Martin Riker

Přeložila Nelly Pelc Vostrá

Ouředník, Patrik. Europeana: A Brief History of the Twentieth Century.
Do angličtiny přeložil Gerald Turner.
Normal, Illinois: Dalkey Archive, 2005. 122 stran.
 

Mezi literárními kritiky je hluboce zakořeněna představa, že každé literární dílo, zvlášť je-li stylisticky nekonvenční, nutně musí lidem vysvětlit, jak ho číst. Nemá směrovat čtenáře k jedinému výkladu, ale má poskytnout čtenáři možný způsob výkladu, tušení toho, jak jednotlivé části mají zapadnout do sebe, případně náznaky, kam směřuje. Takovéto náznaky umožňují „vhled“ do díla, prostor, jímž se čtenář přiblíží k autorovu záměru,

Lucie Koryntová

Enrightová, Anne. Shledání. Z anglického originálu The Gathering (2007) přeložila Dominika Křesťanová. Doslov Hledání, shledání, nalézání napsala Alice Hyrmanová McElveen. Odpovědný redaktor Jindřich Jůzl. 1. vydání. Praha: Odeon, 2009. 249 stran.  

Shledání je čtvrtým románem Anne Enrightové, anglicky píšící autorky, Irky narozené v Dublinu (1962), za nějž v roce 2007 obdržela Man Bookerovu cenu. Román, který vypráví a píše Veronika žijící v manželství se dvěma dětmi, se odehrává v průběhu života tří generací, přičemž časově začíná shledáním Veroničiny babičky Ady Merrimanové s rodinným přítelem Lambertem Nugentem roku 1925.

Marie Novotná

Sága o Hervaře / Hervarar saga Ze staroseverštiny přeložil a edičně připravil Jan Kozák jr. Jazyková redakce Alena Scheinostová. 1. vydání. Praha: Herrmann & synové, 2008. 181 stran.

Kozák, Jan jr. Sága o Hervaře – komentáře 1. vydání. Praha: Herrmann & synové, 2009. 207 stran.  

Ságu o Hervaře připravil religionista a klasický filolog Jan Kozák jr. pro českého čtenáře netradičně ve dvou svazcích. První díl obsahuje po stručném úvodu původní staroseverský text paralelně s českým překladem, opatřeným podrobnými poznámkami. V druhém svazku nalezneme soubor pěti Kozákových úvah inspirovaných jednotlivými aspekty Ságy o Hervaře a překlad faerské balady o Hjálmaru a Angatýovi – doklad živé tradice látky tradované od raného středověku.

Lucie Koryntová

de Blasi, Marlena. Tisíc dnů v Benátkách – Nečekaná romance. Z anglického originálu A Thousand Days in Venice (2002) přeložila Daria Dvořáková. Odpovědná redaktorka Marie Sluková. 1. vydání. Praha: BB/art, 2004. 220 stran. 

Když jsem bloumala po knihovně, v létě vybrakované a zpřeházené, padla jsem náhodou na knížku, která se očividně hlásila k vysmívanému žánru románu pro ženy. Avšak už svým začátkem mě – k mému údivu – zaujala natolik, že jsem ji zhltla až do konce. „Nehnula jsem se z místa ještě dlouho poté, co vlak dorazil na nádraží Santa Lucia. Rty jsem si přejela rubínovou rtěnkou,

Josef Šlerka

C. Ghyka, Matyla. Zlaté číslo. Z francouzského originálu Le Nombre d’or přeložila Danuše Navrátilová. 1. vydání. Praha: Argo, 2008. 417 stran. 

Od nepaměti přitahuje laiky i odborníky matematický fenomén zvaný zlatý řez. V praxi se jedná o dokonalý poměr, který vznikne rozdělením úsečky na dvě části tak, že poměr větší části k menší je stejný jako poměr celé úsečky k větší části. Vyjádřitelný číselně pak odpovídá přibližně hodnotě 1,618. Nejdivnější na něm je, že se s ním můžeme setkat prakticky všude: od živé přírody přes umění až po technickou analýzu pohybu cen akcií na burze.

