

Rozhovor s Fanny Puntacou Mamani vedla Tereza Šmejkalová

Existují-li k tématu čísla skuteční odborníci a odbornice, jsou to lidé, pro něž není teoretickým konceptem. Cesta k nim nevede přes budovy institucí ani impaktovaná periodika – jejich alma mater je živý svět a náruč rodné kultury. Jak sehnat někoho, pro koho jsou kameny pořád ještě doopravdy živé, když mezi sehnatelností a živostí nejspíš logicky panuje nepřímá úměrnost? Zní to neuvěřitelně, ale stačilo se jedenkrát zeptat. A tak se stane, že voláte WhatsAppem do Peru, posloucháte strhující vyprávění, v němž se zhmotňují všechny vaše dosavadní domněnky – ještě k tomu dokonce v češtině!

Běloruská literatura po roce 2020

Martina Mecco

 

„Ať poezie může žít a rozkvétat / v jejich zemích a v jejich jazycích,“ vyzývá Andrej Chadanovič v básni Poetic Center (Poetické centrum). Tyto verše lze chápat jako shrnutí dvou základních tendencí současné běloruské literatury: na jedné straně stojí odpor vůči režimu Aljaksandra Lukašenky, na druhé mnohojazyčnost tohoto literárního prostředí.

Politologové často označují masové demonstrace let 2020–2021 za klíčový zlom v dějinách Běloruska. Rozsáhlé protesty tehdy rea­govaly na šesté znovuzvolení Lukašenky prezidentem – tento politik stojí v čele země nepřetržitě od roku 1994.

Režim odpověděl na odpor proti pokračování Lukašenkovy autoritářské vlády dalším výrazným zpřísněním represí.

Ohně o Bealtainu aneb Jak se překládá ve čtyřech

Stanislav Cincibuch, Markéta Novotná

 

V lednu 2024 oslovilo Marianu Machovou Velvyslanectví Irska se zakázkou na překlad villanelly Beacons at Bealtaine (Ohně o Bealtainu) z pera Seamuse Heaneyho. Báseň byla na zakázku i složena, a to v roce 2004 u příležitosti rozšíření Evropské unie o deset nových států včetně České republiky (Heaneyho rodné Irsko tehdy EU předsedalo). K 20. výročí této události měla za přispění všech dotyčných států vzniknout malá sbírka překladů zmíněné villanelly. Společensky angažovaný charakter básně, jež pojednává o spolupráci mezi národy, vybízel k poněkud netradičnímu postupu kolektivního překladu.

Milosrdenství nás všechny spojuje

Rozhovor s Lídií Jorge vedla a z portugalštiny přeložila Barbora Svobodová

V krátkém odstupu vyšly v českém překladu dvě knihy portugalské spisovatelky Lídie Jorge, držitelky mnoha literárních cen. Zaprvé Nezapomenutelní (2024) v překladu Lucie Luz, zachycující období karafiátové revoluce. Nejnověji pak kniha mnohem intimnější, Milosrdenství (2025) v překladu Marie Havlíkové. Příběh vypráví paní Alberti, obyvatelka domova pro seniory, jejíž předlohou byla autorčina matka. V rozhovoru portugalistky Barbory Svobodové s Lídií Jorge došlo na „drobky“ portugalských dějin i na nelehké univerzální otázky. Jak si zachovat důstojnost ve stáří? Jak čelit smrti? A jak nakládat s patosem?