Úvodník
Vážení čtenáři,
do rukou nyní dostáváte již dříve avizované číslo věnované Sudetám a jejich literatuře. Už vyslovení onoho různými významy nabitého slova Sudety většině z nás vyvolává množství historických konotací, ne ale nezbytně souvislost s literaturou. Vymezit „sudetskou“ literaturu je dosti nesnadné, jak ostatně dokládá úvodní studie Ingeborg Fialové. I proto v tomto čísle najdete celou plejádu textů z nejrůznějších dob a z nejrůznějších prostředí. Všechny ale přeci jen spojuje vazba k česko-německé hranici – ať již k té geografické, nebo jen ke kulturní a jazykové, tedy hranici mezi lidmi. Časové rozpětí sahá od 18. století a lidového folkloru ve sbírce bratří Grimmů až po úvahy nad identitou, vykořeněností a střední Evropou u současného autora Jörga Berniga.
Dalším pojítkem všech tematických textů je pak samozřejmě jazyk – němčina, i když ani zde není situace tak jednoznačná. Spisovnou němčinu zde střídají v unikátních ukázkách nářeční poezie zanikající nebo již zaniklá nářečí někdejšího pohraničí, která jsou tak trochu smutným pomníkem světu, který už není. I v lidských osudech panuje pestrost – v tomto čísle se potkávají lokální patrioté jako Johannes Mach, kteří nikdy neopustili kraj svého rodiště, jenž se jim stal i – nezbytně romantizujícím – námětem k literární práci, se skutečnými kosmopolity jako je Hans Flesch-Brunningen, kterého můžeme do česko-německého prostředí přiřadit snad jen rodem, zatímco jeho další osudy a působiště jsou stejně pestré, jako celé dějiny Evropy 20. století.
Široce pojatá „sudetská“ literatura v tomto čísle tak ukazuje mnohé fazety kamene, který je vzdor geografické blízkosti svého vzniku českému čtenáři nezřídka dobře ukryt mimo oblast běžného zájmu. Přesto se při čtení možná neubráníte témuž dojmu jako autor těchto řádků – že totiž v nitru Sudet a jejich mnohostranné a rozmanité literatury zaznívá něco, co je bez ohledu na jazyk bytostně „naše“, skutečně böhmisch, odraz historické zkušenosti toho prazvláštního kraje, zkrátka něco, co by nemělo být zapomenuto, i když se soukolí dějin už otočilo jinam.
Petr Jan Vinš