Štítek: 9 Stránka 6 z 9

9/2016 – Lidé výšin



písně dne a noci

Tristan Marquardt

Přeložila Michaela Otterová

Marquardtova poetika je radikální v detailu: jazyk u něj sám sebe usvědčuje z postranních úmyslů, zdánlivě rozvolněná forma je při bližším ohledání neúprosně sevřená. A za každým obrazem se skrývá nevypočitatelný příběh.
 

v noci, kypí tma, černá oslepuje. reflektory na políčkách trávníku
ne. honí mě otázky, zač bereš plat. ve kterém gestu máš
násilí čekat. že by snad vrtulník, kolmý start, vrtal díru
do noci, blbnu, do zdi. nezvedá se. jako by sex byl dávno už

passé.

Dnes je lyrika rozmanitější

Rozhovor s Danielou Seelovou

Přeložili Jan Kaye Hon a Anna Koubová

Básnířka Daniela Seelová založila před dvanácti lety berlínské nakladatelství Kookbooks, které se zaměřuje na současnou lyriku. V rozhovoru mluví o slučitelnosti svých různých rolí a dává nahlédnout do kuloárů básnické scény. 

Jan Kaye Hon: Jsi nakladatelka, editorka, studovala jsi germanistiku, sama jsi básnířka. Jak se ti daří skloubit všechny tyhle role?

Daniela Seelová: Mně přijde, že je to všechno dohromady velmi organicky spjaté a že se to kloubí v životní praxi. Ze začátku jsem s tím měla trochu potíže: předtím, než jsme založili nakladatelství,

Hry Rolanda Barthese

Klára Soukupová

Barthes, Roland: Roland Barthes o Rolandu Barthesovi. Z francouzského originálu Roland Barthes par Roland Barthes (1975) přeložil Josef Fulka. 1. vydání. Praha: Fra, 2015. 228 stran. 

Po Světlé komořeŘíši znaků vychází v nakladatelství Fra Roland Barthes o Rolandu Barthesovi, kanonický text jak v rámci teorie autobiografie, tak Barthesova díla. Přeložil ho Josef Fulka, který obstaral už překlad Mytologií, S/Z či knihy Sade, Fourier, Loyola a který se Barthesem také hlouběji teoreticky zabývá (studie Roland Barthes – od ideologie k fantasmatu,

9/2015 – Německé verše pro 21. století



Zpověď tajného nobelisty

Rozhovor s N. A.

Jen skutečně zasvěcení tuší, že patrně největší hvězda letošního Festivalu spisovatelů zářila potají a skryta zrakům většiny návštěvníků. Autor, jenž si pro potřeby tohoto rozhovoru přál být označen jen iniciálami N. A., přijel na festival coby prostý divák – ačkoliv pokud by přijal pozvání, která mu na různé adresy dorazila v uplynulých letech, mohl zde vystupovat již několikrát pod zhruba tuctem jmen. 

N. A. se uvolil ke krátké schůzce ve Valdštejnské zahradě a před tím, než na lavičce zalité podzimním sluncem poodhalil roušku tajemství obestírající jeho osobu, několikrát si ověřil, zda v dosahu není žádné záznamové zařízení krom čtverečkovaného bloku a nepříliš ostré tužky.

9/2014 – Toto není mystifikace!



Poněkud uspěchaní Bratři Karamazovovi

Anna Rosová

Dostojevskij, Fjodor Michajlovič. Bratři Karamazovovi.
Z ruského originálu
Braťja Karamazovy (1880) přeložil Libor Dvořák. Odpovědný redaktor Jindřich Jůzl.
1. vydání. Praha: Odeon, 2013. 984 stran.
 

V květnu roku 2013 se na knižních pultech objevil v rámci edice Knihovna klasiků nakladatelství Odeon nový překlad Bratrů Karamazovových, jehož autorem je rusista, redaktor Českého rozhlasu a jeden z nejproduktivnějších českých překladatelů Libor Dvořák. Tímto krokem se Dvořák (potažmo i samo nakladatelství) rozhodl jít s kůží na trh přímo pod drobnohled kritiků, neboť dosavadní,

Varšava viděná zdola

Oskar Mainx

Chutnik, Sylwia. Kapesní atlas žen.
Z polského originálu
Kieszonkowy atlas kobiet (2008) přeložili Martina Bořilová, Barbora Gregorová, Jan Jeništa a Lucie Zakopalová.
Praha: Fra, 2014. 220 stran.
 

Prvotina Sylwie Chutnik Kapesní atlas žen vychází v roce oslav varšavského povstání, ukazuje hrdiny a hrdinky vydávající se všanc vzpomínkám, ale i fámám a představám, sice nedosažitelným, a právě proto nahrazujícím jejich žitou přítomnost a potřebným pro jejich existenci.

Sylwia Chutnik (* 1979) nejspíš není českému čtenáři příliš známa. Absolventka genderových studií na Varšavské univerzitě,

9/2013 – Zde jsou Leví!