• Recenze #2019 #7

Helena Kaftanová

Bočorišvili, Jelena. Hlava mého otce: Čtyři stenografické romány.
Z ruských originálů přeložil Libor Dvořák.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2018. 200 stran.
 

Soubor čtyř próz Jeleny Bočorišviliové Hlava mého otce přináší příběhy z okupované země, autorčiny rodné Gruzie. Bočorišviliová, žijící od roku 1992 v kanadském Montrealu, jako by v nich svým zahraničním čtenářům vytrvale vysvětlovala, odkud pochází a jací lidé tam žijí.

Když podle pověsti Bůh rozděloval národům jejich země, na obyvatele Gruzie zapomněl. Nezbylo mu tedy než darovat jim tu, kterou si chtěl nechat pro sebe.

• Recenze #2019 #6

Michaela Otterová

Tom Bresemann, Milan Děžinský, Carl-Christian Elze, Pavel Kolmačka, Nadja Küchenmeisterová, Birgit Kreipeová, Léonce W. Lupette, Pavel Novotný, Steffen Popp, Božena Správcová, Jan Škrob a Marie Šťastná. VERSschmuggel/Překladiště.
Eds. Alexander Gumz, Jonáš Hájek, Thomas Wohlfahrt.
1. vydání. Heidelberg: Wunderhorn; Ostrava: Protimluv, 2019. 240 stran.

Německý projekt VERSschmuggel (Překladiště) se loni poprvé uskutečnil ve spolupráci s českou stranou. Z iniciativy Domu pro poezii (Haus für Poesie) a Asociace spisovatelů se v Berlíně sešlo dvanáct českých a německých básníků a básnířek,

• Recenze #2019 #5

Ondřej Vinš

Thomas, Dylan. Příhody při shazování kůží.
Z anglického originálu Adventures in the Skin Trade (1953) přeložil Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Rubato, 2018. 268 stran.
 

Péčí nakladatelského studia Rubato a anglisty Martina Pokorného se českému čtenáři dostala do rukou kniha velšského velikána Dylana Thomase, autora, jehož básnické dílo je v češtině doma od šedesátých let, kdy Jiřina Hauková přeložila jeho básně pro výbor nazvaný Kapradinový vrch (Mladá fronta, 1963). O dvacet let později vyšel výbor Thomasových básní s titulem Svlékání tmy v překladu Pavla Šruta (Československý spisovatel,

• Recenze #2019 #5

Olga Pavlova

Ulická, Ljudmila. Případ Kukockij.
Z ruského originálu Kazus Kukockovo (2001) přeložila Alena Machoninová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2018. 408 stran.
 

Překlad románu Ljudmily Ulické Případ Kukockij vyšel oproti prvnímu vydání originálu se sedmnáctiletým odstupem. Čekání českého čtenáře na jedno z nejzajímavějších děl ruské autorky se rozhodně vyplatilo.

Hlavním záchytným bodem příběhu je postava lékaře Pavla Andrejeviče Kukockého, na kterého se postupně napojují osudy jiných lidí. I přesto, že román má zřetelného protagonistu, setkáme se v něm i s dalšími propracovanými postavami: s jeho ženou Jelenou,

• Recenze #2019 #4

Martina Blažeková

Calvino, Italo. Nesnadné idyly.
Z italského originálu Gli idilli difficili přeložila Kateřina Vinšová.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2018. 240 stran.

Calvino, Italo. Nesnadné vzpomínky.
Z italského originálu Le memorie difficili přeložil Jiří Pelán.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2018. 104 stran.
 

Povídkové soubory Nesnadné vzpomínky a Nesnadné idyly Itala Calvina vydalo nakladatelství Dokořán jako součást edice čtyř knih s jednotnou grafickou úpravou (dalšími byly Když jedné zimní noci cestující a Neviditelná města).

• Recenze #2019 #4

Lucie Koryntová

Altolaguirre, Manuel, Salinas, Pedro, Diego, Gerardo. Hlas tebou stvořený.
Ze španělských originálů vybral a přeložil Vít Pokorný.
1. vydání. Zblov: Opus – Kristina Mědílková, 2018. 105 stran.
 

Od konce roku 2018 mají čeští čtenáři možnost se péčí nakladatelství Opus hlouběji seznámit se španělskou poezií generace 27. Na ploše kolem jednoho sta stran antologie Hlas tebou stvořený, kterou uspořádal a přeložil Vít Pokorný, jsou zastoupeni tři její významní básničtí příslušníci: Manuel Altolaguirre (1905–1959), Pedro Salinas (1891–1951) a Gerardo Diego (1896–1987). Generace 27, pojmenovaná po roce 1927,

• Recenze #2019 #3

Petr Šmíd

Barreto, Lima. Smutný konec Policarpa Quaresmy.
Z portugalského originálu Triste fim de Policarpo Quaresma (1954 [1911]) s přihlédnutím ke staršímu překladu Jarmily Vojtíškové přeložila Šárka Grauová.
1. vydání. Praha: Triáda, 2018. 360 stran.
 

Barretův román, jedno z přelomových děl brazilské literatury, vychází jako dvanáctý svazek ediční řady Lusobrazilská knihovna. Kniha vyšla v Československu už roku 1974 v překladu Jarmily Vojtíškové, a tak vyvstává otázka: proč si zaslouží více jak sto let starý román (u nás polozapomenutého brazilského autora) nový český překlad?

Lima Barreto byl mulat z nepříliš majetné,

• Recenze #2019 #3

Zdeněk Polívka

Wallace, David Foster. Krátké rozhovory s odpornými muži.
Z anglického originálu Brief Interviews with Hideous Men (2009 [1999]) přeložil Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Rubato, 2018. 408 stran.
 

Uvedením povídkové sbírky Krátké rozhovory s odpornými muži dostává český čtenář vůbec poprvé šanci seznámit se s dnes již kultovním dílem amerického autora Davida Fostera Wallace. Nutno dodat, že se jedná o seznámení řádně wallaceovsky divoké, nesourodé, plné znepokojujících odhalení a nepolevujícího napětí mezi formálním experimentem a ostře vnímanou etickou neudržitelností postmoderního způsobu myšlení.

Kořeny Wallaceova stylu je bezesporu možno hledat v tradici americké experimentální prózy šedesátých let,

• Recenze #2 #2019

Helena Kaftanová

Alexijevičová, Světlana. Válka nemá ženskou tvář.
Z ruského originálu U vojny ně ženskoje lico (1985) přeložil Libor Dvořák.
2. vydání. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2018. 336 stran.
 

Knižní prvotina Světlany Alexijevičové, která vyšla v doplněné podobě a novém českém překladu v loňském roce (česky poprvé roku 1986), v sobě skrývá jak příběhy sovětských žen – účastnic bojů během Velké vlastenecké války (1941–1945), tak i příběh samotné autorky, která sběrem materiálu strávila nemalou část svého života.

Světlana Alexijevičová pochází z ukrajinsko-běloruské rodiny. Rusky píšící autorka v současnosti opět žije v Minsku,