Rubrika: Recenze Stránka 15 z 25
Miroslav Tomek
Dmitrij Aleksandrovič Prigov. Můj milý, jdeš-li v létě Ruskem: výbor z díla.
Český básník a performer Patrik Linhart o Prigovovi napsal, že nad jeho dílem zůstává našinec i cizinec zlomený jako pstruh. [1] V té době u nás bylo z Prigovova díla známo jen velmi málo. Od října minulého roku se ale může jako pstruh zlomit každý. Slovanská knihovna pod titulem Můj milý, jdeš-li v létě Ruskem vydala obsáhlý výbor jeho poezie a prózy. Svazek k vydání připravil Tomáš Glanc, přední český rusista a popularizátor ruské kultury – kromě něj se ovšem na vzniku knihy podílelo dalších sedm překladatelů.
…Jan Zikmund
McGuire, Ian. Severní vody.
Strhující román Iana McGuirea nazvaný Severní vody začíná v anglickém přístavním městě Hullu. Píše se rok 1859, Britské impérium vstupuje do období svého největšího rozmachu. Velrybářský průmysl v Anglii je ovšem v přesně opačné situaci – ztrácí na významu, neboť tuk z velryb, používaný jako palivo do lamp, se postupně nahrazuje petrolejem. Velryb navíc ubývá a jsou ostražitější, a lovci s harpunami se za nimi často pachtí až do zrádné a mrazivé oblasti Grónska. Právě tam z Hullu míří velrybářská loď Dobrovolník. Její hamižný majitel Baxter však nehodlá spoléhat na nejistý zisk z prodeje tuku.
…Eva Lehečková a Jakub Jehlička
Binet, Laurent. Sedmá funkce jazyka.
Laurent Binet došel věhlasu už svým prvním románem HHhH (2010, český překlad v témže roce vydalo Argo), v němž se zapamatováníhodným způsobem snažil o zprostředkování atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha mezinárodnímu publiku tak umně, až na jednu stranu získal Goncourtovu cenu za prvotinu, na stranu druhou podnítil vznik naprosto zapomenutelného filmového počinu jménem Smrtihlav. Z této pozice se mohl nadále celkem pohodlně zaměřovat na historické romány ukotvené ve vypjatých okamžicích dějin. To, že se místo toho rozhodl nadále prozkoumávat již první knihou uvedené téma vztahu skutečnosti a fikce a nabídl nám k tomu Sedmou funkci jazyka (originál vydalo nakladatelství Grasset v roce 2015),
…Michael Alexa
Katarzyna Surmiak-Domańska. Ku-klux-klan. Tady bydlí láska. Z polského originálu Ku-klux-klan. Tu mieszka miłość (2015) přeložila Jarmila Horáková. 1. vydání. Žilina: Absynt, 2017. 304 stran.
Katarzyna Surmiak-Domańska je v polském prostředí známá spíše svým působením na varšavském Institutu reportáže než svými knihami. Alespoň to platilo do vydání Ku-klux-klanu, literární reportáže, za kterou byla nominována na prestižní ceny Ryszarda Kapuścińského, Beaty Pawlakové a Nike. Surmiak-Domańska debutovala sbírkou „sexuálních reportáží“ Beznadziejna ucieczka przed Basią (Marný útěk před Bárou, 2007), dokumentující život lesbiček, gayů, transsexuálů a prostitutek odmítnutých společností a toužících po výchově dětí,
…Františka Zezuláková Schormová
Louise Glücková. Noc věrnosti a ctnosti. Z amerického originálu Faithful and Virtuous Night (2014) přeložila Tereza Vlášková. 1. vydání. Praha: Argo, 2017. 100 stran.
Stojíš na otci, upozornila mne matka. (38) Začátek básně Domorodá krajina, ve které se básnický subjekt ocitá na hřbitově, je pro celou poslední sbírku Louise Glückové Noc věrnosti a ctnosti příznačný. Soubor vyšel v originále roku 2014, český překlad Terezy Vláškové vydalo letos nakladatelství Argo jako čtvrtý svazek edice angloamerických básníků.
Americká poezie má na cestě k nám většinou značné zpoždění a díla jednotlivých básníků se objevují spíše v literárních časopisech či antologiích.
