Autor: admin Stránka 44 z 60

Svět knihy 2009

Kateřina Veselovská

Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy, největší událost svého druhu v České republice, se uskuteční letos už popatnácté – tentokrát jako oficiální doprovodná akce českého předsednictví v Radě EU. Veletrh bude probíhat od 14. do 17. května v interiérech náhradní haly na místě levého křídla Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, doprovodné akce pak na mnoha místech po celé Praze i v dalších městech republiky.

Ústřední program festivalu je sjednocen tématem 27 ze 27 / Evropa v literatuře – literatura v Evropě. Dalšími samostatnými okruhy jsou Fantazie a kreativitaLiteratura a vzdělání.

Svévole, či sebezapření?

Holanovy překlady Rilkovy německé tvorby

Michaela Otterová

Holan, Vladimír. Spisy 11 – Překlady I (Rainer Maria Rilke). 1. vydání. Praha/Litomyšl: Paseka, 2007. 452 s. 

Ačkoli první sbírka Vladimíra Holana Blouznivý vějíř (1926) byla ještě ovlivněna poetismem, za svůj skutečný debut považoval básník až Vanutí z roku 1932, kdy už měl zcela jiné literární vzory – především S. Mallarmého a R. M. Rilka. Ten mladému Holanovi učaroval natolik, že ho začal i překládat, a činil to s takovým nasazením, že Holanovy rilkovské překlady vydají na samostatný díl jeho sebraných spisů.

Energetická bomba, po které přejde chuť

Lucie Sedláčková

de Costerová, Saskia. Hrdina. Z nizozemského originálu Held (2007) přeložila Magda de Bruin-Hüblová. 1. vydání. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2008. 88 stran.  

Zhruba před dvěma roky složil nizozemský literární kritik Arjen Fortuin poklonu mladší generaci vlámských prozaiků. Zpoza státní, nikoli však jazykové hranice nešetřil komplimenty a vyslovil odvážnou myšlenku, že současní vlámští autoři, kteří svá díla z valné většiny publikují u nizozemských vydavatelů, v mnohém předčí své nizozemské kolegy. Ocenil zvláště jejich jazykový cit, styl, odvahu riskovat, naléhavost jejich výpovědí, odhodlanost a sebedůvěru – vlastnosti, které u svých krajanů ve větší či menší míře postrádá a jež shrnuje pod hromadné označení „nekompromisní energie“.

3/2009 – Belgie: literatura pomezí



Výběrová bibliografie překladů valonských autorů

Sestavila Lucie Koryntová

Je obtížné určit, kdo je belgický frankofonní autor. Patří sem i ten, kdo se sice narodil v Belgii, ale žije jinde? Musí autor publikovat v Belgii, aby byl belgický? A co když si autor narozený na území Belgie zvolí ke psaní jiný jazyk než mateřský? Michel de Ghelderode je vlámský dramatik píšící francouzsky. Jean-Philippe Toussaint publikuje v prestižním francouzském nakladatelství Minuit. Margueritte Yourcenarová se narodila v Bruselu, ale celý svůj život cestovala po Evropě a zemřela ve Spojených státech…
 

Adamek, André-Marcel. Květinová puška. Přeložila Ivana Tomková.

Proč má Belgie smysl

Rozhovor s Geertem van Istendaelem

Vlámský prozaik, básník, překladatel a esejista, autor do češtiny přeložených knih Belgický labyrint (1998) a Moje Nizozemsko (2007) Geert van Istendael (nar. 1947) hovořil s Martinou Loučkovou o jedné podivné jazykové hranici a sbližování kultur. 

Martina Loučková: Evropa v uplynulých měsících s napětím sledovala bouřlivý politický a kulturní vývoj ve vaší zemi. Co znamená Belgie pro vás osobně?

Geert van Istendael: Ten vývoj nebyl vlastně vůbec bouřlivý, vše spočívalo hlavně v ne-vývoji, ve stagnaci vztahů uvnitř Belgie. Belgie je miniaturní Evropa. Na území jednoho království tu koexistují dva oficiální jazyky,

Výběrová bibliografie překladů vlámských autorů

Sestavila Marta Nováková

Tento přehled navazuje na „Bibliografii k tématu“, která vyšla v Plavu 7–8/2007. Podává přehled překladů poezie, prózy, dramatu a literatury pro děti a mládež, které byly publikovány v letech 1998–2009, a těch, které se připravují k vydání (u nich ponecháváme název v nizozemštině). Přehled zmiňuje také významná díla, která vyšla do roku 1998. Zvlášť uvádíme překlady, které vyšly v časopisech, a překlady knih pro děti a mládež. Samostatným odkazem jsou i internetové zdroje, které čtenáři kromě dalších bibliografických odkazů poskytnou také informace o vlámské literatuře a kultuře.
 

Překlady poezie a prózy vlámských autorů vydané v letech 1998–2009

Aspe,

2/2009 – Skotsko bez kostky



Bezva finta

Lukáš Novosad

Wilde, Oscar. Portrét pana W. H. / The Portrait of Mr. W. H. Z anglického originálu přeložil Jiří Josek. Odpovědná redaktorka Jana Mertinová. 1. vydání. Praha: Romeo, 2008. 79 s. 

Je to smutný fakt. Běžný tuzemský kritický provoz stíhá reflektovat jen hrstku z obrovského množství vydávaných titulů a až na výjimky se věnuje pouze autorům současným. Vyjde-li novinka od některého z autorů takzvaně klasických, je de facto odkázána k hodnocení až v studiích literárněvědeckých, na obyčejnou recenzi nárok takřka nemá. Zřejmě u takových případů zafunguje představa, podle níž podstatné texty významných autorů jsou do češtiny už dávno všechny přeloženy (případně díla od českých autorů vydána) a zbytek jsou jen drobničky,

Ve Skotsku se stále ještě píšou pořádné příběhy

Rozhovor s Davidem Drozdem

Podle svých vlastních slov je David Drozd „ne snad úplně odborník, ale pravděpodobně jediný, kdo se v Česku systematicky zabývá skotským dramatem“. Proto právě s ním byl veden rozhovor o podobách, tématech a autorech skotského divadla.  

Silvie Mitlenerová: Jaké je skotské drama? Je možné ho někam zařadit?

David Drozd: Obecně se dá říci, že je velký rozdíl mezi dramatem kontinentálním a tím tzv. „za kanálem“, tj. britským nebo americkým. Ačkoliv se britské drama samozřejmě také zásadním způsobem vyvíjí, globálně mnohem více tíhne k realismu, k popisnosti, k věcnosti. Pořád ještě se zde píšou hry,