5/2020 – Nad harlemskými střechami

Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,

někdy se zvláštní shodou náhod přihodí, že číslo připravované po mnoho měsíců vstoupí v okamžiku svého vydání do kontextu, jaký jsme na začátku nemohli předvídat. Ten dnešní je znepokojivý. Protesty ve Spojených státech, které koncem května vyvolala vražda George Floyda v Minneapolisu, postupně přerostly v globální odpor vůči policejnímu násilí a rasové diskriminaci. Zastánci názorů sjednocených pod heslem Black Lives Matter odmítají, aby byl rasismus bagatelizován jako problém minulosti, který se, jak se nás představitelé moci téměř všude na světě snaží přesvědčit, v dnešním světě projevuje pouze prostřednictvím individuálních excesů, a naopak požadují, abychom mu čelili jako něčemu bezprostředně přítomnému.

Aktuální číslo, věnované harlemské renesanci, se nezaobírá literaturou vzniklou v přítomnosti, ohlíží se téměř sto let nazpět. Ovšem situace, ve kterých se ocitají hrdinové zařazených próz, či požadavky a obavy (ale snad také naděje) vyjádřené v dobovém eseji Alaina Locka působí často veskrze současně. Harlemská renesance byla afroamerické umělecké a intelektuální hnutí dvacátých let minulého století, někdy se pro něj také užívá název New Negro. Místně je spjaté především s newyorským Harlemem a nespojuje jej jednotná estetika, ale spíš úsilí o realizaci svébytného a sebevědomého černošského umění v celé jeho pestrosti, přičemž se často odvolává na africké kulturní kořeny.

Do tématu vás uvede rozhovor s amerikanistou a znalcem černošské literatury Josefem Jařabem a esej Františky Zezulákové Schormové, který vedle základního představení harlemské renesance rekapituluje vzájemný vztah české a afroamerické literatury. Z beletrie jsme zařadili ukázky z románu Třtina modernisty Jeana Toomera nebo česky dosud nevydanou povídku Langstona Hughese, jejíž protagonista se, podobně jako hrdinka románu Nelly Larsenové, potýká se životem na rozhraní dvou kulturních prostředí. Dvě polohy soudobé černošské poezie představují ukázky z tvorby básnířek Clarissy Scott Delanyové a Helene Johnsonové a tematickou část čísla uzavírá jednoaktovka Žvanírna od hvězdy afroamerického dramatu Zory Neale Hurstonové.

V příštím čísle se podíváme do Běloruska, i když vlastně ne tak docela: bude se věnovat současné běloruské literatuře za běloruskými hranicemi.

Martin Pšenička