Lucie Koryntová

Janésová, Clara. Oféliin hlas. Ze španělského originálu La voz de Ofelia (2005) přeložila Adriana Krásová za spolupráce Josefa Forbelského. Odpovědný redaktor Josef Forbelský. 1. vydání. Praha a Litomyšl: Paseka, 2008. 103 stran.  

Poezie hladového nezachrání, ale může spasit duši. Dokladem budiž básnická próza Oféliin hlas, v níž španělská básnířka Clara Janésová líčí vlastní básnické zrání a svůj vztah k českému básníkovi Vladimíru Holanovi.

Clara Janésová (nar. 1940) má na kontě přes třicet básnických knih a svými překlady zprostředkovala španělským čtenářům značnou část díla Vladimíra Holana,

Lucie Sedláčková

de Costerová, Saskia. Hrdina. Z nizozemského originálu Held (2007) přeložila Magda de Bruin-Hüblová. 1. vydání. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2008. 88 stran.  

Zhruba před dvěma roky složil nizozemský literární kritik Arjen Fortuin poklonu mladší generaci vlámských prozaiků. Zpoza státní, nikoli však jazykové hranice nešetřil komplimenty a vyslovil odvážnou myšlenku, že současní vlámští autoři, kteří svá díla z valné většiny publikují u nizozemských vydavatelů, v mnohém předčí své nizozemské kolegy. Ocenil zvláště jejich jazykový cit, styl, odvahu riskovat, naléhavost jejich výpovědí, odhodlanost a sebedůvěru – vlastnosti, které u svých krajanů ve větší či menší míře postrádá a jež shrnuje pod hromadné označení „nekompromisní energie“.

Lukáš Novosad

Wilde, Oscar. Portrét pana W. H. / The Portrait of Mr. W. H. Z anglického originálu přeložil Jiří Josek. Odpovědná redaktorka Jana Mertinová. 1. vydání. Praha: Romeo, 2008. 79 s. 

Je to smutný fakt. Běžný tuzemský kritický provoz stíhá reflektovat jen hrstku z obrovského množství vydávaných titulů a až na výjimky se věnuje pouze autorům současným. Vyjde-li novinka od některého z autorů takzvaně klasických, je de facto odkázána k hodnocení až v studiích literárněvědeckých, na obyčejnou recenzi nárok takřka nemá. Zřejmě u takových případů zafunguje představa, podle níž podstatné texty významných autorů jsou do češtiny už dávno všechny přeloženy (případně díla od českých autorů vydána) a zbytek jsou jen drobničky,

Lucie Koryntová

Písně země Nairi – Lidové a trubadúrské písně středověké Arménie. Básně vybrala a přeložila Petra Kohoutková. 1. vydání. Praha: DharmaGaia, 2006. 216 s.

Fotografie na obálce, na níž je zachycen starý křesťanský klášter rýsující se proti mohutné zasněžené hoře, čtenáře láká exotičností dálky času a místa. Avšak očekávání cizího se brzy promění v rozpoznání společného. Poezie jihokavkazské země rozkládající se pod biblickou horou Ararat má své zvláštní rysy, v její stavbě a motivice však nacházím podobnosti s českou lidovou poezií a slovanskou poezií vůbec. „Antologie arménské lidové a trubadúrské poezie, poprvé v češtině“, jak je představena na záložce,

Josef Šlerka

Enzensberger, Hans Magnus. Eseje Z německých originálů přeložil Jiří Stromšík. 1. vyd. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008. 145 s.

Německý spisovatel, básník, dramatik, překladatel a esejista Hans Magnus Enzensberger (1929) je české veřejnosti doposud znám hlavně svým básnickým dílem. Zásluhu na tom má především Josef Hiršal, který přeložil výběr jeho básní již v roce 1966 pod názvem Zpěvy z potopy (druhého vydání se výbor dočkal jen o tři roky později). Řada dalších básní vyšla časopisecky a doposud posledním knižním překladem je bilingvní vydání sbírky básní Jed – Das Gift v překladu Tomáše Kafky z roku 2006.