Barbora Pýchová
Krimstein, Ken. Tři útěky Hanny Arendtové: tyranie pravdy.
Z anglického originálu The Three Escapes of Hannah Arendt: A Tyranny of Truth (2018) přeložila Tereza Matějčková.
1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 2021. 233 stran.
Ken Krimstein (* 1958) je americký komiksový kreslíř, známý především svými stripy pro The New Yorker a další časopisy. Roku 2010 vyšel soubor jeho stripů Kvetch as Kvetch Can. Jewish Cartoons a deset let poté komiks When I Grow Up: The Lost Autobiographies of Six Yiddish Teenagers na základě šesti autobiografií židovských dospívajících na pokraji druhé světové války. Do této linie můžeme zařadit i jeho zatím nejúspěšnější grafický román, biografii Tři útěky Hanny Arendtové: tyranie pravdy, jehož vznik reflektuje v metakomiksu zveřejněném na stránkách Literary Hub. [1] Pojednává zde o tom, jak se rozhodl komiks o Arendtové – „ženě, která možná definovala, co to znamená žít jako lidská bytost na této planetě“ – nakreslit a co všechno její příběh nabízí – „dostatek vzrušení a zápletky, aby nalákal Alexandera Dumase, a dostatek sexu, aby svedl Henryho Millera“.
Biografický komiks má tradici již od vydání Mause Arta Spiegelmana (ačkoliv ten se nachází na pomezí autobiografie). V češtině vyšlo v nakladatelství Argo několik biografií od německého kreslíře Reinharda Kleista, který se na ztvárnění příběhů reálných postav specializuje (Boxer. Pravdivý příběh Hercka Hafta; Sen o olympiádě. Příběh Samii Jusuf Omarové; Nick Cave. Mercy On Me). Stejně jako Hannah Arendtová musela i Samia Jusuf Omar uprchnout, ačkoliv podmínky, doba i motivace jejich útěků jsou rozdílné. Z české produkce se tematicky přibližuje komiks Sidonie autorek Terezy Srbové a Petry Josefíny Stibitzové. Podobně jako Tři útěky Hanny Arendtové se věnuje příběhu silné ženy bojující za rovnoprávnost a svobodu. Zvláštní odvětví pak tvoří biografické komiksy určené pro dětské a mladé čtenáře (Hanně Arendtové je věnován například jeden díl v sérii Little People, Big Dreams).
Komiks Tři útěky Hanny Arendtové stojí na pomezí mezi vzdělávacím komiksem o filosofii a osobním vyprávěním o Hannině životě. Ten nabízí takřka dobrodružné momenty, a pokud čtenář chce, může se jimi nechat zcela pohltit. Pohlcen se však občas zdá být i autor, který by čtenáři rád naservíroval všechny nabyté informace. Při každém výskytu nových postav či neznámých termínů se proto objevují vysvětlivky, které formálně kolísají mezi didaktickými vysvětleními a vtipnými (v některých případech vypravěččinými, tedy Hanninými) poznámkami. Albert Einstein (1879–1955), německý fyzik židovského původu. Změnil celý vesmír. (53); Walter Benjamin (1892–1940), německý filosof židovského původu, kritik a flanér. Jeden z těch myslitelů, co nezapadají do žádné škatulky a jejichž stopa je patrná všude – od územního plánování přes výtvarné umění až po mysticismus. (39)
Tři útěky značí Hanninu cestu z Královce přes Marburk do Berlína, z Berlína přes Československo (Praha není zas takový zázrak, jak se vypráví. 86) do Paříže a nakonec z jihu Francie přes Lisabon do New Yorku. Příběh se tedy klene od Hannina dětství v Královci až do její smrti roku 1975 v New Yorku. Ve vyprávění o životních osudech protagonistky se čtenář kromě jejích myšlenek mimoděk seznamuje i s filosofií Martina Heideggera nebo Waltera Benjamina. Jsou to však jen dvě z mnoha inspirativních figur, se kterými se Hannah na svých cestách setkává. Berličkou pro vysvětlení filosofických pasáží jsou v komiksu rozhovory Hanny se sebou samotnou, s flekem na stropě ve tvaru Waltera Benjamina, se zjevením Heideggera na ulici nebo se svatým Augustinem, jednou z postav filosofie, která byla pro Arendtovou zvlášť důležitá.
