Štítek: 8 Stránka 2 z 5

O způsobech čtení Ohnivého anděla

Olga Pavlova

Brjusov, Valerij Jakovlevič. Ohnivý anděl.
Z ruského originálu
Ogněnnyj angel (1974 [1908]) přeložil Milan Dvořák.
1. vydání. Praha: Argo, 2020. 403 strany.
 

Přes sto deset let starý ruský román se dočkal třetího překladu do češtiny. Co na tomto příběhu, jenž byl poprvé otištěn na pokračování v časopise ruských symbolistů Věsy (1907–1908), nakladatele i překladatele opět nalákalo?

Děj se odehrává v první polovině 16. století. Zápletka je možná v něčem banální: dobrodruh a mořeplavec Ruprecht na cestě domů potká v malém hostinci velmi podivnou ženu Renatu.

Vypleněná špajzka stárnoucího Alejandra

Míla Janišová

Jodorowsky, Alejandro. Tanec reality.
Ze španělského originálu
La danza de la realidad (2001) přeložil Miroslav Jindra.
1. vydání. Praha: Malvern, 2020. 380 stran.
 

Biografické a autobiografické texty se v posledních letech těší značné čtenářské oblibě – obálky obvykle zdobí umně vyvedená fotografie autora a v knihkupectvích je nelze přehlédnout. Jejich počet rozšířilo v letošním roce i nakladatelství Malvern, a to překladem titulu Alejandra Jodorowského Tanec reality.

Ačkoli navzájem se autobiografické texty v mnoha ohledech liší, spojuje je způsob, jímž jsou čteny.

8/2019 – Kujná řeč dopisu

Vychází nové číslo Plavu. Tentokrát je věnované dopisům coby literárnímu žánru.

Listovní koleje a sítě na prahu moderny

Rozhovor s Vladimírem Urbánkem

Jak ukazuje toto číslo Plavu, psát se dá o lecčem. Dopis unese všechno, i celý svět, když je to zapotřebí. A v raném novověku si listy posílali lidé, kteří doufali, že právě pomocí korespondence, všeobecné komunikace, bude možné tento svět změnit k lepšímu. Do řady svazků Johannis Amos Comenii Opera Omnia, jež postupně zpřístupňuje celé dílo Jana Amose Komenského, letos přibyl první svazek šestadvacátého dílu, věnovaného korespondenci. Na otázky ohledně raně novověkých korespondenčních sítí, v nichž Komenský působil a do kterých vkládal naděje, odpovídá vedoucí Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu Akademie věd ČR Vladimír Urbánek.

Nejlepší způsob pomalého čtení je překlad

Rozhovor s Annou Agapovou vedla Olga Pavlova

S ruskou bohemistkou a překladatelkou české literatury jsme mluvili o převádění hovorové češtiny do ruštiny, o Švejkovi a také o jedenácti slovech, která pomohou cizinci pochopit českou kulturu.
 

Olga Pavlova: Velkou část života žijete v Petrohradě, kde je většina obyvatel fascinována především finskou kulturou a literaturou. Jak se stalo, že se vaše profesionální dráha spojila s češtinou?

Anna Agapova: Je to pravda, obyvatelé Petrohradu mají Finsko rádi, pravidelně tam jezdí na výlety. Stalo se však, že moje nejlepší kamarádka a spolubydlící studovala bohemistiku,

Zrnko pravdy

Jan Josl

Le Guinová, Ursula. Proč číst fantasy, jak to, že zvířata v knížkách mluví, a odkdy se Američané bojí draků.
Z anglických originálů
Cheek by Jowl (2009) a The Language of Night: Essays on Fantasy and Science Fiction (1992) přeložil Jakub Němeček.
1. vydání. Praha: Gnóm!, 2019. 191 stran.
 

Proč číst fantasy? Možná proto, že všechna veliká díla literatury jsou ve skutečnosti příběhy o dracích a jednorožcích. Významná autorka fantasy Ursula Le Guinová se ve svých populárně-teoretických esejích ve sbírce Proč číst fantasy,

„Teď slyš hlas starých Udmurtů!“

Jan Dlask

Ar-Sergi, Vjačeslav. Iževské noci.
Z udmurtského originálu
Uj vaďsyn – Bubiljos (2000) přeložil Pavel Novák.
1. vydání. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018. 154 stran.
 

Ar-Sergiho novelu přeložil hungarista, jenž se udmurtštinu naučil na letních kurzech tohoto ugrofinského jazyka pořádaných v Udmurtsku na území dnešního Ruska. Právě v této oblasti se udmurtsky také hovoří a píše (azbukou). Než jsem se do knihy začetl, byla má očekávání postavena na značně vratkém základě. Kromě toho, že jsem se před více než deseti lety v Maďarském kulturním středisku osobně setkal s autorem,

Proč číst Sciasciu?

Luděk Liška

Sciascia, Leonardo. Zmizení Ettora Majorany.

Esej Zmizení Ettora Majorany, v němž sicilský autor Leonardo Sciascia detektivním způsobem analyzuje okolnosti zmizení nadějného mladého fyzika, který házel do koše na papír teorie na Nobelovu cenu (31), vyšel v Itálii roku 1975.

„Majoranu jsem přeložil hned, jak to vyšlo. Chtěl jsem představit Sciasciu esejistu. Sciascia nebyl velký fabulátor, ale esejista byl prvotřídní, navíc z tradičního eseje udělal velmi specifický žánr – i zde vypráví příběh, ale jako podnět k široké historické, politické a kulturní reflexi. Další eseje už nepřeložil nikdo,“ vysvětlil recenzentovi Jiří Pelán.

Živoucí nádhera těla

Rozhovor se spisovatelkou Danielou Tarazonovou vedla a přeložila Markéta Riebová

„Vidím, že stavba těla, jeho ústrojnost a možnosti, jeho živoucí nádhera, ale také jeho omylnost a dekadence, jsou v mých textech zásadní,“ říká současná mexická autorka Daniela Tarazonová. A dodává: „Nemám oblíbené autory… Beru si to, co mě motivuje a co mi pomáhá žít, abych dokázala pochopit různé stránky světa a skutečnosti.“ 

Markéta Riebová: Ke psaní vedou různé pohnutky: výzvy představivosti, boj s vlastními démony, snaha podat svědectví o společnosti, ve které člověk žije, potřeba experimentovat a mnohé další. Jaká byla vaše cesta?

Daniela Tarazonová: Má cesta se utvářela,

8/2018 – Mexické hledání

Dnes vyšlo nové číslo Plavu, věnované literatuře moderního Mexika.