Připravili Naděžda Slabihoudová a Michal Vaněk
Tradice překládání estonské literatury do češtiny nesahá dál než do období mezi světovými válkami. Důvodem, proč se o estonskou literaturu nezajímali už například překladatelé z řad českých obrozenců, kteří jinak z literatur malých národů překládali, byla pravděpodobně její velká kulturní i jazyková odlišnost a nedostupnost, nemluvě o tom, že laická autorská tvorba se v estonštině začíná ve větší míře rozvíjet až od poloviny 19. století, kdy už česká kultura byla emancipovaná a existovala tu čilá literární tvorba.
Estonská lidová slovesnost přes svou žánrovou pestrost a materiální bohatství pozornost českých překladatelů a vědců nepřitáhla, přitom se však překládaly jazykově a kulturně bližší litevské a lotyšské lidové písně a jejich motivy našly ohlas v tvorbě českých básníků. Máme sice výborný Holečkův překlad (1894) finské Kalevaly, na estonský „národní epos“ Kalevipoeg z pera F. R. Kreutzwalda však už v době národního obrození nedošlo.
Prvním, kdo u nás překládal z estonské literatury do češtiny, byl Miloš Lukáš (1897–1976), středoškolský profesor a polyglot, který se přes své esperantistické kontakty dostal až k estonštině, jež ho zaujala natolik, že si ji i přes nedostatek studijních materiálů osvojil a za první republiky začal soustavně, převážně časopisecky zpřístupňovat estonskou literaturu českým čtenářům. Jeho významným počinem byl překlad vybraných částí zmíněného „národního eposu“ (1959). Podílel se i na estonské části antologie povídek Pod baltským nebem (1958).
Po sovětské okupaci Estonska a jeho začlenění do SSSR se estonská literatura dostává do Československa i v rámci vydávání literatur jednotlivých sovětských republik, mnohdy však byly estonské knihy překládány do češtiny z ruského překladu. Tak tomu bylo i v případě prvních dvou dílů jednoho ze stěžejních děl estonské literatury, Tammsaarovy pentalogie Pravda a spravedlnost. Kromě kvalitních autorů se těmito kanály k českým čtenářům dostávala i tendenční díla politicky preferovaných autorů, tvořících v duchu socialistického realismu a v zájmu sovětské moci.
Štěstím estonské literatury v českých zemí bylo, že se jí začal systematicky a metodologicky uvědoměle zabývat spisovatel a literární teoretik Vladimír Macura (1945–1999). Zajímal se nejen o současnou literaturu, mezi jejímiž tvůrci měl řadu přátel, ale vracel se i k dílům starším (viz jeho odborný zájem o dílo Antona Hansena Tammsaara aj.). Kromě toho, že Macura překládal z estonské literatury, čerpal z estonského prostředí i látku pro své další bádání. Ve svých kulturněhistorických pracích věnovaných českému národnímu obrození a ideji národa obecně pracoval i s materiálem estonského národního obrození, zapomenuta by neměla zůstat ani jeho metodická inspirace tartuskou rusko-estonskou sémiotickou školou Jurije Lotmana.
Vladimír Macura mnoho titulů estonské literatury sám přeložil, ale podílel se i na fundovaném výběru dalších kvalitních děl (včetně literatury pro děti a mládež), která posléze přeložila Naděžda Slabihoudová (nar. 1922), třetí významný propagátor estonské literatury u nás. Tu ostatně Vladimír Macura přiměl k tomu, aby se začala učit estonsky a svou dosavadní práci překladatelky beletrie z ruštiny rozšířila i na estonštinu.
V roce 1974 založil Vladimír Macura ilegální Baltský svaz, který sdružoval přátele okupovaných pobaltských národů, pořádal různé seriózní i recesistické akce a rozmanitými prostředky podporoval a propagoval znerovnoprávněné kultury pobaltských národů. Umně k tomu využíval i oficiální kulturní platformy, kam pod různými záminkami a vhodně zvolenými argumenty protlačil i kvalitní, ideologii nepoplatná díla, jež jinak neměla příliš šancí na vydání.
Kromě tří uvedených překladatelů se v menší míře na přibližování estonské literatury českému čtenářstvu podíleli i Květuše Nováková, Jonatán Tomeš aj.
