• Recenze #1 #2009

Lucie Koryntová

Písně země Nairi – Lidové a trubadúrské písně středověké Arménie. Básně vybrala a přeložila Petra Kohoutková. 1. vydání. Praha: DharmaGaia, 2006. 216 s.

Fotografie na obálce, na níž je zachycen starý křesťanský klášter rýsující se proti mohutné zasněžené hoře, čtenáře láká exotičností dálky času a místa. Avšak očekávání cizího se brzy promění v rozpoznání společného. Poezie jihokavkazské země rozkládající se pod biblickou horou Ararat má své zvláštní rysy, v její stavbě a motivice však nacházím podobnosti s českou lidovou poezií a slovanskou poezií vůbec. „Antologie arménské lidové a trubadúrské poezie, poprvé v češtině“, jak je představena na záložce,

• Recenze #12 #2008

Josef Šlerka

Enzensberger, Hans Magnus. Eseje Z německých originálů přeložil Jiří Stromšík. 1. vyd. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008. 145 s.

Německý spisovatel, básník, dramatik, překladatel a esejista Hans Magnus Enzensberger (1929) je české veřejnosti doposud znám hlavně svým básnickým dílem. Zásluhu na tom má především Josef Hiršal, který přeložil výběr jeho básní již v roce 1966 pod názvem Zpěvy z potopy (druhého vydání se výbor dočkal jen o tři roky později). Řada dalších básní vyšla časopisecky a doposud posledním knižním překladem je bilingvní vydání sbírky básní Jed – Das Gift v překladu Tomáše Kafky z roku 2006.

• Recenze #11 #2008

Lukáš Novosad

Faber, Michel. Fahrenheitova dvojčata. Z anglického originálu The Fahrenheit Twins (2005) přeložil Viktor Janiš. 1. vydání. Zlín: Kniha Zlín, 2008. 282 s.

Málokdy si lze dopřát takovou radost: Fahrenheitova dvojčata je kniha příliš dobrá, než aby při jejím hodnocení recenzent nepocítil ostych ze svého selhání. V Rejžkově případě se zjevně promítl do trapného nepochopení, jak funguje umění a čím je vzácné. Vyjma vytčeného citátu, v němž aby kauzalitu jeden pohledal,

• Recenze #2008 #9

Josef Šlerka

Masłowská, Dorota. Královnina šavle Z polského originálu Paw królowej přeložila Barbora Gregorová. 1. vyd. Praha: Agite/Fra 2008, 142 s.

Na nový román Doroty Masłowské čekali čtenáři neuvěřitelné čtyři roky. Její debut Červená a bílá (Wojna polsko-ruska pod flagą biało-czerwoną, česky 2004) způsobil na polské literární scéně doslova zemětřesení a vynesl Masłowské nominaci na prestižní cenu Nike. Za nový román Paw królowej (2006) Masłowská cenu konečně získala. A nejen to, autorka zde dokázala překročit svůj stín a napsat román přinejmenším stejně tak dobrý, jako byla prvotina. V překladu osvědčené Báry Gregorové vyšla letos kniha pod názvem Královnina šavle i u nás.

• Recenze #2008 #7

Lukáš Novosad

Popa, Vasko. Vlčí stín.
Ze srbských originálů vybrali a přeložili Luděk Kubišta a Irena Wenigová.
1. vyd. Praha: Havran, 2008. 164 s.

Z tvorby srbského básníka Vaska Popy vyšel dosud v češtině, vedle časopiseckých ukázek, výbor Vrať mi moje hadříky (1964 v překladu L. Kubišty) a sbírka Vedlejší nebe (1971 v překladu týchž co aktuální výbor – jde tedy zjevně o případ celoživotní služby vyvolenému autorovi). Nejnovější knížka jednak opakuje výběry předchozí, jednak je doplňuje o ukázky z pozdních Popových sbírek.

• Recenze #2008 #7

Lukáš Novosad

Ztracen v samoobsluze. Současné srbské povídky.
Ed. Tatjana Micić.
Beograd: IP Beograd a.d., 2007. 1. vyd. 130 s.

