Aleš Kozár
Sedím u stolu a po letech přede mnou leží diplomy z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, dva magisterské a doktorský, bohemistika a slovinština. Je to dvacet let, za sebou mám přes dvacet knižních překladů, spoustu časopiseckých, také hezkou řádku odborných textů, sedmnáct let výuky slovinštiny na pardubické univerzitě, s níž jsem se právě rozloučil. Nerad, hořce, ale ten odchod byl popravdě v mnohém osvobozující, byť mířím do mnohem větší nejistoty.
A vyvolává ve mně otázky, co se mezitím stalo, co se změnilo, že měl člověk pocit, že na něj na fakultě všechno padá,
…
