Stránka 92 z 106
Kateřina Veselovská
Když byl Martin Hilský poprvé pozván Alexandrem Stichem na přednášku Kruhu přátel českého jazyka, netušil asi, že jednou věnuje svůj příspěvek Shakespeare a divadlo řeči právě jemu. Přednáška k poctě Alexandru Stichovi se uskutečnila 12. listopadu v prostorách Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK. Zde našel Kruh přátel českého jazyka po mnoha letech střídání nejrůznějších střechových organizací konečně zázemí, a zde se tedy od začátku letošního roku konají jeho pravidelné středeční přednášky, soustředěné již tradičně do dvou běhů (od února do května a od října do prosince).
Martin Hilský tematicky částečně navázal na svou poslední přednášku v Kruhu nazvanou Hříšné hříčky – překlad shakespearovské slovní hry z roku 2002.
…Rozhovor s Michelem Faberem
V patrně nejrozsáhlejším rozhovoru, jaký kdy poskytl, hovoří Michel Faber o předpokladech literární tvorby, pýše anglické literární kritiky či svém vztahu k překladatelům.
Viktor Janiš: Toto číslo Plavu je věnováno hororu. Jaký máš vztah k tomuto žánru?
Michel Faber: Horor je všude kolem nás. V každých novinách člověk najde příšerné příběhy, ze kterých vám jde mráz po zádech nebo se vám z nich chce zvracet. Já tenhle materiál umocním a proměním v beletrii, a jestli tomu někdo chce říkat horor, vzpouzet se nebudu. Je mi protivné, když si seriózní literární autoři střihnou žánrovou beletrii a pak tvrdí,
…Kateřina Veselovská
Pětice mladých, nikoliv však začínajících básníků ve složení Jonáš Hájek, Eva Košinská, Ondřej Lipár, Olga Richterová a Jonáš Zbořil se původně setkávala na internetových fórech určených autorům nejrůznějšího stáří a poetiky, jakými jsou třeba stránky LiTerra či literární online almanach Wagon. Postupem času se ale všichni částečně vzdali svých virtuálních identit a začali vystupovat také veřejně. Jejich poslední autorské čtení se uskutečnilo třetího listopadu v kavárně Krásný ztráty za doprovodu indie-folkového dua Sundays on Clarendon Road Jonáše Zbořila a Jana Tůmy.
Většina zmíněných autorů má vlastní blog, na kterém pravidelně publikuje,
…Lukáš Novosad
Faber, Michel. Fahrenheitova dvojčata. Z anglického originálu The Fahrenheit Twins (2005) přeložil Viktor Janiš. 1. vydání. Zlín: Kniha Zlín, 2008. 282 s.
Stejně tak ten Michel Faber je kandidátem na příští Nobelovy ceny, protože má velice pestrý život. Jan RejžekMálokdy si lze dopřát takovou radost: Fahrenheitova dvojčata je kniha příliš dobrá, než aby při jejím hodnocení recenzent nepocítil ostych ze svého selhání. V Rejžkově případě se zjevně promítl do trapného nepochopení, jak funguje umění a čím je vzácné. Vyjma vytčeného citátu, v němž aby kauzalitu jeden pohledal,
…
Jan Vaněk jr.
Stross, Charles. Archivy hrůz. Z anglického originálu The Atrocity Archives (2004) přeložili Hana a Martin Sichingerovi. Odpovědná redaktorka Květa Svárovská.
1. vydání. Praha: Talpress, 2007. 448 s.
Fanoušci hororu si právem stěžují, že se tomuto angloamerickému žánru u nás moc nedaří. Přesto nebo právě proto by se pro hororové číslo Plavu dal najít tematický materiál i do rubriky kritiky překladu: když nic jiného, třeba o českých vydáních Stephena Kinga by bylo lze sestavit celý seriál (proslulý případ O psaní tvoří jen špičku ledovce;
…Chronologická bibliografie
Becher, Ulrich. Williamovo Ex-Casino. (William’s Ex-Casino.) Praha: Svoboda, 1977.
Muschg, Adolf. Léto ve znamení zajíce. (Im Sommer des Hasen.) Přel. J. Stromšík, vyšlo pod jménem Evy Pátkové. Praha: Svoboda, 1978.
Handke, Peter. „Krátký dopis na dlouhou rozloučenou“. (Der kurze Brief zum langen Abschied.) Nežádané neštěstí. (Tři prózy.) Krátký dopis na dlouhou rozloučenou. Nežádané neštěstí. Hodina opravdového vnímání. Přel. J. Stromšík, V. Slezák, P. Mládek. Praha: Odeon, 1980.
Walser, Martin. Prchající kůň. Gallistlova nemoc. (Das fliehende Pferd.
…
Lucie Koryntová
V měsíci říjnu byli slavnostně vyhlášeni laureáti tří různých ocenění v oblasti české kultury. Dne 21. října byly v Českém muzeu hudby uděleny Státní ceny a Ceny Ministerstva kultury. Je to poprvé, co byly tyto ceny předávány společně, zřejmě kvůli mediálnímu zvýraznění obou událostí. Nejprve však ve zkratce o historii starší z nich, Státních cen. Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo byly ustanoveny v roce 1920 ministerstvem školství a národní osvěty. V roce 1948 byly zrušeny, obnoveny byly až v roce 1995 tehdejším ministrem kultury Pavlem Tigridem. Ten tehdy svolal schůzku spisovatelů a překladatelů a inicioval založení společné státní ceny za literaturu i překlad honorované třemi sty tisíci korunami.
…Eva Blinková Pelánová
Letošní Státní cenu za překladatelské dílo obdržel germanista Jiří Stromšík. Do čtenářského povědomí vstoupil především jako překladatel moderních klasiků Eliase Canettiho a Franze Kafky. Připomeňme při této příležitosti jeden z oněch Stromšíkových překladů, které patrně znají jen nemnozí, ale který příkladně dokresluje šíři jeho zájmů a mimořádnou schopnost vyrovnat se i se značně svéráznými stylovými rejstříky.
Tak hezky bylo v Šulákově. Mazurské povídky (1955) Siegfrieda Lenze jsou souborem naivních vyprávěnek v tradici lidových písmáků; vyprávění má rysy orálnosti (vypravěč se přímo obrací ke svému publiku) a pro přímou řeč postav je podle překladatele (viz jeho doslov k českému vydání) příznačná jistá obřadnost a neohrabanost – postavy se oslovují celým jménem a zároveň si tykají: „Něco jsi,
…