Štítek: 9 Stránka 8 z 10
Anna Housková
V pravidelné rubrice, ve které se zabýváme teorií a kritikou překladů do češtiny, se tentokrát zaměříme na hispánskou esejistiku. Jak poznamenává autorka, přední česká hispanistka, neexistuje u nás takových překladů z důvodu složité kulturní identity mnoho.
O překladech španělských a hispanoamerických esejů platí totéž co o překladech esejů vůbec: čtenářsky náročný a svým způsobem výlučný žánr se překládá dosti málo. Zároveň však někdy zanechají esejistické knihy výraznější stopu než knihy narativní, a vždy mají kulturní závažnost. Uvedu k tomu tři poznámky.
I.
První se týká významu esejů z hispánských oblastí pro evropské prostředí.
…
Vratislav Kadlec
Thoreau, Henry David. Toulky přírodou. Z anglických originálů v The Writings of Henry David Thoreau (sv. 5, Excursions and Poems, 1906) vybral, přeložil a poznámkami a doslovem doplnil Jan Hokeš. V tomto souboru a překladu 1. vydání. Praha a Litomyšl: Paseka, 2010. 216 stran.
Jasan za oknem mi kyne svými stále ještě zelenými listy, které zanedlouho tak znenadála shodí, a psí víno na zdi garáže vyvěšuje první červené prapory, které nejsou ani tak zákazem jako spíš výstrahou, že je třeba vyjít ven, za onu zeď a ony garáže,
…Josef Hrdlička
Pro francouzského básníka Yvese Bonnefoye, představitele tzv. kritického lyrismu – u nás známého v překladech Jiřího Pelána (viz Plav 9/2007) – jsou živly zvláštními, neuchopitelnými entitami, jejichž prožíváním skrze poezii se lze vymanit z konceptuálního myšlení: „Dá se říci, že jsou vlastní řečí bytí, jak ji poezie vydobývá.“ Ve svých úvahách o poetice živlů se Yves Bonnefoy vymezoval vůči svému předchůdci filosofovi Gastonu Bachelardovi, autorovi knih Psychoanalýza ohně (česky 1994), Voda a sny (česky 1997), Vzduch a sny, Země a snění o odpočinku a dalších. Literární teoretik a překladatel Bachelardova díla Josef Hrdlička ve své eseji představuje,
…Jitka Malečková
Když v polovině 19. století vyšla jedna z prvních tureckých kuchařek, její autor, profesor lékařství Mehmed Kâmil Efendi, vysvětloval její vydání tím, že s měnícím se způsobem života už staré pokrmy nejsou dostačující, a proto „potřebujeme přijmout novou kuchyni ze Západu, která by lépe odpovídala našim novým podmínkám“. [1]
Stejným receptem se řídila i dobová osmansko-turecká literatura. Její autoři byli přesvědčeni, že klasická osmanská literatura s převahou lyrické poezie neodpovídá současným potřebám modernizující se společnosti, a snažili se do Osmanské říše uvést západní literární formy. Překlady často předcházely nebo doplňovaly jejich vlastní literární tvorbu a byly školou spisovatelů i čtenářů.
…Michaela Otterová
Gürsel, Nedim. Alláhovy dcery. Z tureckého originálu Allah’ın Kızları přeložil Tomáš Laně. 1. vydání Brno: Host, 2010. 272 s.
Nedim Gürsel je současný turecký spisovatel přesídlivší v důsledku politických ústrků do Francie. To ho řadí do jedné linie s jeho krajanem Orhanem Pamukem, který se zase usídlil v USA, jakož i s mnoha dalšími z domova vyštvanými literáty. Díla těchto autorů vzniklá „venku“ jsou často ohlédnutím přes rameno za životem „doma“ a jsou primárně určena čtenářům v nové zemi, kteří detailně neznají kulturněhistorický kontext díla. Exiloví spisovatelé se tak více či méně vědomě stávají zprostředkovateli domácí kultury v novém prostředí,
…Sestavil Petr Kučera
Vzhledem k počtu knižních překladů turecké literatury do češtiny patří tento bibliografický seznam [1] k těm, u nichž si snad můžeme dělat nároky na úplnost. Nezahrnuje ovšem překlady vydané časopisecky, které u nás vycházely především v časopise Orientálního ústavu Akademie věd Nový Orient a také ve Světové literatuře. [2] Pokud není uvedeno jinak, jedná se o přímé překlady z turečtiny.
1000 nejkrásnějších novel. Sv. 9. Přel. O. S. Vetti (pseudonym Aloise Koudelky). Praha, 1911. (obsahuje delší povídku Ahmeta Hikmeta)
Ali,
…Silvie Mitlenerová
Národní technická knihovna se už od prvního dne fungování stala vyhledávaným prostorem pro výstavy, přednášky, promítání a diskuse o tématech zdaleka ne jen přírodovědných a technických. V posledním zářijovém týdnu zde Nadace Heinricha Bölla, Institut umění – Divadelní ústav a pražský Goethe-Institut uspořádaly konferenci s názvem „Umělci: prostředníci změny?“, která byla doprovázena filmovými večery a výstavou organizace Člověk v tísni.
U příležitosti 25. výročí úmrtí spisovatele Heinricha Bölla (a také 20. výročí založení Heinrich-Böll-Stiftung) se v Dejvicích sešly osobnosti divadelního, literárního i filosofického světa, aby debatovaly nad tématem společenského působení současného umění, literatury jako nástroje odporu, pozice umělců ve veřejném prostoru či spoluvytváření skutečnosti uměleckými projekty.
…