Rozhovor s Hermannem Stefánssonem vedly a z islandštiny přeložily Lucie Korecká a Hana Štěříková

Konverzace s Hermannem Stefánssonem, spisovatelem, překladatelem a hudebníkem, se v mnohém podobá spletitým zákoutím jeho textů. Hloubavé úvahy nad povahou současného světa střídá letmý exkurs do literární historie či povídání o vlastním životě a literárním „dospívání“. Autor je zkrátka poutavým a cenným vypravěčem příběhu o literatuře z koutu světa, jenž je pro nás doposud opředen mnoha mýty a stereotypy. Víte sami, odkud nakladatelé skutečně čerpají romantické výjevy na obálkách islandských knih nebo proč jsou staroislandské ságy vlastně zábavným čtením?

Rozhovor s Alešem Ledererem a Lenkou Vosičkovou vedla Olga Pavlova

Nakladatelství PROSTOR existuje na českém knižním trhu přes třicet let a vedle zavedené překladové edice Současné světová próza nyní připravuje novou řadu s názvem Přítelkyně. O historii nakladatelství a o jeho současné podobě jsme mluvili se šéfredaktorkou Lenkou Vosičkovou a se zakladatelem a majitelem Alešem Ledererem.

Olga Pavlova: Vaše nakladatelství se zrodilo ze samizdatové revue Prostor, která vznikla ještě v roce 1982, mimo jiné za finanční podpory Pavla Tigrida. Jak se zpětně díváte na cestu,

Rozhovor s Pálem Závadou vedla a z maďarštiny přeložila Adéla Gálová

O možnosti nadstranického dialogu o dějinách, o společné maďarsko-slovenské historii a s ní spojených traumatech – předválečné maďarské expanzi a poválečné výměně obyvatelstva, ale také o dětství a mládí v maďarsko-slovenském Tótkomlósi, o tamějším slovenském nářečí, které slýchal od prarodičů, se dočtete v tematickém rozhovoru s Pálem Závadou. Jak se živit tradicemi a má vlastně smysl je schraňovat?

Adéla Gálová: Tótkomlós, svou rodnou ves, zmiňujete často jako nevyčerpatelný zdroj inspirace. Jak se vám tam v dětství žilo a jak se tamní prostředí měnilo v čase?

Rozhovor s Petrem Janušem a Jaroslavem Tvrdoněm vedli Jan Musil a Jakub Vaněk

Rubato je malé nakladatelství, jehož ediční plán se řídí výhradně vkusem dvou zakladatelů, Petra Januše a Jaroslava Tvrdoně. Jejich pojetí edice překladové literatury, která nás zajímala především, je volnější, než bychom si byli bývali přáli. Mluvili jsme ale také o spolupráci s překladateli, sazbách a dalších problémech tuzemského literárního provozu či o tom, proč provokovat a jak být živým nakladatelstvím.

Jaroslav Tvrdoň: Kdybych ten rozhovor vedl sám se sebou, zeptal bych se úplně na jiný věci.