…Ondřej Macl
Liou Čen-jün. Manžela jsem nezabila. Z čínského originálu Wo pu š‘ Pchan Ťin-lien (2012) přeložila Zuzana Li.
1. vydání. Praha: Odeon 2016.
České památky si rok co rok vyfotí až statisíce čínských turistů. Chceme-li o nich vědět víc, mohou nám ve věci vzájemného porozumění posloužit mimo jiné překlady současné čínské literatury. Zpěvy staré Číny jsou sice půvabné, ale samy o sobě spíše podporují naše zkreslené představy o této světové velmoci, a podobně činí i současná média. Tahounkou literární osvěty je zejména Zuzana Li, zakladatelka edice Xin, zaměřené na soustavné vydávání moderní čínské tvorby.
…Jan Zikmund
Sylvia Plathová. Ariel. Z anglického originálu Ariel (1966) přeložil Jan Zábrana. 3. vydání. Praha: Argo, 2017. 123 stran.
Americká básnířka Sylvia Plathová (1932–1963) si vzala život jednoho únorového rána, zatímco její nic netušící děti spaly ve vedlejším pokoji. Utěrkami utěsnila dveře do kuchyně, napsala poslední vzkaz pro chůvu (Zavolejte dr. Hordera), pak strčila hlavu do trouby a zapnula plyn. Ukončila tak půlroční období nejistoty a zoufalství, které zažívala, když ji opustil manžel, anglický básník Ted Hughes. Deprese a sklony k sebevraždě měla už dřív, leč v létě 1962,
…Klára Soukupová
Barnes, Julian. Hukot času. Z anglického originálu The Noise of Time (2016) přeložil Petr Fantys. 1. vydání. Praha: Odeon 2017. 208 stran.
Ambivalentní „veřejná samota“ Dmitrije Šostakoviče jakožto předního skladatele sovětského režimu, jenž se zároveň despotické moci neustále vzpíral a byl střídavě zavrhován a vyzdvihován, nabízí atraktivní látku k beletristickému zpracování. Chopil se jí slavný, Man Bookerovou cenou oceněný (2011) britský autor Julian Barnes a přetvořil ji ve vyprávění o ideologickém tlaku a lidské zbabělosti.
Barnes v Hukotu času kombinuje z vnější perspektivy vedené pasáže o životě Dmitrije Šostakoviče s vnitřními monology postavy,
…Michael Alexa
Herbert, Zbigniew. Labyrint u moře. Z polského originálu Labirynt nad morzem (2000) přeložil Jan Linka. 1. vydání. Zblov: Opus, 2016. 192 stran.
Vydáním Labyrintu u moře se zblovský Opus zasadil o to, že byla v českém jazyce zakončena volná esejistická trilogie významného polského spisovatele Zbigniewa Herberta (1924–1998). Dále ji tvoří Barbar v zahradě (1962, česky Opus 2010, přel. Josef Mlejnek), jednoznačně nejznámější a také nejobsáhlejší díl, a Zátiší s udidlem (1993, česky Opus 2012, přel. Jan Linka). V Polsku vyšly ještě další výbory z autorovy esejistiky, publicistiky a textů z pozůstalosti, které už ale Herbert nepořádal sám a nemají charakter vnitřně soudržných sbírek,
…Michael Alexa
Hubert Klimko-Dobrzaniecki. Samota. Z polského originálu Samotność (2015) přeložila Lucie Zakopalová. 1. vydání. Brno: Větrné mlýny, 2015. 136 stran.
Hlavní postavou poměrně útlého románu Samota polského prozaika a básníka Huberta Klimka-Dobrzanieckého je krajně nesympatický intelektuál Bruno Stressmeyer (stres v jeho jméně nezaznívá náhodou), který ze všeho nejvíc připomíná protagonistu slavné Koupelny Jeana-Philippa Toussainta. Oba spojuje hledání útočiště, z jehož bezpečí zaznívá intenzivní komentář k současnému světu, který se jim jeví jako zvrácené, zlé a chaotické místo.
Stressmeyerovou odpovědí je vyhledávání samoty. Samota mi není cizí. Samota, to jsem vlastně já,
…