Pád komunismu u nás a následné osamostatnění Estonska umožnily svobodnou vzájemnou spolupráci a četné kulturní akce, s komercionalizací knižního trhu a přesunem zájmu čtenářů do jiných oblastí však nastal i útlum překládání z estonštiny. V současné době se zdá, že se situace opět obrací k lepšímu.
Michal Vaněk
K dějinám estonské literatury
Macura, Vladimír. Anton Hansen Tammsaare aneb Cesta za epopejí. Praha: Balt-East, 1999.
Parolek, Radegast. Srovnávací dějiny baltických literatur: Od nejstarších dob do současnosti. Praha: Univerzita Karlova, 1978, 1982.
Parolek, Radegast. Zlatý fond baltických literatur. Praha: FF UK a Bohemika, 2006.
Slabihoudová, Naděžda. „Estonsky psaná literatura“. Literatura ve světě 2004. Ed. Hana Zahradníčková. Praha: Gutenberg, 2005.
Slabihoudová, Naděžda. „Estonsky psaná literatura“. Literatura v Evropě. Ed. Eva Schleissová. Praha: Gutenberg, 2006.
Slabihoudová, Naděžda. „Estonsky psaná literatura“. Literatura ve světě 2006–2007. Ed. Petr Kitzler. Praha: Gutenberg, 2007.
Slabihoudová, Naděžda. „Estonská literatura“. Slovník pobaltských spisovatelů. Praha: Libri, 2003, 2008.
Slabihoudová, Naděžda. Stručný přehled estonské literatury. Praha: Balt-East, 1997, 2003.
Švec, Luboš, Macura, Vladimír a Štoll, Pavel. Dějiny pobaltských zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1996.
Vybrané překlady z estonské literatury
Alverová, Betti. Hrom je můj bratr. Přeložili Vladimír Macura a Jiří Žáček. Praha: Mladá fronta, 1980.
Beekman, Vladimir. Cesty k protinožcům. Přeložili Květuše Nováková a Jevgenij Timofejev. Praha: Panorama, 1983.
Beekman, Vladimir. Rok osla. Přeložila Naděžda Slabihoudová. Praha: Lidové nakladatelství, 1988.
Beekmanová, Aimée. Bramborový karneval. Přeložil Vladimír Macura. Praha: Lidové nakladatelství, 1978.
Beekmanová, Aimée. Kolovrátek. Přeložil Vladimír Macura. Praha: Svoboda, 1984.
Gailit, August. Drsné moře. Přeložila Naděžda Slabihoudová. Praha: Práce, 1989.
Gross, Villem. Zločin v Alinze. Přeložila Naděžda Slabihoudová. Praha: Lidové nakladatelství, 1984.
Jakobson, August. Noc slunovratu: Povídky. Z ruštiny přeložili Jiřina Voříšková a Vladimír Plainer. Praha: Vyšehrad, 1952.
Kallas, Teet. Corrida na ostrově. Přeložila Naděžda Slabihoudová. Praha: Mladá fronta, 1990.
Kaplinski, Jaan. Křídla zvedají stíny. Přeložil Vladimír Macura. Praha: Odeon, 1982.
Kreutzwald, Friedrich Reinhold. Syn Kalevův. Přeložil Miloš Lukáš. Praha: Svět sovětů, 1959.
Kreutzwald, Friedrich Reinhold. Báchorky ze země tisíce ostrovů. Přeložila Naděžda Slabihoudová. Praha: Balt-East, 2000.
Kross, Jaan. Blázen Jeho Veličenstva. Přeložil Vladimír Macura. Praha: Lidové nakladatelství, 1985.
Meri, Lennart. Pod klenbou polární záře. Přeložil Vladimír Macura. Praha: Panorama, 1983.
Männik, Eduard. Zajíček To-Too. Přeložila Květuše Nováková. Praha: Albatros, 1989.
Niitová, Ellen. Majolenka. Přeložil Vladimír Macura. Praha: Albatros, 1981.
Perviková, Aino. Aranella, dcera piráta. Přeložila Naděžda Slabihoudová. Praha: Lidové nakladatelství, 1988.
Rannamaaová, Silvia. Kadri a labutě: Deník děvčete. Přeložil Vladimír Macura. Praha: Albatros, 1979.
Rannap, Jaan. Mořská plavba s medvědem. Přeložila Květuše Nováková. Praha: Albatros, 1981.
Raud, Eno. Mecháček a jeho kamarádi. Přeložila Naděžda Slabihoudová. Praha: Albatros, 1985.
