Štítek: 2023 Stránka 2 z 7

Vlna venezuelské poezie bude dál stoupat

Rozhovor s Antoniem Lópezem Ortegou vedla Graciela Yáñez Vicentini

Ze španělštiny přeložila Dita Aguilera

Rozhovor autorky koncepce čísla s venezuelským editorem a básníkem, který v současnosti žije ve Španělsku, představuje svébytný úvod do venezuelské poezie 20. a 21. století. Rukama Lópeze Ortegy totiž prošla velká část děl nejvýznamnějších básnířek a básníků daného období, z nichž mnohá pomáhal připravit k vydání. V širších politických, historických, ale také literárně provozních souvislostech popisuje situaci této specifické literatury, která je podle něj i přes hrozivý stav země, jejž nazývá „debaklem“, v dobré kondici – především díky hluboké tradici,

Pomalost a popisnost Tchaj-wanu

Rozhovor s Pavlínou Krámskou a Tomášem Řízkem vedl Milan Pavlovič

Ostrovní Tchaj-wan je v moři českého knižního trhu stále více vidět. Největší zásluhu na tom nese nakladatelství Mi:Lù Publishing a především jeho edice Wen, ve které od roku 2014 vyšlo již patnáct titulů tchajwanské literatury, a někteří z autorů navíc představili své tituly v České republice i osobně. O okolnostech výběru knih, zájmu čtenářů a čtenářek či o plánech do budoucna rozmlouvali editorka edice Wen sinoložka Pavlína Krámská a nakladatel Tomáš Řízek, který zároveň celou edici výtvarně doprovází.

 

Milan Pavlovič: Když člověk napíše do překladače wen,

Island bez gejzírů ani detektivka bez napětí nemusí být špatně

Michaela Otterová

Schmidt, Joachim B. Kalmann.
Z německého originálu
Kalmann (2020) přeložila Marta Eich.
1. vydání. Praha: Prostor, 2023. 249 stran.

 

Islandskou literaturu netvoří jen rodilí Islanďané, může to být klidně původem Švýcar. Za to poznání vděčíme Joachimu B. Schmidtovi, jehož román Kalmann v překladu Marty Eich vyšel v nakladatelství Prostor. Je ovšem třeba zdůraznit, že německy píšící autor ve své knize neždímá nějakou svou nahodilou návštěvu tohoto exotického ostrova, nýbrž vychází ze zkušeností starousedlíka, který v roce 2007 dokonce získal islandské občanství.

Historie senegalských střelců trochu jinak

Vojtěch Šarše

Diop, David. V noci je každá krev černá. Z francouzského originálu Frêre d’âme (2018) přeložil Tomáš Havel. 1. vydání. Praha: Argo, 2022. 155 stran.

David Diop (* 1966), francouzský spisovatel senegalského původu, svým druhým románem Frère d’âme upoutal pozornost v mnoha zemích. Ve Francii byl román oceněn významnou Prix Goncourt des lycéens, ve Velké Británii zase jeho anglický překlad získal snad ještě známější Mezinárodní Bookerovu cenu. Věnuje se v něm opomíjenému tématu senegalských střelců, verbovaných dobrovolně či násilím francouzskou armádou v koloniích subsaharské Afriky. Jedná se o velice choulostivou kapitolu dějin Francouzské koloniální říše.

Být tou, která zůstává potmě na nohou. Venezuelská poezie (Ser la que se mantiene en pie en la oscuridad. Poesía venezolana)

Večer časopisu Plav 14. listopadu 2023 od 19 hodin. K zakoupení nové číslo před datem oficiálního vydání!

Podezřelé piksly. Současná poezie v irštině a skotské gaelštině (Suspicious Tins. Contemporary Poetry in Irish and Scottish Gaelic)

Večer časopisu Plav 10. listopadu 2023 od 19 hodin

Z prázdné tmy vesnického diska. Vzdálené kouty rusínské literatury

Večer časopisu Plav 23. října 2023 od 19 hodin

8/2023 – Roztroušený Karpatland

Vychází nový Plav věnovaný vzdáleným koutům rusínské literatury.

Sto let Itala Calvina

Věra Křížová

Letos si připomínáme stoleté výročí narození výrazné osobnosti italské literatury druhé poloviny 20. století, autora, jehož knihy čtenáře baví rozmanitostí témat i způsoby literárního zpracování. Italo Calvino se narodil 15. října 1923 na Kubě v Santiagu de Las Vegas italským rodičům, kteří působili na tamní Zemědělské experimentální stanici. Novorozenému synovi dali na počest své vlasti jméno Italo, na Kubě s ním ale dlouho nepobyli. Rodina se po dvou letech vrátila domů do San Rema. Právě dětství a jinošství prožité v okolní krajině, kdy s otcem botanikem objevuje flóru a kopcovitou krajinu strmě spadající k nekonečné vodní hladině Ligurského moře,

Národnobuditeľská literatúra ako „povinná jazda“

Rozhovor s Kvetoslavou Koporovou vedly Alžběta Knappová a Kamila Schewczuková

S Kvetoslavou Koporovou, lingvistkou a předsedkyní Spolku rusínskych spisovateľov Slovenska, jsme hovořily o různých variantách současné rusínštiny a jejich kodifikaci, jejím problematickém postavení na Ukrajině i o tom, nakolik si rozumějí Rusíni z jednotlivých diaspor. Věnovaly jsme se také podobám současné literární tvorby, potřebě překladu a většího kontaktu s jinými literaturami i rusínskému „literárnímu Oscarovi“.

 

Alžběta Knappová: Existuje vůbec jedna rusínština, nebo bychom o ní měli mluvit spíše v množném čísle? Používají se pro případné varianty nějaká speciální označení,