Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,

představit současnou ruskou literaturu v celé její pestrosti a šíři by bylo nad možnosti padesáti stran našeho časopisu. Nečekejte tedy ani vyčerpávající souhrn nejdůležitějších či nejnovějších autorů, ani přehlídku nejrůznějších stylů a žánrů. Pojali jsme ruské číslo jako „setkání s Ruskem“, díl skládačky, která snad bude v budoucnu doplněna o další. Věříme nicméně, že se nám podařilo otisknout několik pozoruhodných textů, které by měl znát každý, kdo se zajímá o dění v současné světové literatuře.

Prvním z nich je povídka Noc ze stejnojmenné knihy spisovatelky Taťjany Tolsté, která patří mezi nejčtenější ruské autory současnosti a s jejíž tvorbou se již čeští čtenáři mohli setkat v knize Fakír a jiné povídky. Naše ukázka, v níž Tolstá zavádí čtenáře do světa lidí na okraji společnosti, strhuje vyprávěním jednoduché dramatické situace viděné a prožívané postiženým chlapcem.

Jestliže Taťjana Tolstá reprezentuje v našem výběru de facto již literární „mainstream“ (což v Rusku naštěstí nemusí znamenat plytkou a povrchní literární produkci), spisovatel a výtvarník Pavel Pepperštejn je naopak představitelem avantgardy, přesněji konceptualismu. Podobně jako ve výtvarném umění experimentuje s technikami a barvami, v literatuře míchá nejrůznější roviny jazyka i skutečnosti, až někdy zůstanou jen osamocená slova.

Do třetice upozorňuji na Engelinu Burjakovskou, trochu pozapomenutý objev sedmdesátých let. Její imaginativní dílo je prolnuté s tvorbou jejího muže, slavného grafika Alexandra Aksinina (povídka Engeliny Burjakovské je například zakomponovaná v jedné z jeho litografií). Plav tentokrát využije možnost představit oba manžele: na obálce si můžete prohlédnout Aksininův obraz s názvem Těžký život královského kuchaře.

V příštím čísle, pod vedením nové šéfredaktorky Lucie Koryntové, se posuneme o několik století zpátky v čase: přineseme vám málo známé či doposavad v češtině nedostupné ukázky z poezie, kázání a poetik doby baroka a manýrismu. Znáte třeba nějakého rumunského barokního básníka?

Anna Čmejrková a Marie Iljašenko



Obsah

Sorokinovi porozumí každý průměrně vzdělaný člověk
rozhovor s Liborem Dvořákem

Engelina Burjakovská: Obecné poznámky k portrétu
překlad Marie Iljašenko

Taťjana Tolstá: Noc
originál a překlad Kristýny Kovbové

Mark Frejdkin: Zápisky sňatkového podvodníka
překlad Jana Machonina

Pavel Pepperštejn: Stařecká dieta
překlad Jany Kitzlerové

Sergej Dovlatov: Chtěl bych být silný
překlad Petra Šimáka

Jevgenij Popov: Jediné přání
překlad Kláry Kacetlové

Igor Nosov: Neználek v Kamenném Městě
překlad Milana Dvořáka

Viktor Pelevin: Odvetná zbraň
překlad Libora Dvořáka

O překladatelském „přístupu“ a laickém překladateli
polemika Jiřího Starého

Izdrykův Voccek aneb hledání vlastního JÁ
recenze Petry Grycové