Štítek: 8 Stránka 3 z 8

Scéna proluky

Jakub Vaněk

Rabaté, Dominique. Lyrická gesta.
Z francouzského originálu
Gestes lyriques (2013) přeložil Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Karolinum, 2023. 207 stran.

 

Čtvrtý svazek edice Studia poetica nakladatelství Karolinum přináší soubor esejů současného francouzského teoretika Dominiqua Rabatého v překladu Martina Pokorného. V návaznosti na své předchozí práce o lyrickém subjektu se autor v přítomných textech věnuje fenoménu lyrických gest. Na základě případových studií věnovaných moderním francouzským básníkům (v celé knize žel prakticky nefiguruje žádná spisovatelka) a teoretičtěji laděných pasáží usiluje Rabaté o přiblížení účinnosti básnického slova,

Závratná složitost světa

Dan Maršálek

Labatut, Benjamín. Strašlivá závrať.
Ze španělského originálu
Un verdor terrible (2020) přeložila Anna Štádlerová.
1. vydání. Praha: Paseka, 2022. 208 stran.

 

Třetí kniha chilsko-nizozemského autora Benjamína Labatuta Strašlivá závrať postoupila do finále Mezinárodní Bookerovy ceny za rok 2021, díky čemuž získala celosvětovou pozornost a vyšla ve více než dvaceti jazycích. Překlad do češtiny zajistilo nakladatelství Paseka a překladatelka Anna Štádlerová. Kniha sestává z pěti uzavřených a rozličných částí: po narativním a historickém eseji následují dvě biografické povídky, jedna rozsáhlejší novela stejného zaměření a nakonec krátká autofikční povídka lyricko-esejistického rázu.

Nerozhodný zápas: Helsinky vs. Helsingfors

Jan-Marek Šík

Finskošvédské literatuře jsme se podrobně věnovali v Plavu 6/2022. Autor jeho koncepce Jan-Marek Šík se v následujícím eseji vrací ke svému překladu historického románu Chiméra 38 Kjella Westöa a přibližuje, jaké potíže činilo převádět švédsky psaný text odehrávající se ve třicátých letech 20. století ve dvojjazyčných Helsinkách. Zaměřuje se přitom zejména na problém, jak vhodně uvádět topografické názvy, a ve stručném historickém exkurzu také představuje, jakým vývojem u nás prošlo označování s Finskem spojených oblastí.

 

V doslovu k románu finskošvédského spisovatele Christera Kihlmana Drahý princi (1975,

8/2022 – Středoevropané, barbaři, bořitelé!

Vychází nový Plav věnovaný manifestům středoevropských avantgardních hnutí.

Brno čte Bruna (pro Ukrajinu)

Hanele Palková

Co mají společného Brno a Bruno (Schulz)? Nejsou to jen čtyři písmena. Když se brněnský rodák Bohumil Hrabal, vášnivý čtenář a obdivovatel snově surrealistické prózy Bruna Schulze, v Rozhovoru se sebou samýmDomácích úkolů z pilnosti (1982) ptal po svém oblíbeném městě, odpověděl si, že by chtěl bydlet v Drohobyči: …od té doby, kdy jsem přečetl Skořicové krámy, já jsem se tam odstěhoval a bydlím tam dodnes, i když jsem tam nikdy nebyl, ale co má být? Fikce je někdy dokonalejší a realističtější než sama skutečnost.

„Lokální“ avantgardy: mezi parataxí a paralaxou

Jakub Kornhauser, Kinga Siewior

Z polštiny přeložila Alžběta Knappová

Esej Jakuba Kornhausera a Kingy Siewior, který uvádí polskou antologii středoevropských avantgardních manifestů, se zabývá především postavením lokálního meziválečného umění v širším kontextu revolučních celoevropských ideových konceptů. Autoři upozorňují, že směr vlivu se nepohyboval pouze po obvykle předpokládané ose centrum–periferie, ale že lze uvažovat i o vnitřních vztazích mezi koncepcemi středoevropských uskupení. Výlučnost a jedinečnost zdejších avantgard pak spočívala právě na rozpohybování tohoto vztahu a literární manifesty se skrze objevné jazykové ztvárnění staly performancí nového hnutí, převracejícího zažité umělecké i společenské pořádky.

Limity stanoví jen rovnoběžky, kde nežijí lidé

Rozhovor se Šárkou Šavrdovou vedla Olga Pavlova

Příjemný pohled na ediční řady na knižních policích zažila většina lidí. Šárka Šavrdová z rodinného nakladatelství dybbuk prozradila, že i knihovnice je překvapivě vyhledávají častěji než jednotlivé tituly. Hlavním tématem rozhovoru ale zůstala překladová edice scribere belle, která těží z přátelského vztahu mezi nakladatelstvím a překladateli.

 

Olga Pavlova: Proč nejen název nakladatelství, ale pojmenování edic píšete s malým počátečním písmenem?

Šárka Šavrdová: To je takové „zlobení“ – prostě se nám to víc líbí, tak jsme naše estetické cítění nadřadili pravidlům.

Perla na dno hozená

Vojtěch Němec

Calvino, Italo. Kosmické grotesky.
Z italského originálu
Le Cosmicomiche (1965) přeložila Kateřina Vinšová.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2021. 229 stran.

 

Může se zdát sporné, proč neopatřila překladatelka Kateřina Vinšová přítomnou knihu vhodnějším názvem, jak se to u zbrusu nových překladů občas dělá – zvláště je-li termín „grotesky“ v případě Itala Calvina zavádějící. Jak poukazuje v ediční poznámce Jiří Pelán – editor kompletního sebrání textů a autor doslovu –, správněji se totiž jedná o „Komikosmiky“, už z úcty k originálu Le Cosmicomiche: Český titul se vžil,

Indiáni na mušce

Klára Soukupová

Orange, Tommy. Tam tam.
Z anglického originálu
There There (2018) přeložila Alžběta Ambrožová.
1. vydání. Praha: Vyšehrad, 2021. 272 stran.

 

Stereotypní představa spojuje indiána s čelenkou, mokasíny, koněm, prérií, volností a souladem s přírodou, nebo naopak s neveselým turistickým životem v rezervaci, alkoholismem a inbreedingem. Při slovním spojení „indián ve městě“ leckomu naskočí filmy Z džungle do džungle nebo Malý indián ve městě a figura zmateného, ale autentického divocha mezi mrakodrapy. Knižní debut Tommyho Orangea (* 1982) z roku 2018 nicméně ukazuje,

8/2021 – Je třeba plivat na Rakousko?

Vychází nový Plav věnovaný rakouské literatuře. Tématem textů je vyrovnávání se s vlastní minulostí, ale nejen ono.