Štítek: španělština Stránka 1 z 5

Toulavý Odysseus na ulicích Caracasu

Tereza Zavadilová

Blanco Calderón, Rodrigo. Sympatie.
Ze španělského originálu Simpatía (2021) přeložil Vít Kazmar.
1. vydání. Praha: Odeon, 2025. 242 stran.

 

Román Sympatie venezuelského exilového prozaika Rodriga Blanca Calderóna vyšel v českém překladu loni. Autor alegorického thrilleru, jehož protagonista odhodlaně hledá lásku a soucit v situaci, kdy se mu vztahy i celý okolní svět drolí na kusy, jej nedávno osobně představil na pražském veletrhu Svět knihy. Calderón (* 1981) dosud vydal pět povídkových sbírek a dva romány, které se oba dočkaly českého překladu Víta Kazmara.

…

Vymyslet si vlastní předky: Portoriko zrcadlené ve fikci

Rozhovor s Esmeraldou Santiago I. část

Oficiální historii Portorika po celá staletí utvářely texty psané koloniální elitou, zatímco osudy chudého a zotročeného obyvatelstva upadly v zapomnění. Portorikánská spisovatelka Esmeralda Santiago se v románu Conquistadora pokusila tuto mezeru zaplnit a skrze literární tvorbu stopovat vlastní evropské, africké a domorodé kořeny.


Můj pohřeb právě začíná

Iva Fedačková

Autobiografii Down These Mean Streets (Po těchto drsných ulicích, 1967) Piriho Thomase (1928–2011), která ukazuje, jaké to je vyrůstat jako mladý Portoričan v New Yorku čtyřicátých a padesátých let, čtenářstvu přibližuje Iva Fedačková.


V současném psaní postavy koušou a pláčou zároveň

Rozhovor s Carlosem Aguilerou vedla a ze španělštiny přeložila Dominika Tesařová

V překladu Petra Zavadila vyšla v nakladatelství Fra již druhá kniha kubánského intelektuála usazeného v Praze Carlose A. Aguilery. V Oblomovské říši vytváří autor karikaturu totalitního režimu, jehož vládcem je kyklop Oblomov připravený o oko liškou jako trest za své i rodové hříchy. Jeho autoritářský stát umístěný na Východ odkazuje jak na ruské impérium, tak i na německou třetí říši. O dystopickém světě románu, povaze literárního rodu Oblomovů a o intertextuálních odkazech na jiné spisovatele se s Carlosem A. Aguilerou bavila hispanistka a redaktorka Plavu Dominika Tesařová.

…

Všude se vaří to samé, jenom jinak: Josefina Báez a ženský prostor jako prostor subverze

Martina Bařinová

Tvorba a filosofie Josefiny Báez, všestranné dominikánské umělkyně žijící v New Yorku, rezonuje se slovy americké feministické filosofky Audre Lorde, která píše: „Pro ženy poezie není luxus. Je to vitální potřeba, kvalita, v jejímž světle vyslovujeme naše přání a sny, které nám pomáhají přežít a udělat změnu… poezie není pouhý sen nebo vize, je to kostra nás samotných.“ Pro Báez je život mezi dvěma světy prostorem pro zkoumání jazyka a gest. Hravě nastavuje zrcadlo národním, společenským a intimním tabu a překračuje jejich hranice.


Trdel – krdel – hrdel aneb Když pr*el hází klacky pod nohy

Jiří Holub

 

Román Barva léta (1991, č. 2024) Reinalda Arenase začíná parodickou a burleskní veršovanou jednoaktovkou, v níž tyran Fifo nechá vzkřísit kubánskou romantickou básnířku Gertrudis Gómez de Avellaneda, aby se zúčastnila jeho oslav. Ta ale místo toho nasedne do člunu a snaží se z Kuby uprchnout na Floridu. Na havanském nábřeží Malecón se shromáždí dav, který jí spílá, zatímco na nejjižnějším floridském ostrově Key West je na její podporu uspořádána velká demonstrace. Následuje básnické klání, v němž se parodují soudobí i minulí klasici kubánské poezie a které v přímém přenosu vysílá televize.

…

Zkraty, co brání světu se propojit

Iva Fedačková

Politická situace v USA v posledních měsících znovu otevírá otázku, kdo je kde skutečně vítán a kdo je pouze tolerován. Latinskoamerické komunity ve městě New York měly spíše tu druhou zkušenost. O formování hnutí Nuyorikánců, jejich životních podmínkách a poezii píše hispanistka Iva Fedačková.


Latinoameričané ve Spojených státech

Rozhovor s Martinou Bařinovou a Ivou Fedačkovou

Čím je specifická literatura latinskoamerických přistěhovalců žijících v USA? Rozhovor s Martinou Bařinovou a Ivou Fedačkovou otevírá témata diaspory, bilingvní identity, rasismu i napětí mezi americkým snem a každodenní realitou a uvozuje tak rubriku, která postupně představí vybrané menšinové autorské hlasy.


10/2025 – Polibek pěstí

Vychází nový Plav věnovaný literární reflexi femicidy.


9/2025 – Hurikány

Vychází nový Plav věnovaný karibské literatuře.