Časopis vychází jednou měsíčně
a stojí 135 Kč

Vydává: Spolek SPLAV!
U Studánky 5, 170 00 Praha 7
IČO 266 74 122

   


Aby vám neuteklo žádné nové číslo, přihlašte se k našemu newsletteru:

 

Zásady zpracování osobních údajů

Stránka 94 z 113

Překlady portugalské literatury

Bibliografie překladů portugalské literatury
vydaných po roce 1989

Sestavila Šárka Grauová
 

Andrade, Eugénio de. Svrchovanost (výbor ze sbírek Vertentes do Olhar, Antologia Breve, Branco no Branco). Přeložila a doslov a poznámku o autorovi napsala Pavla Lidmilová. Praha: Fra, 2004.

Andresenová, Sophia de Mello Breyner. Příkladné povídky (Contos Exemplares). Přeložila Desislava Dimitrovová. Doprovodnou studii napsala Silvie Špánková. Kalendárium sestavila a stať Umění básnické III přeložila Šárka Grauová. Edice Lusobrazilská knihovna. Sv. 3. Praha: Torst, 2007.

Antunes, António Lobo. Jidášova díra (Os Cus de Judas).

…

Trnobřichové a kručinka

Rozhovor s Šárkou Grauovou

O brazilské a portugalské literatuře a o zajímavých poznáních, jaká jejich překládání může přinést, hovoří Šárka Grauová, překladatelka, redaktorka, editorka a vedoucí portugalistiky na FF UK. 

Lucie Koryntová: Z vaší překladatelské bibliografie je patrné, že se zaměřujete na brazilskou literaturu. Přeložila jste romány Posmrtné paměti Bráse Cubase od Joaquima Marii Machada de Assis, Macunaíma od Mária de Andrada, Peklo ráje od Any Mirandové a nakonec jste se podílela na překladu Dějin brazilské literatury Luciany Stegagno Picchiové. Co vás k brazilské literatuře přivedlo? Přitahuje vás něčím,

…

10/2009 – Portugalsko: moře literatury


…

9/2009 – Staroseverština: Soumrak bohů


…

Mezi světy

Marie Novotná

Sága o Hervaře / Hervarar saga Ze staroseverštiny přeložil a edičně připravil Jan Kozák jr. Jazyková redakce Alena Scheinostová. 1. vydání. Praha: Herrmann & synové, 2008. 181 stran.

Kozák, Jan jr. Sága o Hervaře – komentáře 1. vydání. Praha: Herrmann & synové, 2009. 207 stran.  

Ságu o Hervaře připravil religionista a klasický filolog Jan Kozák jr. pro českého čtenáře netradičně ve dvou svazcích. První díl obsahuje po stručném úvodu původní staroseverský text paralelně s českým překladem, opatřeným podrobnými poznámkami. V druhém svazku nalezneme soubor pěti Kozákových úvah inspirovaných jednotlivými aspekty Ságy o Hervaře a překlad faerské balady o Hjálmaru a Angatýovi – doklad živé tradice látky tradované od raného středověku.

…

Co oko nevidí…

Michaela Otterová

Littell, Jonathan. Laskavé bohyně. Z francouzského originálu Les Bienveillantes (2006) přeložila Michaela Marková. Redigoval Richard Podaný. Odborná revize textu a doslov Tomáš Chrobák. Odpovědný redaktor Jindřich Jůzl. 1. vydání. Praha: Odeon, 2008. 872 s. 

Román Laskavé bohyně je a bude dílem kontroverzním. Jde o memoáry fiktivního nacistického důstojníka Maxe Aueho, který prošel mnoha místy tak či onak důležitými pro 2. světovou válku (Ukrajina, Stalingrad, Kavkaz, Osvětim, Lublin, Berlín, atd.) a setkával se s historickými i smyšlenými nositeli ideologie v oblasti politické, ekonomické, právní, antropologické, lingvistické atd. Jeho vyprávění je tedy současně jakýmsi „průvodcem“ po nacismu.

…

Lehce stravitelný román

Lucie Koryntová

de Blasi, Marlena. Tisíc dnů v Benátkách – Nečekaná romance. Z anglického originálu A Thousand Days in Venice (2002) přeložila Daria Dvořáková. Odpovědná redaktorka Marie Sluková. 1. vydání. Praha: BB/art, 2004. 220 stran. 

Když jsem bloumala po knihovně, v létě vybrakované a zpřeházené, padla jsem náhodou na knížku, která se očividně hlásila k vysmívanému žánru románu pro ženy. Avšak už svým začátkem mě – k mému údivu – zaujala natolik, že jsem ji zhltla až do konce. „Nehnula jsem se z místa ještě dlouho poté, co vlak dorazil na nádraží Santa Lucia. Rty jsem si přejela rubínovou rtěnkou,

…

Ještě nikdy se mi nestalo, abych uhádl vraha

Rozhovor s Pavlem Janáčkem

Mezi českými literárními historiky nenajdeme povolanějšího „brakologa“, než je Pavel Janáček. Někdejší vedoucí kulturní rubriky Lidových novin vyučuje nyní na katedře české literatury FF UK, spolu s dalšími kolegy z ÚČL AV ČR sepsal dvě monografie a početné studie o českém i světovém literárním braku. Právě s Pavlem Janáčkem proto Josef Šlerka diskutoval mimo jiné o smyslu a vymezení populární literatury. 

Josef Šlerka: Lze vůbec literární brak definovat?

Pavel Janáček: Literární brak není popisný pojem z repertoáru literární vědy, i když se tak někdy tváří (najdeme ho například v našem „ústavním“ Slovníku literární teorie,

…

7–8/2009 – Colombo a Harlekýnka, čili brak


…

6/2009 – Pláč a smích země rumunské


…

Starší příspěvky → ← Novější příspěvky