Štítek: 5 Stránka 5 z 9
Jaroslav Olša, jr., Charlene Balaanová
Tato bibliografie obsahuje seznam tří románů a téměř stovky povídek od více než čtyř desítek filipínských autorů, které vyšly v českých a slovenských překladech. Přes toto relativně vysoké číslo je ale obraz filipínské literatury v našich zemích zkreslen tím, že drtivá většina přeložených děl pochází od autorů zakladatelů či tvůrců starší generace; jenom pětice z nich se narodila po skončení 2. světové války (E. Bizonie, A. Gabot, C. Maraanová, C. Nazareno a M. Syjuco). Moderní a především současná filipínská literatura tak čeká na své české a slovenské propagátory.
Ovšem nebýt mnohaleté buditelské práce slovenského lingvisty a orientalisty Jozefa Genzora,
…Rozhovor s Virgiliem S. Almariem
Z angličtiny přeložila Lucie Gillová
Zatímco u nás se o tvorbě Virgilia S. Almaria a vlastně o filipínské poezii obecně ví velmi málo, z obrácené perspektivy je tomu jinak. Rio Alma – tak zní literární pseudonym Virgilia S. Almaria – už na přelomu 60. a 70. let přeložil z angličtiny Hříšné město Jaroslava Seiferta a jeho tvorbu, stejně jako i další české básníky, dobře zná. Už při našem prvním setkání na podzim loňského roku navrhl vydání výboru z jeho díla na Filipínách. Díky letos v červenci podepsané dohodě o podpoře vydávání filipínské literatury v češtině a naopak bude tato idea zrealizována ještě letos.
…
Rozhovor s Brunem Solaříkem
Bruno Solařík se v následujícím rozhovoru ujímá nelehkého úkolu vysvětlit význam snu v literární tvorbě a v lidském životě. Hovoří také o svém díle a osobní zkušenosti se snem a náhodou.
Vojtěch Šarše: Surrealistická díla jsou často nějakým způsobem spojena se snem. Do jaké míry by podle tebe měl sen být prvkem nebo inspirací umělecké tvorby, ať už se jedná o literaturu, sochařství či malířství?
Bruno Solařík: Sen je pro surrealisty závažným tématem proto, že představuje nejzazší podobu neřízeného myšlení. Důraz na tu neřízenost je dán její schopností vystihovat realitu intuicí. O takové vlastnosti myšlení se vždycky mluvilo jako o „milosti“,
…
Jaroslav Otčenášek
Jergović, Miljenko. Sarajevské Marlboro. Přeložil Jiří Hrabal. Odpovědný redaktor Milan Orálek. 1. vydání. Olomouc: Periplum, 2008. 125 stran.
Literární prostředí Bosny a Hercegoviny bylo a zůstává poměrně komplikovaným, což souvisí nejen s dějinami a mnoha různými zvraty včetně poslední války (1992–1995), ale také s proměnami vnímání Bosny a Hercegoviny jako žitého prostoru. [1]
Pokud nahlédneme např. jen do 20. století, v jehož počátku koexistují v Bosně tradice židovské sefardské literatury, [2] bohatá literární tvorba bosenských Chorvatů i Srbů [3] a teprve se utvářející identita Bosenců muslimského vyznání s nadmíru bohatou tradicí turecko-arabsko-perského písemnictví, uvědomíme si, jak ve srovnání s dnešním stavem fatální proměna tento malý kousek Evropy postihla.
…Richard Vacula
Titul následující úvahy je samozřejmě míněn jako nadsázka, má však své opodstatnění. Hned úvodem je třeba si položit otázku: jestliže je toto číslo Plavu zaměřeno na okcitánskou literaturu, bude český čtenář schopen představit si pod tímto pojmem něco konkrétního? Jsem přesvědčen, že v drtivé většině případů nikoli. O něco konkrétnější představu však získá, zjistí-li, že číslo obsahuje mj. texty provensálské nebo gaskoňské. Je tedy na místě upřesnit, co označují výrazy okcitánština a okcitánská literatura, Okcitánie a Okcitánec.
Kde leží Okcitánie?
Je nutné konstatovat, že zmíněné výrazy se nevztahují k žádné geopolitické entitě či konstituované národnosti: žádná taková totiž neexistuje ani v minulosti neexistovala.
…Rozhovor s Bernardem a Michèle Lesfarguesovými
Na okcitánskou kulturu i na samotnou okcitánštinu existuje množství pohledů, rozdíly mezi nimi nám může objasnit odborná literatura. Pro proniknutí do tématu nicméně bývá klíčové setkání se zajímavou osobností, proto v tomto čísle přinášíme rozhovor s básníkem, překladatelem, pedagogem a editorem Bernardem Lesfarguesem a s jeho ženou Michèle.
Vít Pokorný: Na začátek bych se vás rád zeptal, co to je okcitáština. Zatímco někteří odborníci tvrdí, že množství dialektů tvoří jednu okcitánštinu, podle jiných se jedná o skupinu jazyků. Jak byste okcitánštinu definoval vy?
Bernard Lesfargues: Pro okcitanisty je okcitánština jedním jazykem podobně jako italština nebo rumunština.
…
Eva Voldřichová Beránková
Pokud ve své knihovně marně hledáte Hledání ztraceného času, budete mít již brzy možnost tuto mezeru zaplnit. Na podzim se chystá nové vydání výborného Voskovcova a Pecharova překladu, které bylo podpořeno již dvacet let úspěšně probíhajícím programem F. X. Šaldy.
Programy na podporu vydavatelské činnosti (Programmes d’Aide à la Publication neboli PAP) byly zavedeny francouzským ministerstvem zahraničních věcí v roce 1990 a od té doby postupně pronikly do zhruba pětasedmdesáti zemí, kde pomohly financovat přes 12 000 překladů z francouzštiny. V každém státě nese grantový program jméno konkrétní místní osobnosti,
…