Stránka 51 z 108
I za humny se dá nalézt světová literatura, třeba v podobě nepříliš známé prozaické tvorby meziválečné ukrajinské emigrace v Československu. Pojednává o ní nový Plav, který vyjde zítra.
Jan Josl a Anna Tučková
Ari Folman, David Polonsky. Deník Anne Frankové.
Z anglického originálu Anne Frank’s Diary: The Graphic Adaptation přeložila Magda de Bruin Hüblová.
1. vydání. Praha: Triáda, 2017. 151 stran.
Před otevřením knihy se v nás mísila zvědavost s nedůvěrou, kterou čtenář se zkušeností s komiksovými adaptacemi děl literárního kánonu nutně zakouší. Jde o jednu z řady adaptací, jejichž hlavním cílem je – přes deklarovanou snahu přiblížit klasiku nečtenářům – vytěžit kvalitní literární námět všemi způsoby? Může si vůbec takový text, jako je deníkový záznam,
…Rozhovor s Alenou Morávkovou
S přední českou překladatelkou z ruštiny a ukrajinštiny, která bývá označována za doyena české ukrajinistiky, jsme si povídali o překládaní a překladatelství, o jeho proměnách v průběhu dvacátého století, o cestě Michaila Bulgakova k českému čtenáři, dotkli jsme se tématu ukrajinské literatury v meziválečném Československu. To vše v kontextu profesorčiny osobní překladatelské a profesní historie.
Miroslav Tomek: Co vás přivedlo k překládání?
Alena Morávková: Měli jsme na fakultě velmi dobrou pedagožku, vlastně dvě: docentku Brčákovou a docentku Koževnikovovu, a ty měly specializaci překladatelství. Vyučovaly nás ve třetím ročníku. Překladatelství mě začalo bavit, takže už od čtvrtého ročníku jsem překládala.
MT: To všechno se odehrávalo na rusistice?
…Audinga Peluritytė
Přeložil David Šimeček
Příznačně nazvaný literárně-historický esej z pera Audingy Peluritytė, docentky Vilniuské univerzity, nastiňuje českému čtenáři důležité mezníky ve složitém vývoji litevské literatury, přičemž je zde věnována obzvláštní pozornost autorům a autorkám zastoupeným v aktuálním čísle Plavu.
Jednou z nejobtížnějších otázek historie současné litevské literatury je otázka týkající se hranic epoch, kulturních období a stylových proudů. Od polsko-litevského povstání (1863–1864) na území bývalé Republiky obou národů proti Ruské říši až do začátku 20. století, kdy byl roku 1904 zrušen zákaz tisku litevských publikací latinkou, žila litevská literatura skrytým životem.
…
Miroslav Tomek
Dmitrij Aleksandrovič Prigov. Můj milý, jdeš-li v létě Ruskem: výbor z díla.
Český básník a performer Patrik Linhart o Prigovovi napsal, že nad jeho dílem zůstává našinec i cizinec zlomený jako pstruh. [1] V té době u nás bylo z Prigovova díla známo jen velmi málo. Od října minulého roku se ale může jako pstruh zlomit každý. Slovanská knihovna pod titulem Můj milý, jdeš-li v létě Ruskem vydala obsáhlý výbor jeho poezie a prózy. Svazek k vydání připravil Tomáš Glanc, přední český rusista a popularizátor ruské kultury – kromě něj se ovšem na vzniku knihy podílelo dalších sedm překladatelů.
…
Jan Zikmund
McGuire, Ian. Severní vody.
Strhující román Iana McGuirea nazvaný Severní vody začíná v anglickém přístavním městě Hullu. Píše se rok 1859, Britské impérium vstupuje do období svého největšího rozmachu. Velrybářský průmysl v Anglii je ovšem v přesně opačné situaci – ztrácí na významu, neboť tuk z velryb, používaný jako palivo do lamp, se postupně nahrazuje petrolejem. Velryb navíc ubývá a jsou ostražitější, a lovci s harpunami se za nimi často pachtí až do zrádné a mrazivé oblasti Grónska. Právě tam z Hullu míří velrybářská loď Dobrovolník. Její hamižný majitel Baxter však nehodlá spoléhat na nejistý zisk z prodeje tuku.
…Rozhovor s Adamem Borzičem
Šéfredaktor obtýdeníku Tvar pro Plav přemítá o významu okultistických, hermetických či magických tradic pro literární a obecněji umělecké dějiny Evropy. V rozhovoru jsme se dotkli renesance, moderního umění i úlohy „skrytých věd“ a odlišné spirituality v československé první republice nebo za pozdní normalizace.
Antonín Handl: Téma okultismu se často spojuje s odlišným věděním, nenormovaným způsobem poznávání světa. Také proto jde o téma velmi široké. Mě osobně oslovuje například motiv jistého přecházení „na druhou stranu“, přes pomyslnou hranici; jak odlišná zkušenost, tak například jiný náhled na vzdělávání. Nacházíte nějaký stěžejní motiv, který by pomáhal se v té mnohosti vyznat?
…Eva Lehečková a Jakub Jehlička
Binet, Laurent. Sedmá funkce jazyka.
Laurent Binet došel věhlasu už svým prvním románem HHhH (2010, český překlad v témže roce vydalo Argo), v němž se zapamatováníhodným způsobem snažil o zprostředkování atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha mezinárodnímu publiku tak umně, až na jednu stranu získal Goncourtovu cenu za prvotinu, na stranu druhou podnítil vznik naprosto zapomenutelného filmového počinu jménem Smrtihlav. Z této pozice se mohl nadále celkem pohodlně zaměřovat na historické romány ukotvené ve vypjatých okamžicích dějin. To, že se místo toho rozhodl nadále prozkoumávat již první knihou uvedené téma vztahu skutečnosti a fikce a nabídl nám k tomu Sedmou funkci jazyka (originál vydalo nakladatelství Grasset v roce 2015),
…