Světovka online

Rubriky:   #Anketa   #Doporučení   #Knihovnička slovenské poezie   #Latino hlasy v USA

Stránka 1 z 2

Můj pohřeb právě začíná

Iva Fedačková

Autobiografii Down These Mean Streets (Po těchto drsných ulicích, 1967) Piriho Thomase (1928–2011), která ukazuje, jaké to je vyrůstat jako mladý Portoričan v New Yorku čtyřicátých a padesátých let, čtenářstvu přibližuje Iva Fedačková.


Khamoro: každoroční přehlídka romské kultury

Sára Procházková

Pražské ulice, kulturní centra či kluby opět ožijí pestrým programem, který představí to nejzajímavější ze současné české a mezinárodní romské kulturní scény. Hudba, výstavy, divadlo a mnoho dalšího nás čeká na Světovém romském festivalu Khamoro od 24. do 30. května.


Anestetická poetika v době postmoderní

Tímea Zvoláneková

Jakou cestou se vydala slovenská poezie po roce 1989? Co znamená spojení anestetická poetika a k jakým podobám psaní vůbec odkazuje? Ve své esejistické sérii se bude tomuto specifickému fenoménu ve slovenské literatuře věnovat doktorandka Ústavu slovenskej literatúry Slovenskej akadémie vied Tímea Zvoláneková. V prvním díle přibližuje tvorbu autorů publikujících v devadesátých letech, jako jsou Peter Macsovszky, Michal Habaj a Peter Šulej. která byla později v literární historii označena za postmoderní fázi anestetické poetiky.


Za jeden provaz IV

Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?


Všude se vaří to samé, jenom jinak: Josefina Báez a ženský prostor jako prostor subverze

Martina Bařinová

Tvorba a filosofie Josefiny Báez, všestranné dominikánské umělkyně žijící v New Yorku, rezonuje se slovy americké feministické filosofky Audre Lorde, která píše: „Pro ženy poezie není luxus. Je to vitální potřeba, kvalita, v jejímž světle vyslovujeme naše přání a sny, které nám pomáhají přežít a udělat změnu… poezie není pouhý sen nebo vize, je to kostra nás samotných.“ Pro Báez je život mezi dvěma světy prostorem pro zkoumání jazyka a gest. Hravě nastavuje zrcadlo národním, společenským a intimním tabu a překračuje jejich hranice.


Za jeden provaz III

Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?


Pěstujme čarodějnické umění

Alžběta Knappová

Před nedávnem vyšla v českém překladu dlouho očekávaná kniha italské feministky Silvie Federici Kaliban a čarodějnice, která na příkladu čarodějnických procesů ilustruje násilný vztah kapitalismu k ženskému tělu. K jejímu přečtení vybízí naše redaktorka Alžběta Knappová – a při té příležitosti varuje před imperativem produktivity a vyzývá k pěstování umění čarodějnictví.


Za jeden provaz II

Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?


Právo smútiť v dobe svetlých zajtrajškov

Martin Pavlov

Jak se utvářela moderní slovenská poezie v druhé polovině 20. století? A jak lze uchopit pomyslné mezníky jejího vývoje? Svůj pohled na tyto otázky bude v rámci antikvární rubriky Knihovničky slovenské poezie pravidelně přinášet doktorand Ústavu slovenskej literatúry Slovenskej akadémie vied Martin Pavlov. Ve svém aktuálním textu přibližuje důležitou kritiku schematismu v umění v 50. letech 20. století prostřednictvím „práva na smútok“ v prvotinách Milana Rúfuse a Miroslava Válka.


Za jeden provaz

Nedávno jsem poslouchala rozhovor s ukrajinskou překladatelkou Taňou Rodionovou, členkou překladatelské skupiny VERBacija. Spolu s dalšími dvěma členkami – Veronikou Jaduchou a Julijou Didochou – překládají společně a pod své překlady se podepisují jménem celé skupiny. Zdá se to jako revoluční myšlenka, ale pokud běžně existují kolektivy v jiných uměleckých oborech, proč by nemohly také na poli literárního překladu?