Stránka 102 z 105
Viktor Janiš
Několik poznámek k článku Ondřeje Vimra Otevřená kritika překladu (in: Plav 2007/1).
Shodou okolností, dle Vimra „více či méně arbitrárně“, jsem byl vybrán, zvážen a shledán lehkým, dopustiv se údajně dvou ze čtyř kardinálních hříchů kritika překladu: neetické sebestřednosti a neuvědomělé ahistoričnosti. Zašel jsem dál, než jsem zajít měl, ocitl jsem se mimo výseč a slušnou translatologickou společnost, „beyond the pale“, jak říkají Angličané. Jenže já si nejsem jist, zda je o hříchy, a už vůbec si nejsem jist, že jsem se jich dopustil.
Poprvé jsem se měl provinit proti etice: vyzdvihoval jsem prý vlastní dílo,
…Richard Podaný
Rád bych reagoval na překlad Joycových básní, uveřejněný v PLAVu 11/2006 (s. 16–19), který mě po porovnání s laskavě přiloženým originálem poněkud vyvedl z míry. Čtu-li dobře medailon autora překladu, jedná se o publikujícího básníka. Básníci při překladu poezie zpravidla spíše přehánějí svou autorskou odvahu, toto je však kupodivu opačný případ. Převedení pečlivé, se znalostí sekundární literatury i pozadí, převedení, ze kterého se opravdu dopodrobna dozvíte, o čem se v originálu psalo. Bohužel, přebásnění to není vůbec. Nevylučuji, že právě takový byl záměr překladatele, ba nevylučuji ani, že může jít o cílevědomou koncepci překladu poezie (ostatně v některých nešťastných zemích se to tak dělá odjakživa),
…Jan Hon
Tato rubrika bude v podobě kaleidoskopu nebo mikroeseje představovat některé zajímavosti, které se ve světové literatuře udály za poslední měsíc.
Česká média si sice stačila všimnout, že letošní Nobelovu cenu za literaturu získal jakýsi Turek Pamuk, ale u této strohé informace také vesměs zůstalo. Dokonce i jeho prvního knižního překladu jsme se dočkali až na sklonku minulého roku. Snad proto u nás zůstala zcela bez povšimnutí řeč s názvem Kufr mého otce, kterou Pamuk pronesl v prosinci při převzetí Nobelovy ceny. Přitom právě ona výmluvně ukazuje, proč by se nota bene evropské publikum mělo zrovna o tohoto tureckého autora zajímat.
…
Z červnového čísla věnovaného lužickosrbské literatuře nám nedopatřením vypadl medailon překladatele Jakuba Žytka. Velice se omlouváme.
Jakub Žytek se narodil roku 1980, absolvoval Gymnázium v Orlové a nato vystudoval češtinu a latinu na FF UK. Nyní zde pokračuje v doktorandském studiu české literatury (se zaměřením na starší českou literaturu). Vyučuje latinu na jednom z pražských gymnázií; pokud mu zbývá čas, také z ní překládá – rád by dokončil překlad Maniliova Astronomiconu. V Tvaru 1/05 publikoval báseň Bohémie.
…