Silvie Mitlenerová  

Rok se s rokem sešel a na pražském Výstavišti se opět otevřely brány jednoho z největších českých literárních podniků – veletrhu Svět knihy 2011. Jako čestný zahraniční host byla letos přizvána Saúdská Arábie, z tematických okruhů se nejvýrazněji prosadily e-knihy; o těch se zde hovořilo už vloni, se vzestupem elektronických čteček však toto téma na aktuálnosti spíše nabývá, nežli ztrácí.

Literatura arabského světa se prolínala všemi čtyřmi dny veletrhu. Obzvlášť velkorysý prostor nicméně písemnictví arabského světa dostalo v neděli, v pořadu „Velikáni arabské literatury v českých překladech“ zazněla jména nobelisty Nadžíba Mahfúze či klasika Chalíla Džibrána, prostor dostali také dva současní populární arabští básníci Mahmúd Darwiš a Nizár Kabbání.

Jitka Nešporová

Které osobnosti udávají tón v současné švýcarské literatuře? Napoví multimediální výstava Swiss Lib. – Švýcarská literatura na cestách, která bude prezentována na veletrhu Svět knihy.

Specifikem švýcarské literatury je její jazyková rozmanitost. V zemi jsou používány čtyři úřední jazyky – němčina, francouzština, italština a rétorománština. Od počátku šedesátých let 20. století je navíc Švýcarsko de facto přistěhovaleckou zemí; žije zde vedle silné italské, portugalské a turecké komunity i početná srbská, albánská a tamilská diaspora. Tento demografický vývoj pochopitelně s několikaletým zpožděním ovlivnil i literární produkci v zemi a dodává jí pozoruhodný náboj.

Střípky z Fóra vydavatelů a Literárního festivalu ve Lvově

Alexej Sevruk 

Veletrh probíhající ve čtyřech patrech Paláce umění v Kopernikově ulici si od počátku svého vzniku kladl za cíl sdružovat ukrajinské knižní vydavatele, a to v podmínkách výrazně nepříznivých pro vydávaní ukrajinských knih. Ty přetrvávají dodnes: většina knihkupectví je zahlcená ruskou knižní produkcí a fungující distribuční síť prakticky neexistuje. Lvovské Fórum tak skýtá představitelům široké veřejnosti vítanou možnost, jak doplnit knihovny a knihovničky. Sežene se tu prakticky cokoliv, co bylo na Ukrajině v posledních letech vydáno. Veletrh si rychle vydobyl mezinárodní postavení: v minulosti ho navštívili mimo jiné Michał Witkowski,

Michael Cunningham v Praze

Kateřina Veselovská
 

Na pozvání Nadačního fondu Festival spisovatelů Praha přiletěl do České republiky nositel Pulitzerovy ceny, americký prozaik Michael Cunningham (*1952). Mezi čtvrtým a šestým listopadem kromě jiného představil českým čtenářům svůj nový román By Nightfall (Za soumraku), který měl americkou premiéru na konci září tohoto roku. Cunnigham nezavítal do Prahy poprvé – v roce 2006 zde za značné pozornosti médií prezentoval svůj román Specimen Days (Vzorové dny, 2006).

Michael Cunningham obdržel prestižní americkou Pulitzerovu cenu za literaturu v roce 1999 za román The Hours (1998,

Silvie Mitlenerová

Národní technická knihovna se už od prvního dne fungování stala vyhledávaným prostorem pro výstavy, přednášky, promítání a diskuse o tématech zdaleka ne jen přírodovědných a technických. V posledním zářijovém týdnu zde Nadace Heinricha Bölla, Institut umění – Divadelní ústav a pražský Goethe-Institut uspořádaly konferenci s názvem „Umělci: prostředníci změny?“, která byla doprovázena filmovými večery a výstavou organizace Člověk v tísni.

U příležitosti 25. výročí úmrtí spisovatele Heinricha Bölla (a také 20. výročí založení Heinrich-Böll-Stiftung) se v Dejvicích sešly osobnosti divadelního, literárního i filosofického světa, aby debatovaly nad tématem společenského působení současného umění, literatury jako nástroje odporu, pozice umělců ve veřejném prostoru či spoluvytváření skutečnosti uměleckými projekty.

