Rubrika: Recenze Stránka 21 z 24

Murakami, otřes se

Lucie Koryntová

Murakami, Haruki. Po otřesech. Z japonského originálu Kami no kodomotači wa mina odoru (2006) přeložil Tomáš Jurkovič. Odpovědný redaktor Jindřich Jůzl. 1. vydání. Praha: Odeon, 2010. 160 stran. 

Haruki Murakami je u nás nejznámějším japonským spisovatelem. A to jednak proto, že je typem autora pro široké publikum, a jednak je autorem nejpřekládanějším. Zatím poslední přeložený titul, který vloni vydalo nakladatelství Odeon, soubor povídek Po otřesech z roku 2006, však zdaleka nedosahuje kvalit předchozích přeložených románů. Jako by nestačilo, že Murakamiho je na českém knižním trhu plno, knížka navíc přitahuje pozornost více jménem svého autora než svými kvalitami.

Komplikovaný, triviální svět

Ivana Myšková

Bechdelová, Alison. Lesby k pohledání. Z anglického originálu Dykes to Watch out for 2, 3, 45 (1988, 1990, 1992 a 1993) přeložila Sylva Ficová. 1. vydání. Praha: LePress, 2010. 192 stran. 

Někdy se ptám, proč tak málo žen ve své tvorbě využívá humoru a hlavně sebeironie, zvlášť když zpracovávají nějakou autobiografickou zkušenost. Není jim to vlastní? Chtějí vyvolat zdání serióznosti? Tíhnou k tragédii? Americká kreslířka Alison Bechdelová je opačný případ. Své silné sebeironické sklony stvrzuje už tím, že vlastní život přetváří v komiksové příběhy a sebe, včetně nejbližších a známých, v komiksové figury.

Vytí vlků – k překladu jednoho čínského románu

Olga Lomová

Ťiang Žung. Totem vlka – Velký čínský román. Z čínského originálu Lang Tchu-tcheng přeložila Zuzana Li. 1. vydání. Praha: Rybka, 2010. 584 s. 

Letos se k českému čtenáři dostává románová prvotina čínského autora, který si zvolil pseudonym Ťiang Žung (Jiang Rong; cosi jako Barbar nebo Divoch). V roce 2004, kdy román vyšel poprvé, vzbudil pozornost jako nejprodávanější kniha v Číně; údajně se během dvou let prodaly čtyři miliony výtisků (a další čtyři miliony kolovaly v pirátských kopiích); další dotisky vycházejí dodnes. O rok později se o Totemu vlka psalo i v našich novinách jako o knize,

Patos pokoje posypaného pylem

Lucie Koryntová

Jenny, Zoë. Pokoj posypaný pylem. Z německého originálu Das Blütenstaubzimmer (1997) přeložila a doslov napsala Magdalena Štulcová. Odpovědný redaktor Pavel Jungmann. 1. vydání. Zlín: Archa, 2010. 137 stran. 

Švýcarská literatura může působit dojmem jisté neurčitosti stejně jako literatura belgická. Jenomže zatímco belgická literatura očividně trpí svou rozkročeností mezi Francií a Nizozemskem (viz Plav 3/2009 Belgie: literatura pomezí), švýcarská literatura oscilující mezi frankofonním, germanofonním a nadto italofonním literárním centrem působí zdáním jednotnosti a samostatnosti, o čemž u nás svědčí existence samostatné rubriky na literárním serveru iLiteraturaEdice moderních švýcarských autorů v nakladatelství Archa.

Apologie nečtení

Alexej Sevruk

Bayard, Pierre. Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli.
Z francouzského originálu Comment parler des livres que l’on n’a pas lus ? přeložila Petra James.
1. vydání. Brno: Host, 2010. 208 s.
 

Když na samém začátku tohoto roku oznámilo brněnské vydavatelství Host vydání knížky s mnohoslibným názvem Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli, bezpochyby tím zaselo naději do duše nejednoho lajdáckého studenta či salónního literárního snoba. Považte, stačí si přečíst jednu jedinou knihu, která čtenáři poskytne návod, jak se vyjadřovat ke všem knihám,

Vytržení známostí. Devět povídek o rolích, naději a upřímnosti

Milena M. Marešová

Blecher, George. Jsou i jiní lidé.
Z anglického originálu Other People Exist přeložil Marek Sečkař.
1. vydání. Brno: Host, 2010. 240 s.
 

Galerie podivínů, kteří zarputile vyprávějí o svých obsesích? Jen zdánlivě. Kniha amerického spisovatele, novináře, překladatele a herce George Blechera (nar. 1941) Jsou i jiní lidé je soubor výpovědí o zvláštním pocitu, který sám autor nazývá „sdílenou izolací“. Je to jakási podoba dobrovolné či samovolné destrukce rodinných i partnerských vztahů, vyskytující se v nitru současného člověka, která se ale neuvolňuje jako zvláštní psychická porucha,

Má dáti – vzal. Ženský osud a účtování s estonskou historií

Eva Blinková Pelánová

Taková nekontroverzní kniha

Michaela Otterová

Gürsel, Nedim. Alláhovy dcery. Z tureckého originálu Allah’ın Kızları přeložil Tomáš Laně. 1. vydání Brno: Host, 2010. 272 s. 

Nedim Gürsel je současný turecký spisovatel přesídlivší v důsledku politických ústrků do Francie. To ho řadí do jedné linie s jeho krajanem Orhanem Pamukem, který se zase usídlil v USA, jakož i s mnoha dalšími z domova vyštvanými literáty. Díla těchto autorů vzniklá „venku“ jsou často ohlédnutím přes rameno za životem „doma“ a jsou primárně určena čtenářům v nové zemi, kteří detailně neznají kulturněhistorický kontext díla. Exiloví spisovatelé se tak více či méně vědomě stávají zprostředkovateli domácí kultury v novém prostředí,

Absurdita totality aneb Tajná policie zajala ducha

Hana Tomková

Kadare, Ismail. Spiritus. Z francouzského vydání Spiritus (Paris: Librairie Arthème Fayard, 1996) přeložila do slovenštiny Katarína Bednárová. 1. vydání. Bratislava: Slovart, 2002. 217 s. 

Román Spiritus je další z řady próz, v nichž Ismail Kadare zpracovává ústřední téma své tvorby – útlak jedince totalitní mocí vládnoucího režimu.

Děj románu se odehrává v albánském městě B., kde jsou zaváděna odposlouchávací zařízení, jež Enver Hodža, kterého Kadare v románu přímo nejmenuje, ale označuje pouze jako Vůdce, objedná v Číně. Vůdce ztrácí postupně zrak a ke svému okolí i vůči občanstvu je stále podezřívavější. K účinnějšímu odhalování vnitřního nepřítele mají sloužit různé druhy nejmodernějších čínských miniaturních mikrofonů.

Živelná poezie Eugénia de Andrada

Lucie Koryntová

de Andrade, Eugénio. Svrchovanost. Z portugalských originálů Vertentes do olhar, Antologia Breve a Branco na Branco (Porto: Fundação Eugénio de Andrade, 1998, 1994, 1993) vybrala a přeložila Pavla Lidmilová. Odpovědný redaktor Erik Lukavský. 1. vydání. Praha: Fra, 2004. 137 s. 

Dílo proslulého portugalského básníka Eugénia de Andrada (1923–2005), který podle autorů Dějin portugalské literatury představuje vyvrcholení portugalského „imaginismu“,[1] je v češtině dostupné díky výboru Svrchovanost, jejž uspořádala a přeložila Pavla Lidmilová. Svazek shrnuje prozaickou sbírku Svahy pohledu (Vertentes do olhar,