Raud, Eno. Mecháček a jeho kamarádi jedou k moři. Přeložila Naděžda Slabihoudová. Praha: Albatros, 1990.
Sirge, Rudolf. Stud. Přeložily Květuše Nováková a Stáňa Síbrtová. Praha: Práce, 1981.
Tammsaare, Anton Hansen. Hospodář pro Kõrboju. Přeložila Naděžda Slabihoudová. Praha: Odeon, 1978.
Tammsaare, Anton Hansen. Peklo v sázce. Přeložila Naděžda Slabihoudová. Praha: Odeon, 1978.
Tammsaare, Anton Hansen. Nenasytné lásky. Přeložila Naděžda Slabihoudová. Praha: Lidové nakladatelství, 1981.
Tammsaare, Anton Hansen. Pravda a spravedlnost. Jednotlivé díly pentalogie:
Dva rody z Vargamäe. Z ruštiny přeložila Věra Kružíková. Praha: Svoboda, 1976, 1978.
Indrek z Vargamäe. Z ruštiny přeložila Věra Kružíková. Praha: Svoboda, 1980.
Indrek mezi vzbouřenci. Z estonštiny přeložila Naděžda Slabihoudová. Praha: Svoboda, 1981.
Indrek a Karin. Z estonštiny přeložila Naděžda Slabihoudová. Praha: Svoboda, 1982.
Návrat na Vargamäe. Z estonštiny přeložila Naděžda Slabihoudová. Praha: Svoboda, 1983.
Traat, Mats. Tanec kolem parního kotle. Přeložila Květuše Nováková. Praha: Lidové nakladatelství, 1979.
Traat, Mats. Inger. Přeložila Naděžda Slabihoudová. Praha: Lidové nakladatelství, 1983.
Unt, Mati. Než přijde vlkodlak. Přeložil Vladimír Macura. Praha: Svoboda, 1981.
Unt, Mati. Podzimní ples: Scény z městského života. Přeložil Vladimír Macura. Praha: Lidové nakladatelství, 1988.
Valton, Arvo. Paneláková láska. Přeložil Vladimír Macura. Praha: Lidové nakladatelství, 1983.
Valton, Arvo. Dům plný přízraků. Přeložil Vladimír Macura. Praha: Lidové nakladatelství, 1983.
Valton, Arvo. Osm Japonek. Přeložil Vladimír Macura. Praha: Odeon, 1984, 1989.
Vetemaa, Enn. Klíč k určování rusalek neboli Úvod do naiadologie. Přeložil Vladimír Macura. Praha: Lidové nakladatelství, 1987.
Viiding, Juhan. Klaunovo odpoledne: Výbor z veršů. Přeložili Vladimír Macura a Jiří Žáček. Praha: Československý spisovatel, 1986.
Vilde, Eduard. Do chladného kraje. Přeložila Kyra Klatovská. Praha: SNKLHU, 1960.
Antologie
Diamantová sekera: Baltské pohádky. Vybral a přeložil Jaroslav Tichý. Praha: Svět sovětů, 1956, 1958, 1960, 1964, 1970, 1979. Praha: Lidové nakladatelství, 1983, 1988. Brno: Computer Press, 2008.
Pod baltským nebem: Výběr z litevské, lotyšské a estonské literatury. Estonskou část přeložil Miloš Lukáš. Praha: ÚV SČSP, 1958.
Nádherné stromy lásky: Z milostné poezie baltických básnířek. Přeložili Vojtěch Jestřáb, Vladimír Macura, Jana Moravcová, Radegast Parolek. Ed. Radegast Parolek. Praha: Lidové nakladatelství, 1988.
Zvony v jezerech: Deset estonských básníků. Přeložili Michal Černík, Jaroslav Kabíček, Vladimír Macura, Josef Peterka, Oldřich Rafaj, Jiří Žáček. Ed. Vladimír Macura. Praha: Československý spisovatel, 1977.
Ďáblova milenka. Přeložili Kamil Chrobák, Irena Krasnická, Vladimír Macura, Markéta Pražáková, Naděžda Slabihoudová, Jonatán Tomeš. Ed. Vladimír Macura. Praha: Lidové nakladatelství, 1989. (Povídky dvanácti estonských spisovatelů.)
Estonské literární centrum
www.estlit.ee
estlit@estlit.ee
ilvi@eki.ee