Štítek: 9 Stránka 7 z 10

Hry Rolanda Barthese

Klára Soukupová

Barthes, Roland: Roland Barthes o Rolandu Barthesovi. Z francouzského originálu Roland Barthes par Roland Barthes (1975) přeložil Josef Fulka. 1. vydání. Praha: Fra, 2015. 228 stran. 

Po Světlé komoře a Říši znaků vychází v nakladatelství Fra Roland Barthes o Rolandu Barthesovi, kanonický text jak v rámci teorie autobiografie, tak Barthesova díla. Přeložil ho Josef Fulka, který obstaral už překlad Mytologií, S/Z či knihy Sade, Fourier, Loyola a který se Barthesem také hlouběji teoreticky zabývá (studie Roland Barthes – od ideologie k fantasmatu,

…

9/2015 – Německé verše pro 21. století


…

Dnes je lyrika rozmanitější

Rozhovor s Danielou Seelovou

Přeložili Jan Kaye Hon a Anna Koubová

Básnířka Daniela Seelová založila před dvanácti lety berlínské nakladatelství Kookbooks, které se zaměřuje na současnou lyriku. V rozhovoru mluví o slučitelnosti svých různých rolí a dává nahlédnout do kuloárů básnické scény. 

Jan Kaye Hon: Jsi nakladatelka, editorka, studovala jsi germanistiku, sama jsi básnířka. Jak se ti daří skloubit všechny tyhle role?

Daniela Seelová: Mně přijde, že je to všechno dohromady velmi organicky spjaté a že se to kloubí v životní praxi. Ze začátku jsem s tím měla trochu potíže: předtím, než jsme založili nakladatelství,

…

Zpověď tajného nobelisty

Rozhovor s N. A.

Jen skutečně zasvěcení tuší, že patrně největší hvězda letošního Festivalu spisovatelů zářila potají a skryta zrakům většiny návštěvníků. Autor, jenž si pro potřeby tohoto rozhovoru přál být označen jen iniciálami N. A., přijel na festival coby prostý divák – ačkoliv pokud by přijal pozvání, která mu na různé adresy dorazila v uplynulých letech, mohl zde vystupovat již několikrát pod zhruba tuctem jmen. 

N. A. se uvolil ke krátké schůzce ve Valdštejnské zahradě a před tím, než na lavičce zalité podzimním sluncem poodhalil roušku tajemství obestírající jeho osobu, několikrát si ověřil, zda v dosahu není žádné záznamové zařízení krom čtverečkovaného bloku a nepříliš ostré tužky.

…

9/2014 – Toto není mystifikace!


…

Poněkud uspěchaní Bratři Karamazovovi

Anna Rosová

Dostojevskij, Fjodor Michajlovič. Bratři Karamazovovi.
Z ruského originálu
Braťja Karamazovy (1880) přeložil Libor Dvořák. Odpovědný redaktor Jindřich Jůzl.
1. vydání. Praha: Odeon, 2013. 984 stran.
 

V květnu roku 2013 se na knižních pultech objevil v rámci edice Knihovna klasiků nakladatelství Odeon nový překlad Bratrů Karamazovových, jehož autorem je rusista, redaktor Českého rozhlasu a jeden z nejproduktivnějších českých překladatelů Libor Dvořák. Tímto krokem se Dvořák (potažmo i samo nakladatelství) rozhodl jít s kůží na trh přímo pod drobnohled kritiků, neboť dosavadní,

…

Varšava viděná zdola

Oskar Mainx

Chutnik, Sylwia. Kapesní atlas žen.
Z polského originálu
Kieszonkowy atlas kobiet (2008) přeložili Martina Bořilová, Barbora Gregorová, Jan Jeništa a Lucie Zakopalová.
Praha: Fra, 2014. 220 stran.
 

Prvotina Sylwie Chutnik Kapesní atlas žen vychází v roce oslav varšavského povstání, ukazuje hrdiny a hrdinky vydávající se všanc vzpomínkám, ale i fámám a představám, sice nedosažitelným, a právě proto nahrazujícím jejich žitou přítomnost a potřebným pro jejich existenci.

Sylwia Chutnik (* 1979) nejspíš není českému čtenáři příliš známa. Absolventka genderových studií na Varšavské univerzitě,

…

9/2013 – Zde jsou Leví!


…

O Anglosasech a aliteraci

Jan Čermák

Onǣlcere ēa swā wyrse fordes, swā betere fisces, praví hlasem neznámého anglosaského překladatele jedno z Catonových distich: čím horší je na řece brod, tím lepší jsou v ní ryby. Staroanglické písemnictví představuje v mnoha ohledech – a v českém kulturním kontextu až donedávna zvlášť – řeku, kde se dobré brody nehledají snadno. 

Navzdory jakosti svých ryb zaujímá písemnictví Anglosasů (tradičně rámované léty 700–1100) v kánonu dějin anglické literatury dodnes většinou postavení okrajové a výlučné. Je tomu tak především proto, že čtenářský a odborný zájem o nejstarší anglickou literaturu i nadále naráží na bariéry nesnadno srozumitelného jazyka, a musí se proto vyrovnávat s rozsáhlým filologickým aparátem nebo problematicky spoléhat na překlady do moderní angličtiny.

…

Poznávací znamení: lehkonoze veselý

Rozhovor s Vratislavem Jiljím Slezákem

Když se překladatel stane viditelným v novinách, či dokonce v televizi, pravděpodobně byl ověnčen nějakou veřejnosti povědomější cenou. Státní cenu za překladatelské dílo za rok 2013 obdržel Vratislav Jiljí Slezák, jemuž ale z adjektiv „významný“ či „prestižní“ pokaždé zatrne. Nejenom z vrozené pokory a vědomí pomíjivosti pozemské slávy, ale i kvůli zvýšené citlivosti vůči jazykovým klišé. Sám s velkou radostí opečovává český jazyk, a proto špatně snáší, když se mu dějí příkoří.  

Ivana Myšková: Zdají se vám literární sny?

Vratislav Jiljí Slezák: Ne vždy, ale několik jich mám. Například tento: Jsem mladík,

…