Štítek: 1 Stránka 2 z 10

Zaříkávání nemoci

Rozhovor s Diegem Leónem-Villagrá vedl a z němčiny přeložil Jan Musil

Může literatura v pravém smyslu léčit? S německým literárním vědcem Diegem Leónem-Villagrá jsme mluvili o tom, zda je literatura o nemoci skutečně tak upozaďovaná, jak se běžně tvrdí, nakolik je nemoc věcí veřejnou a co si z této literární oblasti může vzít zdravotnictví. Rozhovor jednak rozšiřuje záběr tohoto čísla o oblast německojazyčné literatury, jednak přináší literárněvědný rámec umožňující texty o nemoci lépe zařadit do literární historie a porozumět jejich specifikům.

 

Jan Musil: Ve svém eseji O nemoci z roku 1926 se Virginia Woolf podivuje skutečnosti,

Krást život, který nám nepatří

Míla Janišová

Louis, Édouard. Kdo zabil mého otce.
Z francouzského originálu
Qui a tué mon père (2018) přeložila Sára Vybíralová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2021. 76 stran.

Louis, Édouard. Boje a proměny jedné ženy.
Z francouzského originálu
Combats et métamorphoses d’une femme (2021) přeložila Sára Vybíralová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2022. 112 stran.

 

Édouard Louis (* 1992) vtrhl na francouzskou literární scénu v roce 2014 doslova jako enfant terrible autobiografickým románem Skoncovat s Eddym B.

Poklad k vycídění

Klára Soukupová

Gallantová, Mavis. Pozdní navrátilec: Novely a povídky.
Z anglických originálů
The Collected Stories of Mavis Gallant (1996) a The Cost of Living: Early and Uncollected Stories (2009) vybral a přeložil Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Maraton, 2022. 288 stran.

 

Pozdní navrátilec je soubor povídek, který z díla kanadské autorky Mavis Gallant (1922‒2014) vybral a sestavil překladatel knihy Martin Pokorný. Obsahuje třináct textů z šedesátých a sedmdesátých let; v té době už autorka žila v Paříži, kam přesídlila v roce 1950 a kde pobývala po zbytek života.

Lou Reed. Berlín

Ve zpravodajském podcastu Vinohradská 12 dnes vyšel díl složený z válečných deníků spisovatele a rockera Serhije Žadana. Doporučujeme k poslechu a zároveň odemykáme jeden ze starších Žadanových textů v překladu Alexeje Sevruka.

Zpěv vzpoury, lásky a smrti

Geo Bogza

Z rumunštiny přeložil Jiří Našinec

Dvě věčná témata poezie, láska a smrt. Kosmogonické putování dějinami vášně a revolty doplněné o obrazy ze života námořníků. Oceán byl toho dne obzvlášť neklidný!

 

MOTTO:

Tehdy mě trápilo vše, to, že jsem měl
    deset prstů namísto sta, anebo spíše
    jednoho jediného, jenž by se mohl
    změnit v blesk,
že jsem musel chodit po zemi,
    namísto toho, abych létal:
    anebo lépe, abych byl na tisíci
    místech zároveň;

Pronikl jsem do podzemí paměti

Bogdan Mureșanu

Z rumunštiny přeložil Jiří Našinec

Boží přítomnost jako výzva i otazník, filosofická tázání po hlubším smyslu. Skály mají řád z kamene, jak říká lyrický mluvčí, zato smysl nás samých je vratký jako bárka v hlubinách moře.

 

Podkrovní čas

Objetím jsme vyvraceli čas
nad našimi hlavami
a bezděky se dotýkali štěstí,
jež okamžitě pomíjelo z obavy,
že snad splyneme v jedinou bytost.

Jitra kočičím krokem hledala
svůj ztracený smysl na prosluněných střechách,
jen noční hodiny utkvívaly v naší blízkosti.

Anima, Animae

Smaranda Cosmin

Z rumunštiny přeložil Jiří Našinec

Druhá básnířka tohoto čísla provede pomocí anatomických metafor pitvu emocí a snů. Skalpel, prosím! Řízneme do živého.

 

Ta v zrcadle – poddajná a čistá
Má něžný úsměv – čirá koketnost
Která z nich dvou ti podlou zradu zchystá
Ty, bláhovosti, nebo Marnivost?

Věk už si oděl aseptický plášť
Běs nadšení modlí se teď ave
V duhovce nevíry rodí se jí zášť
Metabolismus lži co víry pravé.

Začíná pitva.

Několik pomuchlaných slov

Gellu Naum

Z rumunštiny přeložil Jiří Našinec

Co spojuje chlad kořenů země, jarní burácení tajících vod a suché listí podzimu? Pravda je tam venku, nebo spíš v útrobách jednoho přežvýkavce?

 

Setkání na velmi úzkém schodišti

Slíbil jsem zděsit se už dřív a hle
nit klíčí v jehle
slavík v bílé zástěře ohlašuje svítání

a jak má člověk pochopit symbol pláště
více či méně teoretického
mé okouzlující odmítnutí s hlavou pod prostěradly
anebo zkosenou sílu bludiště
noc v předsíni se spánkem rodičů
    ve vedlejší místnosti
s touhou utéci co nejrychleji co nejdále
když Švédky přijdou štěrkovanými alejemi
    zaklepou na okno
a na cementových zdech se rozmnoží
sargasso zapomenuté ve skříních

 

1/2022 – Co Rumun, to básník

Vychází nový Plav věnovaný rumunské poezii.

První česko-kalifornská spisovatelka a překladatelka

Jaroslav Olša, jr.

Zatímco o Češích v Chicagu, Nebrasce či New Yorku se psalo a píše hodně, ti, kteří dorazili až na „opačné“ pobřeží Ameriky, do zlatonosné Kalifornie, bývají vekrze zapomenuti. Je to především proto, že v Los Angeles, San Francisku ani San Diegu se nikdy neustavily ony pověstné české komunity, města ve městech, kde vedle sebe sídlívali čeští restauratéři i řezníci, ale také české knihy a časopisy vydávající nakladatelé a novináři. A právě i pro neexistenci regionálního českého periodika tak dnes kalifornské Čechy musíme začít znovu objevovat.

Jednou z významných postav české Ameriky před sto lety byla právě v Kalifornii žijící Clara Vostrovsky Winlow (1871–1963).