Časopis vychází jednou měsíčně
a stojí 135 Kč

Vydává: Spolek SPLAV!
U Studánky 5, 170 00 Praha 7
IČO 266 74 122

   


Aby vám neuteklo žádné nové číslo, přihlašte se k našemu newsletteru:

 

Zásady zpracování osobních údajů

Rubrika: Světovka Stránka 1 z 3

Básnický jazyk pod palbou

Jak pracovat v překladu s proměňujícím se slovníkem, okupovaným podrobnou vojenskou terminologií? Nakolik se dá udržovat živý literární jazyk z vyhnanství? Co si počít, když scházejí prostředky pro vyjádření válečných traumat? Tyto a mnoho dalších problémů zazněly v odpovědích prvních dvou z celkem šesti respondentek – ukrajinských básnířek – v další z našich anketních sérií.

Překladatelé se nedostavili: několik otazníků ke konceptu

Josef Hrdlička

V rámci uvedení čísla 6/2026 věnovaného ekopoezii, které proběhne od 21. do 23. srpna na faře Hoprich v Martínkovicích na Broumovsku, se hosté budou mít možnost zúčastnit takzvaného workshopu „mezidruhového překladu“. Vnímat znaky zvířat, rostlin a „neživé“ přírody není úkol, který by běžné smrtelníky příliš často „tahal za mozek“. Josef Hrdlička prošlapává tuto cestu před námi a nabízí způsob, jakým lze nad obtížným úkolem porozumění ne-lidským znakům kolem nás přemýšlet.


Rozložiť telo namiesto kôstky

Dorota Suránová

Nekromantik Evy Luky je patrně jednou z nejvýraznějších básnických knih minulého roku. Ve svém komentáři pro Knihovničku slovenské poezie si Dorota Suránová všímá jejích přechodových a rituálních aspektů. Pojmenovává přitom zvláštní napětí, které s jistou lehkostí a přízračností prostupuje všechny Lukiny sbírky. 


Můj pohřeb právě začíná

Iva Fedačková

Autobiografii Down These Mean Streets (Po těchto drsných ulicích, 1967) Piriho Thomase (1928–2011), která ukazuje, jaké to je vyrůstat jako mladý Portoričan v New Yorku čtyřicátých a padesátých let, čtenářstvu přibližuje Iva Fedačková.

Khamoro: každoroční přehlídka romské kultury

Sára Procházková

Pražské ulice, kulturní centra či kluby opět ožijí pestrým programem, který představí to nejzajímavější ze současné české a mezinárodní romské kulturní scény. Hudba, výstavy, divadlo a mnoho dalšího nás čeká na Světovém romském festivalu Khamoro od 24. do 30. května.


Anestetická poetika v době postmoderní

Tímea Zvoláneková

Jakou cestou se vydala slovenská poezie po roce 1989? Co znamená spojení anestetická poetika a k jakým podobám psaní vůbec odkazuje? Ve své esejistické sérii se bude tomuto specifickému fenoménu ve slovenské literatuře věnovat doktorandka Ústavu slovenskej literatúry Slovenskej akadémie vied Tímea Zvoláneková. V prvním díle přibližuje tvorbu autorů publikujících v devadesátých letech, jako jsou Peter Macsovszky, Michal Habaj a Peter Šulej. která byla později v literární historii označena za postmoderní fázi anestetické poetiky.


Za jeden provaz IV

Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?

Všude se vaří to samé, jenom jinak: Josefina Báez a ženský prostor jako prostor subverze

Martina Bařinová

Tvorba a filosofie Josefiny Báez, všestranné dominikánské umělkyně žijící v New Yorku, rezonuje se slovy americké feministické filosofky Audre Lorde, která píše: „Pro ženy poezie není luxus. Je to vitální potřeba, kvalita, v jejímž světle vyslovujeme naše přání a sny, které nám pomáhají přežít a udělat změnu… poezie není pouhý sen nebo vize, je to kostra nás samotných.“ Pro Báez je život mezi dvěma světy prostorem pro zkoumání jazyka a gest. Hravě nastavuje zrcadlo národním, společenským a intimním tabu a překračuje jejich hranice.

Za jeden provaz III

Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?

Pěstujme čarodějnické umění

Alžběta Knappová

Před nedávnem vyšla v českém překladu dlouho očekávaná kniha italské feministky Silvie Federici Kaliban a čarodějnice, která na příkladu čarodějnických procesů ilustruje násilný vztah kapitalismu k ženskému tělu. K jejímu přečtení vybízí naše redaktorka Alžběta Knappová – a při té příležitosti varuje před imperativem produktivity a vyzývá k pěstování umění čarodějnictví.
« Starší příspěvky