Rubrika: Téma Stránka 1 z 4
Ulrich Koch
Přeložila Michaela Jacobsenová
Básně vznikající na malé vesnici, mimo hlavní frmol nových a mladých nakladatelství německé poezie, básně protkané melancholií a smutkem: to jsou básně Ulricha Kocha.
Modrý pondělek
Musíme milovat lidi,
říká Różewicz. Jenže kde jsou.
Holiči a hospody mají zavřeno.
Zatímco výpary kuchařské show
opocují televizor,
zanechalo auto pečovatelské služby
olejovou skvrnu v barvách
starých mistrů. Na polích
si kombajny hledají
koutek k přespání. Pod černými
plachtami z plastu dřímou řípy cukru:
nevidomé vědmy,
Geo Bogza
Z rumunštiny přeložil Jiří Našinec
Dvě věčná témata poezie, láska a smrt. Kosmogonické putování dějinami vášně a revolty doplněné o obrazy ze života námořníků. Oceán byl toho dne obzvlášť neklidný!
MOTTO:
Tehdy mě trápilo vše, to, že jsem měl
deset prstů namísto sta, anebo spíše
jednoho jediného, jenž by se mohl
změnit v blesk,
že jsem musel chodit po zemi,
namísto toho, abych létal:
anebo lépe, abych byl na tisíci
místech zároveň;
Bogdan Mureșanu
Z rumunštiny přeložil Jiří Našinec
Boží přítomnost jako výzva i otazník, filosofická tázání po hlubším smyslu. Skály mají řád z kamene, jak říká lyrický mluvčí, zato smysl nás samých je vratký jako bárka v hlubinách moře.
Podkrovní čas
Objetím jsme vyvraceli čas
nad našimi hlavami
a bezděky se dotýkali štěstí,
jež okamžitě pomíjelo z obavy,
že snad splyneme v jedinou bytost.
Jitra kočičím krokem hledala
svůj ztracený smysl na prosluněných střechách,
jen noční hodiny utkvívaly v naší blízkosti.
Smaranda Cosmin
Z rumunštiny přeložil Jiří Našinec
Druhá básnířka tohoto čísla provede pomocí anatomických metafor pitvu emocí a snů. Skalpel, prosím! Řízneme do živého.
Ta v zrcadle – poddajná a čistá
Má něžný úsměv – čirá koketnost
Která z nich dvou ti podlou zradu zchystá
Ty, bláhovosti, nebo Marnivost?
Věk už si oděl aseptický plášť
Běs nadšení modlí se teď ave
V duhovce nevíry rodí se jí zášť
Metabolismus lži co víry pravé.
Začíná pitva.
…Gellu Naum
Z rumunštiny přeložil Jiří Našinec
Co spojuje chlad kořenů země, jarní burácení tajících vod a suché listí podzimu? Pravda je tam venku, nebo spíš v útrobách jednoho přežvýkavce?
Setkání na velmi úzkém schodišti
Slíbil jsem zděsit se už dřív a hle
nit klíčí v jehle
slavík v bílé zástěře ohlašuje svítání
a jak má člověk pochopit symbol pláště
více či méně teoretického
mé okouzlující odmítnutí s hlavou pod prostěradly
anebo zkosenou sílu bludiště
noc v předsíni se spánkem rodičů
ve vedlejší místnosti
s touhou utéci co nejrychleji co nejdále
když Švédky přijdou štěrkovanými alejemi
zaklepou na okno
a na cementových zdech se rozmnoží
sargasso zapomenuté ve skříních
…
F. Sionil Jose
Z angličtiny přeložila Linda Fořtová
Nejkřehčí duši má člověk na přelomu dětství a dospělosti. Nejsilnější city vznikají také právě tehdy. Celé je to o mnoho bolestnější, když se svou láskou máte strávit posledních pár letních večerů.
Vždycky jsem měl za to, že až jednou dostuduji střední školu, odejdu do Manily a nastoupím na univerzitu. Tohohle úžasného dobrodružství jsem se nemohl dočkat, ale když k němu konečně došlo a musel jsem opustit Rosales, zaplavila mne nepojmenovatelná hrůza a obrovský, narůstající pocit neštěstí, který mne tížil na hrudi.
…