Štítek: 2012 Stránka 2 z 5
Rozhovor s Helenou Stachovou
S dlouholetou překladatelkou z polštiny, která má na svém kontě přes dvě stě děl klasické i moderní literatury, jsme si jednoho podzimního podvečera povídaly v pavilonu Vojenské nemocnice. Oddělení traumatologie, společenská místnost pro pacienty. Na obrazovce fotbal se ztlumeným zvukem. Pod ní skromná knihovna, kterou má paní Helena již dávno pečlivě prostudovanou. Čapkovy Trapné povídky a Boží muka ji překvapily svým zastaralým jazykem, a naopak povídky O. Henryho jí přijdou stále aktuální a čtivé. Babičku Boženy Němcové měla v dětství nejradši.
Barbora Gregorová: Posledním autorem, kterého systematicky překládáte,
…
Kateřina Součková
Akakpo, Gustave. Habbat Alep. Z francouzského originálu Habbat Alep přeložili Matylda a Michal Lázňovských. 1. vydání. Praha: Divadelní ústav, 2008. 38 stran.
Říká se, že jeden muž vzal svůj palec u nohy a naložil si ho na záda. Udělal se mu hrb. Muž vzal hrb a vydal se na cestu, vzal roční období, vzal čas, vzal zemi. Hledá v zemi svého otce. Ale co hledá? Chce zachránit jazyk.
Otázka identity, tajemství jazyka, hledání. To jsou základní témata prostupující jednoaktovým dramatem Habbat Alep. Současný tožský autor Gustave Akakpo před námi rozehrává kompozičně neobvykle vystavěnou tragikomedii,
…
Anna Housková
V pravidelné rubrice, ve které se zabýváme teorií a kritikou překladů do češtiny, se tentokrát zaměříme na hispánskou esejistiku. Jak poznamenává autorka, přední česká hispanistka, neexistuje u nás takových překladů z důvodu složité kulturní identity mnoho.
O překladech španělských a hispanoamerických esejů platí totéž co o překladech esejů vůbec: čtenářsky náročný a svým způsobem výlučný žánr se překládá dosti málo. Zároveň však někdy zanechají esejistické knihy výraznější stopu než knihy narativní, a vždy mají kulturní závažnost. Uvedu k tomu tři poznámky.
I.
První se týká významu esejů z hispánských oblastí pro evropské prostředí.
…Vladimíra Bezdíčková
Po rocích italské, francouzské, španělské, anglické a německé kultury a jazyka vstoupil Český rozhlas 3 – Vltava do roku 2012 s podobným programovým projektem, a sice „Severským rokem“.
Severské téma se tak objevuje v literárních, dramatických, publicistických, dokumentárních a hudebních pořadech věnovaných kultuře, umění a historii evropských severských zemí – Norsku, Švédsku, Dánsku, Finsku a Islandu – a vztahům těchto zemí s českou společností dnes i v minulosti.
„Nic platno, jednou se člověk musí podívat aspoň na některá místa na světě, kde je doma; a potom se diví a kolísá mezi dvojím úžasem: že to už jednou viděl nebo že si to vůbec nedovedl představit…,“ píše Karel Čapek v úvodu svého severského cestopisu a říká,
…Zuzana Šťastná
John Donne (1572‒1631) je už mnoho desetiletí vedle Shakespeara pravděpodobně nejčtenějším anglickým básníkem alžbětinsko-jakubovské éry a v průběhu dvacátého století lze jeho vliv vystopovat nejen v anglicky psaných literaturách, ale i u některých neanglicky píšících autorů, například Josifa Brodského či Octavia Paze, kteří jej oba zároveň překládali.
První překlady Donnovy poezie do češtiny se objevují teprve ve třicátých letech, nicméně ve srovnání s některými velkými evropskými literaturami nejde o nijak výjimečné zpoždění. Příčinou celkově opožděné evropské recepce Donna je jednoznačně to, že jeho mateřská anglická literatura se k němu dlouho chovala poněkud macešsky. Za Donnova života bylo oceňování jeho poezie známkou vytříbeného vkusu a ještě ve druhé polovině 17.
…Vratislav Kadlec
Janssonová, Tove. Kniha léta Ze švédského originálu Sommarboken (1972, 2004) přeložila Helena Chvojková. Odpovědná redaktorka Martina Mašínová. 1. vydání. Praha: Plus, 2011. 142 stran.
Pokud se ještě nechystáte napěchovat si žaludek jehličím a uložit se k zimnímu spánku, snad by vám podzimní a zimní dny mohla prosvětlit Kniha léta, jejíž autorka Tove Janssonová (1914–2001) je známa především díky sérii svých knih o skřítcích muminech. Kniha léta je zatím druhou autorčinou prózou pro dospělé čtenáře (po knize Dcera sochaře), která vyšla v českém překladu,
…Rozhovor s Jarkou Vrbovou
Už téměř čtyři generace malých čtenářů se baví či nedýchají napětím u příběhů detektiva Kalleho, Ronji, Madynky či bratrů Lví srdce. O překladech Astrid Lindgrenové, dětské duši a detektivkách hovořila se Zuzanou Mickovou rytířka Řádu za zásluhy Jarka Vrbová.
Zuzana Micková: Svými překlady mapujete především norskou literaturu, a to velmi zevrubně, od té starší, řekněme čítankové, až po tu nejnovější. Přesto se ale od začátku devadesátých let soustavně věnujete také tvorbě světově nejproslulejší švédské autorky dětské literatury, Astrid Lindgrenové. Co vás přivedlo z norských vod k téhle švédské spisovatelce?
Jarka Vrbová: S Astrid Lindgrenovou cítím vlastně jakousi hlubokou osobní spřízněnost.
…