Časopis vychází jednou měsíčně
a stojí 135 Kč

Vydává: Spolek SPLAV!
U Studánky 5, 170 00 Praha 7
IČO 266 74 122

   


Aby vám neuteklo žádné nové číslo, přihlašte se k našemu newsletteru:

 

Zásady zpracování osobních údajů

Světovka online

Rubriky:   #Anketa   #Doporučení   #Knihovnička slovenské poezie   #Latino hlasy v USA

Stránka 1 z 3

Potulky po středoevropské Patagonii

Michaela Melichová

Ve svébytném reportážně konfesijním textu prošlapává japanoložka a komparatistka Michaela Melichová cestu svého osobního vztahu k pohoří na slovensko-polsko-ukrajinském trojmezí. Vedle doporučení k četbě knihy polského autora Adama Robińského či rusínského Plavu 8/2023 lze její text vnímat také jako hold samotnému žánru reportáže, který podle autorky umožňuje ustoupit do pozadí a zaslechnout to, co člověk běžně opomíjí. Například právě hory, s nimiž ji pojí rodová linie, ale také vlastní cestovní zápisníky, z nichž přepisuje úryvek v závěru svého článku jako jakýsi pretext svého putování. Nejvlastnějším posláním psaní zde ovšem zůstává touha „opět se vydat na cestu“.


Narativita súčasnej slovenskej poézie

Romana Kališová

Lyrický subjekt se mění ve vypravěče a v centru básní stojí událost konfliktu – válečného či mezilidského – v němž dochází k pnutí mezi intimitou a sociálnem. Tohoto příklonu k narativitě si ve třech loni vydaných sbírkách všímá Romana Kališová, doktorandka Ústavu slovenskej literatúry Slovenskej akadémie vied. Ve svém komparativním eseji, jejž se svolením přetiskujeme ze slovenského internetového magazínu Plav (Platforma pre literatúru a výskum), analyzuje souběžné motivické a narativní linie protínající sbírky Cudzinečnosť Anny Siedykh, Strmhlav, sliepňajúc Viliama Nádaskaya a Prekročenie frontovej línie Aleny Brindovej. Každá po svém tak sbírky vyjadřují zakoušenou nejistotu ze světa a odcizení od sebe sama i druhých charakteristické pro současnost.


Básnický jazyk pod palbou

Jak pracovat v překladu s proměňujícím se slovníkem, okupovaným podrobnou vojenskou terminologií? Nakolik se dá udržovat živý literární jazyk z vyhnanství? Co si počít, když scházejí prostředky pro vyjádření válečných traumat? Tyto a mnoho dalších problémů zazněly v odpovědích prvních dvou z celkem šesti respondentek – ukrajinských básnířek – v další z našich anketních sérií.

Překladatelé se nedostavili: několik otazníků ke konceptu

Josef Hrdlička

V rámci uvedení čísla 6/2026 věnovaného ekopoezii, které proběhne od 21. do 23. srpna na faře Hoprich v Martínkovicích na Broumovsku, se hosté budou mít možnost zúčastnit takzvaného workshopu „mezidruhového překladu“. Vnímat znaky zvířat, rostlin a „neživé“ přírody není úkol, který by běžné smrtelníky příliš často „tahal za mozek“. Josef Hrdlička prošlapává tuto cestu před námi a nabízí způsob, jakým lze nad obtížným úkolem porozumění ne-lidským znakům kolem nás přemýšlet.


Rozložiť telo namiesto kôstky

Dorota Suránová

Nekromantik Evy Luky je patrně jednou z nejvýraznějších básnických knih minulého roku. Ve svém komentáři pro Knihovničku slovenské poezie si Dorota Suránová všímá jejích přechodových a rituálních aspektů. Pojmenovává přitom zvláštní napětí, které s jistou lehkostí a přízračností prostupuje všechny Lukiny sbírky. 


Můj pohřeb právě začíná

Iva Fedačková

Autobiografii Down These Mean Streets (Po těchto drsných ulicích, 1967) Piriho Thomase (1928–2011), která ukazuje, jaké to je vyrůstat jako mladý Portoričan v New Yorku čtyřicátých a padesátých let, čtenářstvu přibližuje Iva Fedačková.

Khamoro: každoroční přehlídka romské kultury

Sára Procházková

Pražské ulice, kulturní centra či kluby opět ožijí pestrým programem, který představí to nejzajímavější ze současné české a mezinárodní romské kulturní scény. Hudba, výstavy, divadlo a mnoho dalšího nás čeká na Světovém romském festivalu Khamoro od 24. do 30. května.


Anestetická poetika v době postmoderní

Tímea Zvoláneková

Jakou cestou se vydala slovenská poezie po roce 1989? Co znamená spojení anestetická poetika a k jakým podobám psaní vůbec odkazuje? Ve své esejistické sérii se bude tomuto specifickému fenoménu ve slovenské literatuře věnovat doktorandka Ústavu slovenskej literatúry Slovenskej akadémie vied Tímea Zvoláneková. V prvním díle přibližuje tvorbu autorů publikujících v devadesátých letech, jako jsou Peter Macsovszky, Michal Habaj a Peter Šulej. která byla později v literární historii označena za postmoderní fázi anestetické poetiky.


Za jeden provaz IV

Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?

Všude se vaří to samé, jenom jinak: Josefina Báez a ženský prostor jako prostor subverze

Martina Bařinová

Tvorba a filosofie Josefiny Báez, všestranné dominikánské umělkyně žijící v New Yorku, rezonuje se slovy americké feministické filosofky Audre Lorde, která píše: „Pro ženy poezie není luxus. Je to vitální potřeba, kvalita, v jejímž světle vyslovujeme naše přání a sny, které nám pomáhají přežít a udělat změnu… poezie není pouhý sen nebo vize, je to kostra nás samotných.“ Pro Báez je život mezi dvěma světy prostorem pro zkoumání jazyka a gest. Hravě nastavuje zrcadlo národním, společenským a intimním tabu a překračuje jejich hranice.
Starší příspěvky →