Stránka 67 z 120

Psát o migrační literatuře patří k dobrému tónu

Rozhovor s Immacolatou Amodeo

Z němčiny přeložila Eva Marková

Immacolata Amodeo se mezikulturním literárním vztahům věnuje celý život, svou akademickou dráhu započala doktorskou prací o migrační literatuře, již pojímá jako estetický objekt – taková literatura rozrušuje kulturní a jazykové vzorce prostředí, v němž vzniká, právě díky migrační zkušenosti spisovatele. Co je to vlastně migrační literatura a jaký k ní má ona sama vztah? 

Eva Marková: Jak lze definovat migrační literaturu? A může být součástí národní literatury?

Immacolata Amodeo: Jak lze migrační literaturu definovat, nevím. Ale domnívám se, že je to označení,

…

Paměť města

Františka Zezuláková Schormová

Mitchell, Joseph. Nahoře ve starém hotelu. Z amerického originálu Up in the Old Hotel (2008) vybrala a přeložila Tereza Límanová. 1. vydání. Zblov: Opus, 2015. 139 stran. 

Když se někdy snažím zbavit svou mysl myšlenek na smrt a nevyhnutelnost osudu, přivstanu si a jdu se podívat na Fultonův rybí trh. (7) Tak začíná Joseph Mitchell, redaktor časopisu New Yorker, svoji reportáž Nahoře ve starém hotelu. Nebo tak začíná vypravěč Mitchellovy povídky? Těžko říct: hranice mezi fikčním a nefikčním textem se u Mitchella překrývají a stírají.

…

Prototypem běloruského alkoholika je literát

Rozhovor s běloruským spisovatelem Maxem Ščurem

Max Ščur je básník, prozaik, esejista, překladatel z češtiny, španělštiny, angličtiny a politický uprchlík. V rozhovoru mluvil krom jiného o tom, jaké tradice a rituály se v Bělorusku pojí s pitím alkoholu, s jakým literárním zpracováním tohoto fenoménu se zde můžeme setkat a do jaké míry může alkohol zasáhnout do spisovatelova tvůrčího procesu. 

Lukáš Klimeš: Představu o vřelém vztahu, jaký Rusové chovají k alkoholu, si můžeme utvořit nejen na základě nejrůznějších odborných studií, společenských stereotypů, ale i díky ruské literatuře. Jaký vztah si k němu vypěstovali Bělorusové?

Max Ščur: V běloruském prostředí předsovětské doby se alkoholu nijak významně neholdovalo,

…

1/2017 – Svéráz východního pití


…

Vietnam na cestě pokroku

Jan Komárek

Vũ Trọng Phụng. Klikař. Z vietnamského originálu Số đỏ (1936) přeložil Ondřej Slówik. 1. vydání. Praha: Dokořán, 2016. 202 stran. 

Kdyby vietnamština byla flektivním jazykem, pak by „pokrok“ byl ve veřejném diskursu jistě jedním z jejích nejskloňovanějších slov. To by platilo pro období francouzské „civilizační mise“ v Indočíně ve 30. letech 20. století, kdy se odehrává děj Klikaře, ovšem stejně tak v éře budování socialismu i později v době ekonomických reforem, a dokonce i v dnešních časech politického marasmu. Jde totiž o pojem natolik pružný, že si jej každý může vyložit po svém.

…

Paříž, předurčení afrických frankofonních literatur

Vojtěch Šarše

Africké frankofonní literatury nesou nejen tíhu koloniální historie, ale také samotného přídomku frankofonní. Oba tyto faktory je predeterminují: jsou určeny především evropským čtenářům, publikovány v drtivé většině v Paříži a teprve na základě tamního přijetí je francouzští nakladatelé vyvážejí zpět do afrických zemí. Ne nadarmo konžský literární kritik a nakladatel Boniface Mongo-Mboussa v roce 2014 nazval Paříž africkým literárním hlavním městem (capitale littéraire africaine).

Již v úplných počátcích se literatury Afriky rodily právě na francouzských univerzitách. Ve třicátých letech se na Lyceu Ludvíka Velikého začalo formovat hnutí négritude, jehož zakladatelé,

…

Nejenom literární velikán

Rozhovory s Étiennem Gallem a Victorem Oguguou Anoliefem

Francouzský profesor literatury a nigerijský nakladatel odpovídají na otázky týkající se oblíbenosti africké literatury v Africe samé, přesněji v Nigérii. První dotazovaný se mimo jiné rozhovoří o výjimečnosti spisovatele Woleho Soyinky – úryvek z jeho divadelní hry Tanec lesů nalistujete o pár stránek dále. Od druhého zpovídaného se pak dozvíme něco o materiální dostupnosti knih v Nigérii a o literárních aktivitách pořádaných v jejím hlavním městě Abuje.  

Rozhovor s Étiennem Gallem Z francouzštiny přeložil Vojtěch Šarše

Vojtěch Šarše: Pane Galle, prožil jste více než dvacet let v Nigeru a několikrát jste navštívil i sousední Nigérii.

…

Držadlo ke komedii

Matouš Jaluška

Čtení o Dantovi Alighierim: Prostory, postavy a slova. Z italských originálů sestavil, vybral a přeložil Martin Pokorný. 1. vydání. Praha: Institut pro studium literatury, 2016. 196 stran. 

Obecně prospěšná společnost Institut pro studium literatury vydává již od roku 2013 v edici Antologie nenápadné, tenké knížky „čtení o někom“. První byla o Václavu Havlovi, ta osmá se jako první zabývá postavou zahraniční a středověkou. Martin Pokorný v ní čtenáře seznamuje s devíti texty věnovanými co nejkonkrétněji vymezeným interpretačním otázkám a kompozičními motivům (5) z (Božské) Komedie Danta Alighieriho.

Všechny studie byly sepsány italskými badateli na přelomu 19.

…

12/2016 – Barel nigerijských liter


…

11/2016 – Makedonská čítanka


…