Stránka 22 z 113

Orientalistické stereotypy mezi poetickými záblesky?

Jiří Hubáček

Paz, Octavio. Indické odlesky.
Ze španělského originálu
Vislumbres de la India (1995) přeložila Anna Tkáčová.
1. vydání. Podlesí: Dauphin, 2023. 286 stran.

 

Jedno z posledních děl mexického básníka, prozaika a esejisty Octavia Paze (1914–1998) se těší pověsti myšlenkově hlubokého eseje, nahlížejícího na Indii netradičním prizmatem nekoloniální země, jež byla sama dlouho pokládána za součást třetího světa. [1] Proto překvapuje, že v nakladatelské anotaci českého vydání čteme o prožitcích člověka „patřícího do západního kulturního okruhu“ a o „tak odlišné realitě, jako je ta indická“.

Jako zmrazit ptáčka

Martina Šímová

Čeština se stala prvním jazykem, do nějž byl převeden finský román Průsvitné srdce. Jeho překladatelka Martina Šímová v následujícím eseji přibližuje okolnosti svého šťastného shledání s knihou, neblahé historické paralely, které příběh odehrávající se za druhé světové války v přístavním městě Hanko vyvolává, a především práci na samotném překladu. Popisuje snahu o zachování autorčina poetického i přesného jazyka, kreativní převádění švédských výpůjček do češtiny a rovněž se zamýšlí nad tím, jakou výhodu při překladu poskytuje důvěrná znalost prostředí.

 

Montalbanovy arancini

Odemykáme text z čísla 12/2015 k příležitosti životního jubilea jeho překladatelky Kateřiny Vinšové.

9/2023 – Potmě na nohou

Ve středu vyjde nový Plav věnovaný moderní venezuelské poezii.

Jak číst válku?

Jitka Jeníková

Palestina/Izrael. Izrael/Palestina. Těžko bychom hledali někoho, kdo o nejvleklejším ozbrojeném konfliktu v moderních dějinách nikdy neslyšel. V posledních týdnech se po měsících zdánlivého klidu dostal na velikost malý, ale mírou zoufalství, bolesti, strachu a utrpení nezměrný kout světa znovu do popředí zájmu světových médií. Český čtenář, který by rád lépe porozuměl tomu, proč se v Gaze aktuálně děje to, co se děje, záhy narazí na zásadní problém, co vlastně číst. A od koho. Následující výčet autorů a děl, která vám pomohou vytvořit si plastičtější obrázek tamějšího života a dějin, neaspiruje na vyčerpávající přehled. Je spíše vodítkem,

Vlna venezuelské poezie bude dál stoupat

Rozhovor s Antoniem Lópezem Ortegou vedla Graciela Yáñez Vicentini

Ze španělštiny přeložila Dita Aguilera

Rozhovor autorky koncepce čísla s venezuelským editorem a básníkem, který v současnosti žije ve Španělsku, představuje svébytný úvod do venezuelské poezie 20. a 21. století. Rukama Lópeze Ortegy totiž prošla velká část děl nejvýznamnějších básnířek a básníků daného období, z nichž mnohá pomáhal připravit k vydání. V širších politických, historických, ale také literárně provozních souvislostech popisuje situaci této specifické literatury, která je podle něj i přes hrozivý stav země, jejž nazývá „debaklem“, v dobré kondici – především díky hluboké tradici,

Pomalost a popisnost Tchaj-wanu

Rozhovor s Pavlínou Krámskou a Tomášem Řízkem vedl Milan Pavlovič

Ostrovní Tchaj-wan je v moři českého knižního trhu stále více vidět. Největší zásluhu na tom nese nakladatelství Mi:Lù Publishing a především jeho edice Wen, ve které od roku 2014 vyšlo již patnáct titulů tchajwanské literatury, a někteří z autorů navíc představili své tituly v České republice i osobně. O okolnostech výběru knih, zájmu čtenářů a čtenářek či o plánech do budoucna rozmlouvali editorka edice Wen sinoložka Pavlína Krámská a nakladatel Tomáš Řízek, který zároveň celou edici výtvarně doprovází.

 

Milan Pavlovič: Když člověk napíše do překladače wen,

Island bez gejzírů ani detektivka bez napětí nemusí být špatně

Michaela Otterová

Schmidt, Joachim B. Kalmann.
Z německého originálu
Kalmann (2020) přeložila Marta Eich.
1. vydání. Praha: Prostor, 2023. 249 stran.

 

Islandskou literaturu netvoří jen rodilí Islanďané, může to být klidně původem Švýcar. Za to poznání vděčíme Joachimu B. Schmidtovi, jehož román Kalmann v překladu Marty Eich vyšel v nakladatelství Prostor. Je ovšem třeba zdůraznit, že německy píšící autor ve své knize neždímá nějakou svou nahodilou návštěvu tohoto exotického ostrova, nýbrž vychází ze zkušeností starousedlíka, který v roce 2007 dokonce získal islandské občanství.

Historie senegalských střelců trochu jinak

Vojtěch Šarše

Diop, David. V noci je každá krev černá. Z francouzského originálu Frêre d’âme (2018) přeložil Tomáš Havel. 1. vydání. Praha: Argo, 2022. 155 stran.

David Diop (* 1966), francouzský spisovatel senegalského původu, svým druhým románem Frère d’âme upoutal pozornost v mnoha zemích. Ve Francii byl román oceněn významnou Prix Goncourt des lycéens, ve Velké Británii zase jeho anglický překlad získal snad ještě známější Mezinárodní Bookerovu cenu. Věnuje se v něm opomíjenému tématu senegalských střelců, verbovaných dobrovolně či násilím francouzskou armádou v koloniích subsaharské Afriky. Jedná se o velice choulostivou kapitolu dějin Francouzské koloniální říše.

Překladové resty z anglické klasiky

Ladislav Nagy

Apokalyptický román Poslední člověk Mary Shelley, jenž v období celosvětové pandemie nabyl nečekaně na aktuálnosti, vyjde po téměř dvou stech letech od prvního vydání konečně česky. Jeho překladatel Ladislav Nagy nabízí v následujícím eseji biografický i literárněhistorický klíč k jeho čtení a pozastavuje se také nad skutečností, kolik titulů z anglicky psané klasické literatury máme stále nepřeložených.

 

Zkraje příštího roku vydá Academia můj překlad románu Poslední člověk (The Last Man, 1826) Mary W. Shelley (1797–1851). Nápad přeložit něco dalšího z díla této pozoruhodné autorky ve mně zrál dlouho,