Teprve téměř na konci knihy, kdy se v příběhu dostáváme k vydání The Human Condition [2] koncem roku 1958, má čtenář možnost se do filosofie Hanny Arendtové (i když ta se sama proti označení filosofka vymezuje) více a konkrétněji ponořit. Okrajově je zmíněn i článek z procesu s Adolfem Eichmannem a vliv jeho zveřejnění na Hannin osobní i veřejný život. Po vydání článku mi nezbývá než nadále upírat svůj pohled na realitu, oddělovat svou veřejnou a soukromou osobu a obě uchovávat při zdraví. Kdykoli mě chce někdo někam zařadit nebo zaškatulkovat, jsem zaskočená. (223) Protagonistka zdůrazňuje oddělení těchto dvou sfér, což názorně ukazuje také na svém vztahu k Heideggerovi. Jako veřejná osoba je ochotna mu odpustit zapletení se s nacisty, jako jeho bývalá milenka a žákyně s ním však podle svých slov skoncovala. Rozdělení života na osobní a veřejný se stává motivem procházejícím celým vyprávěním.
Styl kresby se mění stránku od stránky. Postavy jsou nakreslené často schematicky, ale tak, aby byly dobře rozpoznatelné – Hannin druhý manžel Heinrich Blücher je zobrazen vždy s dýmkou, k Heideggerovi patří knírek, k Benjaminovi kulaté brýle. I v jednoduchosti jsou však zachyceny emoce. Jiné postavy, jako je Hannin první manžel Günther Stern, zůstávají po celou dobu ploché, nezajímavé a jsou zobrazeny totožně i v několika panelech.
Černobílou kresbu doplňují jako poznávací znamení Hanniny zelené šaty. Jinak ale ztvárnění protagonistky osciluje mezi úplně zjednodušenou karikaturou a kresbou s mnoha detaily a stíny. Detailní kresby pak podobně jako u jiných postav reprodukují skutečné fotografie – například obraz Arendtová v baretu (34) nebo její podobizna na obálce. Velmi detailně je vykreslena také úplně epizodní postava, herec László Löwenstein neboli Peter Lorre. Pokud si čtenář vyhledá jeho dobové fotografie, zjistí, že je kresba téměř kopíruje. V komiksu navíc nalezneme i přímo vložené upravené fotografie. Oba tyto prvky zdůrazňují autenticitu vyprávěného. Ta je podpořena i seznamem doporučené literatury o Arendtové i od Arendtové. Autor zmiňuje například biografie Hannah Arendt: For Love of the World od Elisabeth Young-Bruehl [3] nebo Unlearning with Hannah Arendt od Marie Luisy Knott, mluví ale i o osobní korespondenci Hanny Arendtové s přáteli a jejích dílech, která jsou zmíněna již v samotném komiksu.
České vydání by zasloužilo trochu pečlivější jazykovou korekturu. Ediční poznámka sice zmiňuje faktografické mýlky autora (jako například nesprávné vylíčení osudu Rudolfa Hilferdinga a Rudolfa Breitscheida), během četby však čtenáře obtěžují spíše jazykové chyby a grafické nepřesnosti (chybějící spojovníky nebo odkazující hvězdička, záměna slov čelný a čelní). Na záložce obálky je také uveden nesprávný název komiksu jako Tři životy Hanny Arendtové.
Komiks Tři útěky Hanny Arendtové je svědectvím o vytříbené mysli na cestě přes překážky a také pokusem tuto mysl přiblížit. Na pomezí poučení a biografického vyprávění se tak svým obsahem a formou přibližuje světu plurality Hanny Arendtové. Miliarda pravd, které lidé veřejně a znovu a znovu zastávají. (…) S tímto poznáním se vrhám do vřavy. Sebe samu jmenuji první občankou překrásného nového světa plurality. (215–216)
Poznámky:
1. Viz https://lithub.com/hannah-arendt-comics-and-me/. [Zpět]
2. Česky vyšla pod názvem Vita activa neboli O činném životě (OIKOYMENH, 2007). [Zpět]
3. Slovensky vyšla roku 2004 (1. díl) a 2005 (2. díl) v nakladatelství Agora pod názvem Hannah Arendtová: z lásky k svetu. [Zpět]