Připravila Lucie Koryntová

Pamatuji si, že jako malá čtenářka Dobrodružství Toma Sawyera jsem narážela na dráždivou poznámku pod čarou „Nepřeložitelná slovní hříčka“, z čehož jsem nabyla dojmu, že slovní hříčka stojí nejvýše v překladatelském umění – alespoň jsem nikdy nenarazila na poznámku typu „Nepřeložitelná stylová rovina“ –, a když jsem objevila rafinovaný dopis francouzské ženské autorky jejímu milenci Alfredu de Mussetovi, rozhodla jsem se jej v plavím čísle 2/2010 předložit čtenářům jako hozenou rukavici k překladu. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, dopis v sobě nese dvě významové roviny, jednu zjevnou, jíž nelze z hlediska konvenční zdvořilostní korespondence nic vytknout,

Lukáš Novosad 

Devětadvacátého dubna vystoupil v Praze v jediném dni dvakrát lipský juniorprofesor Tomasz Derlatka, jeden z mála seriózních literárních vědců současné sorabistiky. První přednáška (proslovená dopoledne na polonistice FF UK) se týkala lužickosrbských překladů z přednášečovy mateřštiny, polštiny, po roce 1945, druhá (jež se odehrála v podvečer v sídle Společnosti přátel Lužice, v malostranském Lužickosrbském semináři) se pokusila vymezit, co přesně spojení „lužickosrbská literatura“ obsáhne. Byla nazvána Jedna, dwě abo wjacore serbske literatury? (čili Jedna, dvě nebo více lužickosrbských literatur?), lákavě ambiciózní byl ovšem její podtitul: Úvaha o jednom z nejdůležitějších problémů sorabistické literární vědy. Myšlenkově na sebe obě vystoupení vlastně navazovala.

Lucie Kněžourková

Letošní Svět knihy otevírá zajímavé otázky, jež si dnes klade řada literárních kritiků, vydavatelů, novinářů i samotných spisovatelů: Patří mezi ně problém digitalizace a elektronické knihy, možnosti mezikulturního dialogu a překladu nebo vztah nejmladších čtenářů ke knize a čtení. Na všechny se po svém pokusí odpovědět také čestný host letošního ročníku – Polsko. 16. ročník mezinárodního veletrhu se uskuteční od 13. do 16. května, tradičně v Průmyslovém paláci na Výstavišti.

Základ veletrhu tvoří jako vždy prezentace zajímavých spisovatelů, publikací a nakladatelství z různých států, vedle mnoha evropských zemí nebo USA rovněž z Číny, Izraele, Jižní Koreje nebo Saudské Arábie. Sérii setkání,

Připravila Lucie Koryntová 

V čísle Plavu 4/2008 nazvaném Pornografie? jsme přinesli ukázky z erotické literatury. Patřil by do něj i následující dopis Amantiny Aurory Lucily Dupinové, vystupující pod mužským pseudonymem George Sand, Alfredu de Mussetovi. Protože hned tak další erotické číslo neplánujeme a bylo nám líto se o tuto literární šťavnatost nepodělit, nabízíme ji na tomto místě. Zmíněný dopis Alfredu de Mussetovi, s nímž měla George Sand několikaletý bouřlivý vztah, je z roku 1835. Na první pohled je docela nevinný, je-li však čten ob řádek, vyjeví se jeho krásná nestoudnost… Z uhlazeného pozvání k důvěrnému rozhovoru se stane přisprostlá pozvánka k odkrytí hloubek těla.

Michaela Otterová

O překládání nejen s překladateli, ale i s autory, o jejich vzájemném vztahu a problémech, s nimiž se obě strany musejí vyrovnat při převodu díla z jednoho jazyka do druhého. 

Otázky pro překladatele:

1. Vybíráte si své autory?

2. Máte potřebu překládaný text co možná nejvíce konzultovat s autorem/autorkou, nebo se raději spoléháte na svou bezprostřední interpretaci?

3. Jak vypadá reflexe uměleckého překladu ve vaší zemi?

4. Potřebujete kritiku překladu?

Eva Profousová

1. V podstatě ano, ale protože se snažím z překladů žít, jsem občas vděčná i za „zakázky“,