Stránka 52 z 104

Držadlo ke komedii

Matouš Jaluška

Čtení o Dantovi Alighierim: Prostory, postavy a slova. Z italských originálů sestavil, vybral a přeložil Martin Pokorný. 1. vydání. Praha: Institut pro studium literatury, 2016. 196 stran. 

Obecně prospěšná společnost Institut pro studium literatury vydává již od roku 2013 v edici Antologie nenápadné, tenké knížky „čtení o někom“. První byla o Václavu Havlovi, ta osmá se jako první zabývá postavou zahraniční a středověkou. Martin Pokorný v ní čtenáře seznamuje s devíti texty věnovanými co nejkonkrétněji vymezeným interpretačním otázkám a kompozičními motivům (5) z (Božské) Komedie Danta Alighieriho.

Všechny studie byly sepsány italskými badateli na přelomu 19.

12/2016 – Barel nigerijských liter



11/2016 – Makedonská čítanka



Balkán mi koluje v krvi

Rozhovor s makedonistou Ivanem Dorovským

Zákulisí překládání z makedonštiny, brněnské balkanistiky a život předního českého slavisty poodhaluje následující rozhovor. Zrcadlí se v něm obraz badatele, vysokoškolského pedagoga, překladatele a v neposlední řadě básníka. 

Oldřiška Čtvrtníčková: Pane profesore, v tomto čísle Plavu představujeme moderní makedonskou literaturu. Český čtenář měl dosud možnost seznámit se s některými překlady makedonských děl, a to velmi často vaší zásluhou. Řada hodnotných literárních děl však dosud do češtiny přeložena nebyla. Které knihy byste čtenářům doporučil?

Ivan Dorovský: Na tuto otázku musím odpovědět poněkud obšírněji. Poválečná makedonská literatura se téměř pět desetiletí rozvíjela v rámci jugoslávského meziliterárního a obecně kulturního společenství,

Šílený patchwork plný prapodivných vzorů

aneb české a francouzské pojetí vidovosti

Michael Alexa

Batorová, Joanna. Pískový vrch. Z polského originálu Piaskowa góra (2011) přeložila Iveta Mikešová.

1. vydání. Praha a Litomyšl: Paseka, 2015. 392 stran.  

Pískovým vrchem se Batorová okamžitě vyšvihla mezi čelné polské prozaiky své generace. Byla za román nominována na prestižní ceny Nike a Gdyně, za další román jménem Chmurdálie znovu na Nike. Tuto nejsledovanější cenu získala až v roce 2013, a to za třetí díl „valbřišské trilogie“, jak se Tma, skoro noc se dvěma zmíněnými romány v polském tisku souhrnně označuje.

Moc slov

Vypravěčství a příběhy v ústní a literární tradici kanadských prvních národů

Klára Kolinská

Pochmurná zpráva o konci světa? To rozhodně ne. Úvodní esej k tématu literatury původních amerických národů ukazuje, že mnohem spíš se v tradičních příbězích lze dočkat humoru, mravních ponaučení i ozvěn dávné historie. Ústně předávaná literatura má i dnes vedle té psané zásadní a nezastupitelný význam. 

Potřeba vyprávět příběhy a naslouchat jim je druhu Homo sapiens bytostně vlastní – příběhy jsou téměř stejně nezbytné jako potrava, v pořadí důležitosti stojí před potřebou lásky a přístřeší. Bez lásky a bez domova přežívají na světě milióny lidí, ale v mlčení téměř nikdo;

Vypravování je lék pro duši

Rozhovor s Richardem Van Campem

Z angličtiny přeložila Jana Marešová

Richard Van Camp, vypravěč a autor řady románů, povídek a komiksů, mluví o svém manévrování mezi fikcí a realitou, o propojování psané a ústní tvorby a o kráse života mezi dvěma kulturami. 

Jana Marešová: V rozhovoru z roku 2013 pro Radu humanitních studií Jižní Dakoty mluvíte o své motivaci k psaní a říkáte, že „nikdo nemluví o tom, jaké to je být v dnešní době seveřanem, jaké to je chodit dvěma světy“. Jaké jsou ty dva světy, které zmiňujete? Střetávají se, nebo jsou v harmonii?

Richard Van Camp: Skvělá otázka. Ty dva světy,

10/2016 – První národy Kanady



Mihotavě temné světy finské fantastiky

Richard Müller

Pasi Ilmari Jääskeläinen et al. Lesní lišky a další znepokojivé příběhy. Z finských originálů přeložili Martina Bendová et al. 1. vydání. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2016. 128 stran. 

Roger Caillois v knize Images, Images soudí, že fantastika vzniká tehdy, když lidi opouští víra v zázraky a svět se podřizuje zákonům rozumu a vědy. V kterém okamžiku se však rozumový řád takto prosazuje poprvé? Theodor Adorno s Maxem Horkheimerem spatřují takový počátek na švech, které po sobě zanechali jednotliví zprostředkovatelé homérského mýtu, tj. v přechodu od mýtu k epice. O Odysseovi píšou: Lstivý přežívá pouze na úkor svého vlastního snu,

Túra, která se zapsala do dějin literatury

Rozhovor s italianistou Jiřím Špičkou

Jedním z nejslavnějších výroků v dějinách horolezectví je odpověď George Malloryho na otázku, proč tak touží vylézt na Mount Everest: Protože tam je! Francesco Petrarca je často zmiňován jako první moderní člověk, který pocítil totéž – či o tom přinejmenším jako první zanechal písemnou zprávu. V dopise [1] adresovaném svému zpovědníkovi otci Dionigimu a datovaném 26. dubna 1336 Petrarca popisuje svůj výstup na horu Mont Ventoux v Provence, který uskutečnil veden pouze touhou spatřit tuto slavnou výšinu

Tereza Šmejkalová: Působíte na katedře romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého, Petrarkovi jste věnoval řadu studií.