Štítek: 10 Stránka 2 z 10

V básních pro mě nikdy nic nebylo tabu

Rozhovor s maďarskou básnířkou Zitou Izsó vedla Iryna Zahladko

Sbírkou Oplocený les v překladu Roberta Svobody se čeští čtenáři a čtenářky mohou poprvé seznámit s tvorbou současné maďarské dramatičky a básnířky Zity Izsó. Autorka žije a tvoří už několik let v Praze, stejně jako její vrstevnice, česko-ukrajinská básnířka Iryna Zahladko, která ji zpovídala. V rozhovoru rozebíraly, co všechno je součástí povolání člověka, srovnaly publikování pod mužským pseudonymem a vlastním jménem a otevřely také komplexní otázku vztahu díla a autora nebo autorky.

 

Zito, četla jsem, že se literatuře věnujete od roku 2007.

Prožívat minulost každý den znovu

Alžběta Mixová

Trabucco Zerán, Alia. Odpočet.
Ze španělského originálu
La resta (2015) přeložila Dita Aguilera.
1. vydání. Praha: Fra, 2024. 174 stran.

 

Na Santiago de Chile se snáší popel a pokrývá všechno živé i nehybné vrstvou špíny a šedi. „Santiagu černobílá slušela. Poznávalo se v ní: lhostejné obličeje a psi rozvalující se v prachu.“ (75) Tři mladí Chilané, Felipe, Iquela a Paloma, se právě v tu chvíli vydávají pohřebním vozem přes vrcholky And do sousední země. Pátrají po ostatcích blízké osoby a rekapitulují při tom i vlastní životy.

Vikingská dřevořezba

Klára Soukupová

Mytting, Lars. Zvon v jezeře.
Z norského originálu
Søsterklokkene (2018) přeložila Jarka Vrbová.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 328 stran.

 

Lars Mytting (* 1968) je úspěšný norský spisovatel, jehož knihy přesně splňují zadání „čtivosti“. Román Šestnáct stromů na Sommě (2014) vyšel v českém překladu v roce 2022 a letos ho následoval ve stejném grafickém provedení Zvon v jezeře (2018), jenž je prvním dílem připravované trilogie.

Mytting ve svém románu propojuje legendu o dvou zvonech ze 17. 

Co je k čertu zač? Ironie v dánské literatuře

Uvedení čísla 10/2024 ve středu 15. ledna od šesti hodin ve Velkém mlýně (Praha-Libeň).

Zdivočelé alter eko ve Francouzském institutu aneb Literární kavárna s časopisem PLAV

Pražské uvedení čísla 10/2023 ve středu 27. března od 19:00 ve Francouzském institutu (Štěpánská 644/35).

Zdivočelé alter eko. Dystopické imaginace (Brno)

Večer k číslu 10/2023 v sobotu 24. února od 18:00 v Brně. Performance, promítání, diskuse!

10/2023 – Zdivočelé alter eko

Vychází nový Plav věnovaný québecké dystopické literatuře.

Vyslovit nevyslovitelné. Nobelova cena za literaturu pro Jona Fosseho

Pavla Nejedlá

Přestože vítěze letošní Nobelovy ceny za literaturu už od začátku října známe, samotné slavnostní předávání medailí, diplomů a příslušných finančních částek ve velkém sále stockholmské Královské filharmonie probíhá jako každoročně až desátého prosince. Po devadesáti pěti letech putuje toto nejvýznamnější literární ocenění do Norska – přebírá ho Jon Fosse.

Širší i užší seznamy nominovaných podléhají sice padesátiletému utajení, ale Fosseho jméno se ve spojitosti s Nobelovou cenou v zasvěcených diskusích objevuje už minimálně od roku 2013, takže vyhlášení výsledků nebylo překvapením pro odbornou veřejnost ani pro autora samotného. Během těch deseti let měl dost času se na možný telefonát ze Švédské akademie připravit.

Otevírání se postquébecké produkci

Rozhovor s Evou Voldřichovou Beránkovou vedl Dalibor Žíla

Termín zdivočení nás provází celým číslem, a tak jsme se na jeho význam zeptali osoby nejpovolanější – Evy Voldřichové Beránkové, jež termín zavedla. Dočteme se o trnité cestě amerindiánských spisovatelů za uznáním a vřazením jejich tvorby do literárního kánonu, o jejich vzájemné inspiraci s Franko-Kanaďany, o kulturní apropriaci a o tom, že nemusí být vnímána vždy negativně, či o rozmanitosti dystopických textů i o jejich specificitě v québeckém kontextu.

 

Dalibor Žíla: Ve svých textech o québecké literatuře používáte pojem ensauvagement,

Italianistická knižnice

Rozhovor s Alicí Flemrovou vedla Olga Pavlova

Překladatelka bezmála osmdesáti titulů a bývalá vysokoškolská pedagožka Alice Flemrová se pustila do nového ambiciózního projektu – založila nakladatelství Meridione, jež se bude zaměřovat na literaturu z jihu. Za svou kariéru nabyla nejen překladatelské zkušenosti, ale i potřebné kontakty na evropském knižním trhu, proto se konkurence zavedených knižních domů neobává.

 

Olga Pavlova: Jak vás napadlo založit v dnešní době nakladatelství, které se bude zabývat literaturou z jihu s důrazem na italsky psané texty?

Alice Flemrová: Zas tak čerstvý nápad to není.