Když už jsme balkánské číslo postavili na překladech zejména studentů srbštiny a chorvatštiny z pražské filozofické fakulty, připomeňme obdobný projekt antologie srbských povídek nazvané Ztracen v samoobsluze, jež vyšla koncem loňského roku. Je to svazeček, který edičně připravila Tatjana Micićová, někdejší lektorka srbského jazyka na FF UK. Pod patronací kritika a prozaika Mihajla Pantiće a s pomocí svých studentů vybrala texty a nechala jim je přeložit;

• Recenze #2008 #6

Michaela Otterová

Timothée de Fombelle: Tobiáš Lolness.

Z francouzského originálu Tobie Lolness (2006) přeložila Drahoslava Janderová.

1. vydání. Praha: Baobab 2007, 296 s.

Třináctiletý Tobiáš patří k miniaturnímu nárůdku, jehož domovem a celým vesmírem je strom. Tito lidičkové žijí ve větvích, na kmeni či v kouli jmelí, hloubí si domečky v kůře, koexistují s larvami a červotoči, děsí se mravenců, nosatců a pěnic. Otec Tobiáše, geniální vědec a vynálezce, bádá nad skutečnou povahou stromu a spekuluje o životě mimo něj. Jednoho dne přijde s objevem, který může změnit osudy všech jeho spoluobčanů – a odmítne ho vydat. Lolnessovi jsou posláni do vyhnanství,

• Recenze #2008 #5

Jan Bednář

Ogden Nash: Kdyby Ogden uměl česky / What if Ogden could speak Czech Z anglických originálů vybral a přeložil Jiří Weinberger za jazykové spolupráce Věry Bořkovcové. 1. vyd. Praha: Baronet 2006, 75 s.

Americký spisovatel Ogden Nash patřil v průběhu 20. století bezesporu k předním představitelům nonsensové poezie a jeho satirické verše plné originálních a humorných nápadů řadíme dodnes k vrcholným dílům tohoto žánru. Narodil se 19. srpna 1902 v USA (v městečku Rye ve státě New York), vystudoval Harvardskou univerzitu a svou kariéru spisovatele zahájil v nakladatelství Doubleday Page Publishers. Do literárního světa vstoupil v roce 1931, kdy vydal básnickou sbírku Hard Lines,

• Recenze #2008 #4

Josef Šlerka

Pierre de Bourdeille zvaný Brantôme: Životy záletných dam Z francouzského originálu Vies des dames galantes přeložil Ladislav Matějka. 1. vyd. Praha: Dybbuk 2007, 336 s.

„Pravým způsobem, jak rozšířit a znásobit svoje touhy, je chtíti jim vnutit hranice.“ markýz de Sade

Vydávání klasických erotických textů se mimo jiné věnuje nakladatelství Dybbuk. Mezi jeho dosud publikovanými tituly nalezneme Sadeho Juliettu či dekadentní pornoromán s příznačným názvem Tři dcery a matka od Pierra Louyse. Opravdovou perlu ale představuje manýristický román – rozprava Životy záletných dam.

• Recenze #2 #2008

Petr Christov

Sledovat publikační počiny edice Divadelního ústavu (dnes již Institutu umění – Divadelního ústavu) by mělo být pro českou čtenářskou veřejnost zajímající se o divadlo a dramatickou literaturu povinností. Knihy, které péčí DÚ spatřily světlo světa, jsou takřka bez výjimky výraznými příspěvky z rozličných oblastí divadelnictví, ať už se objevily v kterékoli z jeho edičních řad – od monografických historických publikací a kritických edic sebraných spisů (Edice Světové divadlo a Edice České divadlo), přes impozantní a výtečně vyvedené tituly Encyklopedie českého divadla, až po edice věnované samotným divadelním hrám, zde se jedná především o dvě ediční řady pojmenované Edice Současná hra a Edice Divadelní hry.