Matouš Jaluška

Eliot, T. S. Křesťan – kritik – básník.
Z anglických originálů The Complete Prose of T. S. Eliot, sv. 1–8 (2014–2019), vybrali a přeložili Martin Hilský, Petr Onufer a Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Argo, 2019. 491 stran.
 

T. S. Eliot je kromě Pusté země a dalších kanonizovaných básní autorem rozsáhlého korpusu esejů, recenzí a přednášek, které se nyní dostávají k českému čtenáři i díky tomu, že baltimorská Univerzita Johnse Hopkinse loni dokončila vydávání monumentálního souboru „veškeré prózy“ tohoto spisovatele,

Klára Soukupová

Setz, Clemens J. Láska za časů Mahlstadtského dítěte.
Z německého originálu Die Liebe zur Zeit des Mahlstädter Kindes (2011) přeložila Marie Voslářová.
1. vydání. Praha: Fra, 2019. 352 stran.
 

„Tyto příběhy lákají čtenáře do labyrintů něhy, násilí, lásky a obscenity.“ Tak komentovala v roce 2011 porota Ceny Lipského knižního veletrhu svou volbu vítěze v kategorii beletrie, knihu rakouského autora Clemense J. Setze (* 1982) Láska za časů Mahlstadtského dítěte. Povídková sbírka obsahuje osmnáct různě dlouhých textů, jež nespojuje téma, prostředí ani vypravěčská perspektiva,

Monika Sechovcová

’t Hart, Maarten. Osud tažných ptáků.
Z nizozemského originálu Een vlucht regenwulpen (1978 [1971]) přeložil Lukáš Vítek.
1. vydání. Praha: Prostor, 2019. 232 stran.
 

Hlavní hrdina a vypravěč ’t Hartovy prózy Maarten pozoruje cestou do Bernu scenerii míhající se za okny auta. Vyzývá přitom své neviditelné spolujezdce, aby se také rozhlédli kolem sebe po nizozemských poldrech, kde je takřka nemožné nespatřit kůlnu na spadnutí, zaneřáděný dvorek, lesík poničený větrem, malý větrný mlýn se zprohýbanými rameny nebo sesutý plot s mnoha vytrhanými plaňkami.

Diana Štelová

Paglia, Camille. Svobodné ženy, svobodní muži. Eseje o pohlaví, genderu a feminismu.
Z anglického originálu Free Women, Free Men. Sex, Gender, and Feminism (2017) přeložil Ladislav Nagy.
1. vydání. Praha: Argo, 2019. 288 stran.
 

„Antifeministická feministka“, amazonská feministka, nebezpečná feministka. To jsou jen některé z přívlastků, jimiž je Camille Paglia, italsko-americká kritička a esejistka, běžně titulována, ať již druhými, či sama sebou. Její nekonvenční styl myšlení a argumentace vzbuzují rozruch již desítky let, konkrétně od publikace její prvotiny Sexual Personae: Art and Decadence from Nefertiti to Emily Dickinson (Sexuální persony: Umění a úpadek od Nefertiti k Emily Dickinsonové),

Anežka Soukupová

Nygårdshaug, Gert. Strom nebeského květu.
Z norského originálu Himmelblomsttreets muligheter (1995) přeložila Daniela Mrázová.
1. vydání. Praha: Práh, 2019. 368 stran.
 

Lidská společnost se rozdrobila, státy sžírají vnitřní konflikty, amazonské pralesy jsou v ohrožení. Do takového světa nás uvádí Gert Nygårdshaug v ekologicky laděném katastrofickém románu Strom nebeského květu, který před nedávnem vyšel ve skvělém překladu Daniely Mrázové. Román z poloviny devadesátých let představuje volné pokračování Mengeleho Zoo, kterou Norové v roce 2007 dokonce zvolili nejoblíbenější norskou knihou všech dob.